Ostravští vědci jako první na světě prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Výsledky své studie, o které začátkem listopadu informovala ČTK, publikovali v odborném časopise Chemosphere.
„První informace o přítomnosti mikroplastů v placentě se objevily až v roce 2021 a jsou to velmi nová zjištění. Bylo to velmi překvapivé, protože do té doby se předpokládalo, že placenta by měla hrát velkou roli v ochraně nitroděložního prostředí, ve kterém vyrůstá nový život,“ uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky LF OU a FN Ostrava doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D. Dodal, že výzkum ostravského týmu se zaměřil nejen na přítomnost mikroplastů v placentě, ale také v plodové vodě, což podle něj až doposud nikdo nezkoumal.
„Mám radost z výzkumu jako takového, že se povedlo publikovat ve velmi prestižním časopise a dosáhnout velmi prestižního vědeckého výstupu. Na druhé straně z toho, co jsme našli, radost nemám. Existují různé experimentální výzkumy a ví se, že třeba u myší přítomnost mikroplastů vedla k poruše funkce placenty, rodily se menší plody a mělo to vliv i na předčasný porod. Teď je nutné ověřit, zdali se toto potvrdí i u lidí,“ řekl Šimetka.
Podobně varovně viděli možný dopad mikroplastů i autoři studie, kteří je v placentě odhalili jako první. „Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození,“ stojí v závěrech studie, kterou před třemi lety vydal odborný magazín Environment International.
Podle Šimetky ale není cílem jejich výzkumu děsit těhotné ženy; naopak může v budoucnosti pomoci. „Žijeme v době plastové, plasty jsou opravdu všudypřítomné, ale to, k čemu by to mohlo vést v budoucnu, je třeba nějaká regulace určitých látek,“ doplnil doc. Šimetka.
Výzkum provedli lékaři Fakultní nemocnice Ostrava ve spolupráci s vědci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Vzorky pro výzkum byly odebírány ženám, jejichž těhotenství komplikoval předčasný odtok plodové vody. U devíti z deseti žen byla potvrzena přítomnost mikroplastů a aditiv v plodové vodě či placentě.
Výzkumníci zjistili, že množství těchto částic bylo větší v placentě než v plodové vodě. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti deset až 50 mikrometrů. Nejčastěji identifikovaným materiálem byl polyetylen. „Nález polyetylenu není překvapivý, neboť se jedná o jeden z nejběžněji používaných plastů na světě,“ uvedl Ing. Jan Halfar z VŠB-TUO.
Podle vedoucího lékaře porodních sálů FNO MUDr. Richarda Špačka, Ph.D., muselo být striktně dodrženo prostředí bez přítomností plastů tak, aby vzorky nemohly být kontaminovány. „Museli jsme dát dohromady části odběrového setu tak, aby opravdu nedošlo k jakémukoliv kontaktu s plasty, protože v dnešní době jsou plasty všude. Ze zahraničí jsme sháněli všechny jehly a odběrové sety tak, aby tam žádný plast nebyl,“ podotkl MUDr. Špaček.
Podle něj existují práce, které ukazují, že mikroplasty spouštějí v organismu určité procesy. „Víme, že komplikace, které nás nutí těhotenství někdy ukončit dříve, způsobují podobné procesy, jaké vyvolávají i mikroplasty. Naším cílem do budoucna je zkusit ověřit, zda přítomnost mikroplastů může spustit tyto patologické procesy, které nakonec vedou ke komplikacím v těhotenství,“ řekl MUDr. Špaček.
Zdroj: čtk.cz
FAKTA
Mikroplasty a nanoplasty
Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit závažné škody na zdraví kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.