Školní jídelny se řídí 30 let starou vyhláškou o školním stravování, která v rámci tzv. spotřebního koše stanovuje, z jakých potravin školákům vařit. „V posledních letech výrazně stoupá počet dětí s obezitou a dalšími nemocemi. Školní jídelny mají ze své podstaty edukovat své strávníky a jít dobrým příkladem. Pilotní testování nám ukázalo cestu, jak zkombinovat nutričně vyvážená a zároveň chutná jídla, která budou školákům nejen prospívat, ale i chutnat,“ říká ministr zdravotnictví Vlastimil Válek o projektu Státního zdravotního ústavu Máme to na talíři a není nám to jedno.

Vědci z výzkumných skupin brněnského uzlu Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) vyvinuli personalizované protinádorové vakcíny pro léčbu dětských pacientů s vysoce rizikovými nádory a přinesli důkazy o jejich účinnosti. Výsledky studie letos v létě otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis International Journal of Cancer.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzijním věku. Nového praktického lékaře si v posledních pěti letech muselo najít asi 390 000 dětí, zavřelo téměř 400 ordinací a očekávají se další odchody pracujících seniorů. „Regulérně hrozí, že se v některých regionech ta péče rozpadne,“ uvedl 21. května na tiskové konferenci Ústavu zdravotnických informací a statistiky jeho ředitel prof. Ladislav Dušek.

Stále méně dětí leží v nemocnicích, a tak dětská oddělení v části nemocnic nejsou využitá. Snižuje se tak počet lůžek a někde se oddělení i ruší a mění se na dětské stacionáře. Od roku 2010 ubylo o čtvrtinu případů, kdy děti skončily v nemocnici. Na skoro polovinu se pak zkrátila doba, kterou dětští pacienti na lůžkách celkem strávili. Otevírá se tak diskuze o budoucnosti dětských oddělení v některých nemocnicích. Trendem je zbytečně děti nehospitalizovat. Stále více výkonů nebo nemocí zvládnou lékaři ambulantně.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) upozorňuje subjekty, které pořizují pro dětská hřiště, sportoviště a další provozy umělé pryžové povrchy, na nutnost vyžadovat certifikaci výrobků s důrazem na zdravotní nezávadnost. Některé materiály používané k výrobě těchto povrchů totiž často obsahují různý podíl pryží získaných z recyklovaných použitých pneumatik či jiných recyklovaných materiálů a mohou uvolňovat karcinogenní látky. Na problematiku v poslední době upozornilo i několik světových vědeckých studií.

„To, jak se staráme o naše děti, odráží podobu naší společnosti. Z tohoto důvodu jsem podpořila téma pediatrie a praktických lékařů pro děti a dorost, protože v prevenci a komplexní péči o děti vidím obrovský význam. Naše investice do zdraví a vzdělání nejmladších generací je investicí do budoucnosti nás všech,“ okomentovala setkání Eva Pavlová.

Energetické kofeinové a slazené nápoje už nebudou dostupné dětem. Ve čtvrtek 7. prosince se na tom v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR během kulatého stolu s odborníky shodli poslanci zdravotnického výboru. Ti předloží vládě novelu zákona, která bude regulovat prodej energetických drinků dětem do 15 let. V těchto nápojích též omezí maximální množství kofeinu, taurinu a cukru, což jsou hlavní složky, jejichž nadměrný obsah vadí pediatrům, obezitologům, zubařům i adiktologům. Zprávu přineslo iDNES.cz 8. prosince.

Ostravští vědci jako první na světě prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Výsledky své studie publikovali v odborném časopise Chemosphere. „Existují různé experimentální výzkumy a ví se, že třeba u myší přítomnost mikroplastů vedla k poruše funkce placenty, rodily se menší plody a mělo to vliv i na předčasný porod. Teď je nutné ověřit, zdali se toto potvrdí i u lidí,“ uvádí přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky LF OU a FN Ostrava doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D.

Při americké Saint Louis University proběhlo v červnu sympozium zaměřené na etické principy lékařského rozhodování o diagnostice a léčbě dětských pacientů. Výstupem z diskuse je vznik šestibodového doporučení pro rozhodování pediatrů, které bylo zveřejněno v časopisu Pediatrics. Nemáme dostatečné znalosti reálií poskytování zdravotní péče dětem v USA, abychom mohli posoudit, nakolik jsou uvedené závěry a doporučení inovativní v podmínkách Spojených států. Nicméně je možné konstatovat, že podobné principy v ČR platí a jsou využívány již několik let – a v zásadě s jejich aplikací nemáme závažné potíže.

V článku publikovaném nedávno v časopise Nutrients autoři v rešerši aktuálních studií prokazují souvislost mezi příjmem oligosacharidů mateřského mléka (HMO) v raném věku a výsledky neurokognitivního vývoje dítěte, včetně inteligenčního kvocientu, motorických dovedností, jazykových schopností a paměti. Oligosacharidy ovlivňují výsledky neurovývoje také modulací střevní mikroflóry a posílením neuronální signalizace.

Na stránkách Prolekare.cz jsme objevili článek vracející se k programu našeho úspěšného červnového Mezioborového kongresu PLDD, konkrétně k přednášce prof. MUDr. Romana Chlíbka, Ph.D., předsedy České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

V Lidových novinách ze dne 19. září vyšel článek Veroniky Rodriguez, který velmi přesně popisuje současnou, bez nadsázky už krizovou situaci primární dětské péče v ČR. Prostor k vyjádření v něm dostala i předsedkyně OSPDL MUDr. Alena Šebková. Článek vám nabízíme k přečtení v plném znění.

Antibiotická rezistence může být za pár let nejčastější příčinou smrti. Podle odborníků by mohlo v roce 2050 umírat zhruba 10 milionů jedinců po celém světě právě na následky rezistence bakterií. U nás tento negativní jev ročně zabije více lidí než autonehody. Aktuální průzkum prokázal, že informovanost populace ve věci správného užívání antibiotik se za poslední dva roky díky projektu Prevence antibiotické rezistence, jehož zadavatelem byl Státní zdravotní ústav, významně zlepšila.

Kyselina dokosahexaenová (DHA) je omega-3 mastná kyselina důležitá pro dítě již během těhotenství a samozřejmě i v průběhu celého života. DHA je živina, která má zásadní význam pro růst, strukturu a vývoj mozku a oka. V náhodném pilotním panelu bylo zařazeno 24 kojících maminek, do analýz se zapojilo 18 z nich. Studie probíhala od listopadu 2022 do února 2023. 11 z 18 maminek dosáhlo hodnoty DHA 0,2 % a více.

Počet přijatých hlášení nežádoucích účinků vakcín (jiných než proti covid-19) v roce 2022 oproti předchozím letům klesl. K postupnému zklidnění situace došlo i na poli farmakovigilance vakcín proti covid-19. Uvádí to Státní ústav pro kontrolu léčiv ve svém zpravodaji Nežádoucí účinky léčiv.

Ve Velké Británii byly publikovány závěry výzkumu týmu z King's College London a University of Southampton, podle nichž byl prý objeven způsob, jak podstatně snížit riziko, že se děti stanou alergickými na arašídy. Rodiče by je údajně měli začít seznamovat s arašídovými produkty již od čtyř měsíců věku – ideálně ve formě arašídového másla. Článek zveřejněný v Daily Mail převzala i média v ČR, a seznámila se s ním tak i řada rodičů vašich pacientů. Uveřejňujeme jej tedy pro informaci s připomenutím, že se nejedná o oficiální doporučení.

Společnost Pfizer v září oznámila příznivé výsledky své evropské pivotní studie fáze 3 u kojenců, která hodnotila bezpečnost, snášenlivost a imunogenicitu kandidátní 20valentní pneumokokové konjugované vakcíny (20vPnC) aplikované v třídávkovém schématu pro prevenci invazivního pneumokokového onemocnění, pneumonie a akutního zánětu středního ucha, jež jsou způsobeny 20 sérotypy Streptococcus pneumoniae. Pokud bude tato očkovací látka schválena, má potenciál nabídnout i u kojenců nejširší pokrytí sérotypů ze všech dostupných pneumokokových konjugovaných vakcín.

V Medical Tribune vyšel rozhovor s MUDr. Eliškou Popelovou z Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, Praha, která v něm mimo jiné říká: „Vhodné je, když se s námi kolegové, kteří mají podezření na týrání dítěte, dopředu spojí, abychom spolu mohli probrat ideální postup zobrazení malého pacienta a abychom se mohli doptat blíže na jeho anamnézu, která je pro nás v těchto situacích pokaždé klíčová“.

Časopis Pediatrics přináší ve svém prvním letošním vydání výsledky epidemiologické studie (Olivia Vaz et al.), podle nichž je povinné očkování v evropských zemích prokazatelně spojeno s vyšší mírou imunizace populace a nižším výskytem případů spalniček a černého kašle.

Pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace (WHO) a s mottem „Dlouhý život pro všechny“ (Long Life For All) se tradičně poslední dubnový týden uskutečnil Světový týden imunizace (World Immunization Week), jehož smyslem je zvýšit povědomí o důležitosti vakcinace v prevenci mnoha infekčních nemocí – jak u dětí, tak u dospělých. Letošní kampaň proběhla v obzvláště kritickou dobu, protože pandemie covid-19 z velké části narušila poskytování základních zdravotních služeb včetně rutinního očkování.

Nadváha u dětí mladších čtyř let zdvojnásobuje riziko hypertenze po dosažení šesti let věku a predisponuje děti k infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě v dospělosti. Toje hlavní zjištění studie publikované 13. června v recentním vydání časopisu Evropské kardiologické společnosti (ESC) European Journal of PreventiveCardiology,

Německým politikům se mnoho let nedaří najít recept na snížení nedostatku lékařů napříč zdravotnictvím. „Na obsazení jednoho místa na plný úvazek je nyní potřeba 1,2 člověka,“ říká viceprezidentka Spolkové lékařské komory Dr. med. Ellen Lundershausenová s tím, že práce na částečný úvazek je pro lékaře jednou z posledních záruk pravidelné pracovní doby a pevného konce pracovního dne. A Dr. med. Hans-Martin Wollenberg dodává: „Musíme pochopit, že kvalitní péče znamená, že za ni musíme být ochotni zaplatit. Bez adekvátního ohodnocení nedostatek lékařů nevyřešíme.“

Samoa zavřela odpírače očkování do vězení Polynéský stát Samoa nechal 6. prosince zatknout tamního antivakcinačního aktivistu Edwina Tamasese.Byl obviněn z podněcování odporu proti nařízení o povinném očkování proti spalničkám, které vláda přijala v situaci probíhající epidemie této nemoci. Spalničkám od října do prosince ve státě Samoa podlehlo 63 osob, převážně malých dětí.

V MF DNES vyšel 19. ledna článek, který po dlouhé době poměrně objektivně, i pro laickou veřejnost srozumitelně (odhlédneme-li od občasného zaměňování pojmů pediatr a praktický pediatr, resp. praktický lékař pro děti a dorost…) popsal problémy dětské primární péče. V článku dostala významný prostor i předsedkyně OSPDL MUDr. Alena Šebková.

Při analýze dat z Boston Birth Cohort, 20leté prospektivní kohortové studie zaměřené na identifikaci faktorů ovlivňujících v těhotenství a raném věku další vývoj dítěte, odhalil tým vedený Dr. Xiaobin Wangovou, MPH, z Johns Hopkins University Bloomberg School of Public Health v Baltimoru, USA, možnou souvislost mezi expozicí plodu v děloze acetaminofenu (paracetamolu) a pozdějšími neurovývojovými poruchami. Konkrétně u dětí, jejichž pupečníková krev obsahovala nejvyšší koncentrace paracetamolu a jeho metabolitů, byly později v porovnání s dětmi s nejnižšími hladinami těchto biomarkerů až trojnásobně častěji diagnostikovány poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a poruchy autistického spektra (PAS). Tato zjištění publikovala Dr. Wangová 14. listopadu v časopisu JAMA Psychiatry.

Z kongresového supplementa časopisu Journal of Crohn’s and Colitis jsme vybrali aktualitu z nedávno skončeného kongresu Evropské organizace pro Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu ECCO'22 Virtual.

Podváha, negativní zážitky z dětství včetně zneužívání, vysoký výskyt spalniček, HIV, multirezistentních infekcí, nedostupnost léčby, antibiotická rezistence, nízká proočkovanost nebo psychické trauma z války. To jsou hlavní zjištění systematického přehledu zaměřeného na zdraví ukrajinských dětí publikovaného recentně v Acta Paediatrica.

Milé čtenářky a milí čtenáři Babyonline,i když to vypadá, že o očkování toho bylo napsáno i řečeno již spoustu, tak to stále nestačí. Mnoho z vás může mít stále pochybnosti nebo nezodpovězené dotazy. U mě je to spíše tak, že čím více do problematiky pronikám, tím více si myslím, že o ní nic nevím a napadají mě stále nové a nové otázky.

Zástupci kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR a ČLS JEP představili výsledky výzkumu Proměny postojů a chování české veřejnosti ve vztahu k pandemii covid-19. Některá z prezentovaných zjištění mají přímý dopad na naši práci – především musíme bohužel počítat s tím, že 46 % dotázaných uvádí, že chodí běžně ven a do kolektivu (včetně našich ordinací) i s typickými příznaky covid-19.

Pokud vám unikly články redaktorky Evy Zahradnické v MF Dnes, nabízíme vám je nyní k přečtení v plném znění. Stojí za to!

Již dřívější studie poukázaly na fakt, že expozice pasivnímu kouření v dětství má souvislost se vznikem malignit dětského věku, neurobehaviorálních poruch nebo preklinické aterosklerózy. Na výročním zasedání Pediatric Academic Societies 2019, které se uskutečnilo na přelomu dubna a května v americkém Baltimore, byly mj. prezentovány nové výsledky National Health and Nutrition Examination Survey (2007–2012)

Častější čištění zubů snižuje riziko fibrilace síní a srdečního selhání, vyplývá ze studie publikované v Journal of Preventive Cardiology, oficiálním časopisu Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC).

Echo24, 14. června 2019 Zákonodárci v americkém státě New York kvůli epidemii spalniček zrušili výjimky, které umožňovaly z náboženských důvodů odmítnout očkování. Informoval o tom deník The Guardian. V USA se od letošního roku spalničkami nakazilo přes tisíc lidí, což je nejvíce od roku 1992.

Zajímavou perličku jsme pro vás našli v on-line vydání časopisu Pediatrics z 14. října t. r. Ačkoli studie, kterou se svými kolegy provedl Dr. Zachary Y. Kerr, PhD, MPH, z University of North Carolina v Chapel Hill, popisuje situaci mezi středoškoláky v USA a díky tomu v ní figurují i sporty, které si v Evropě masovou popularitu nezískaly, celkové závěry jsou obecně rozhodně hodny zamyšlení.

„Evropa musí jednat hned, aby bylo oddáleno a zabráněno dalšímu šíření SARS-CoV-2, zejména varianty B.1.1.7 (tzv. britská mutace, „Brigitta“). Je třeba formulovat jasný plán okamžitých celoevropských opatření a rychlého zavedení opatření v oblasti veřejného zdraví, neboť je pravděpodobné, že budou nadále vznikat nové varianty se zvýšenou infekčností,“ píší v mezinárodním odborném časopisu Lancet evropští vědci sdružení v iniciativě Contain COVID-19.

Jak vyplývá z recentní studie Kjellbergové et al., jež byla publikována v Acta Paediatrica, z kohorty 212 zdravých švédských dětí v průměrném věku 6,6 let mělo 26 % alespoň jeden rizikový faktor metabolického syndromu – hypertenzi, dyslipidémii, inzulinovou rezistenci nebo velký obvodu pasu – vyžadující lékařskou intervenci.

I tak seriózní zdroj medicínských informací, jakým je portál MedPageToday.com, si čas od času dopřeje trochu nevážného odlehčení. Abychom vás tedy rozptýlili v návalu práce spojené každoročně se začátkem školního roku, vybrali jsme pro vás zprávu, jejímiž autory jsou lékaři provozující humoristický medicínský blog GomerBlog.com.

Krkonoše, ve smyslu území dnešního Krkonošského národního parku (KRNAP) s jeho ochranným pásmem, patří k oblastem, kde si v minulosti velké epidemie nemocí vybíraly menší daň na životech než v podhůří, řekl v rozhovoru pro ČTK Michal Skalka ze Správy KRNAP. Proto se nediví, když někteří lidé z měst, stejně jako před staletími, hledají nyní v Krkonoších odpočinek a azyl.

Podle dosud nerecenzované a nepublikované metaanalýzy, kterou vypracovali autoři z University College London a London School of Hygiene and Tropical Medicine, mají děti a mladí dospělí, tedy osoby do 18–20 let věku, o 56 % nižší pravděpodobnost nákazy novým koronavirem SARS-CoV-2 než dospělí (osoby starší 20 let). Informovala o tom BBC. Pro nedostatek dat nebylo možno ověřit, zda se riziko navzájem liší i mezi dětmi, dospívajícími a mladými dospělými.

Prediabetes je klinická jednotka definovaná jako zvýšení glykémie nad normální rozmezí, které však ještě nedosahuje diagnostických kriterií diabetu. Jde o stav, který předchází diabetu 2. typu a sám o sobě zvyšuje riziko jeho rozvoje, stejně jako riziko kardiovaskulárních onemocnění a riziko onkologických onemocnění. Zahrnuje jak zvýšení hraniční glykémie nalačno, tak poruchu glukózové tolerance, popř. kombinaci obojího.

Z aktualizovaného dokumentu American Academy of Pediatrics (AAP Report), zaměřeného na roli výživy kojenců v prevenci atopických onemocnění, mimo jiné vyplývá, že včasné zavedení arašídových pokrmů snižuje pozdější riziko vzniku potravinové alergie. Tato zpráva podporuje doporučení National Institute of Allergy and Infectious Diseases z roku 2017, které uvádí, že by arašídové pokrmy mohly být podávány již od 4–6 měsíců věku dítěte s těžkým ekzémem anebo alergií na vejce. U kojenců s mírným nebo středně závažným ekzémem mohou být zavedeny v 6 měsících a u těch bez anamnézy ekzémů nebo potravinové alergie kdykoli později podle uvážení rodičů.

V aktuálním květnovém vydání Bulletinu Sdružení praktických lékařů ČR vyšel nesmírně zajímavý (a bohužel naprosto pravdivý) příspěvek vycházející ze zkušeností kolegyně PL z jedné směny ve velkokapacitní „továrně na očkování“ proti covid-19. Vzhledem k tomu, že pro děti starší 12 let již byla v EU schválena vakcína a že se v současné době dokončuje strategie očkování této věkové kohorty, určitě stojí za to si přečíst, kudy by u dětí cesta rozhodně vést neměla.