„Pacientů v psychiatrických ambulancích každoročně přibývá, v ČR jich je více než 600 000,“ uvedl ve své přednášce v bloku 11. kongresu primární péče věnovaném prevenci duševních chorob prof. Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, a pokračoval: „Ještě větší počet obyvatel dochází s duševními problémy za praktickými lékaři a dalšími odborníky, nebo nejsou léčeni vůbec. Proto je prevence vzniku duševních poruch, zaměřená na biologicky relevantní mechanismy, a léčba pomocí komplexních, snadno dostupných metod zcela jistě jedním z důležitých témat i budoucí psychiatrické péče.“
Jednou z možností je podle J. Rabocha modifikace životního stylu.
„Nezdravý způsob života přímo souvisí se vznikem celé řady chorob, které v dnešní době označujeme jako ‚civilizační choroby‘, někdy se také mluví o ‚diseases of modernity‘. Sem je také možno zařadit duševní poruchy, především deprese a demence, které představují pro vyspělé společnosti 21. století jednu z největších zátěží.“
J. Raboch připomněl, že někteří experti se na základě historických analýz domnívají, že neinfekční degenerativní choroby nejsou nutným důsledkem stárnutí a opotřebování organismu, ale výrazně souvisejí s fyzickou nečinností a špatným stravováním. Citoval z průzkumu, v němž jen 17 % reprezentativního vzorku české populace udalo, že se pravidelně snaží dodržovat zásady zdravého životního stylu. Naproti tomu 18 % stejného vzorku uvádělo přítomnost středně těžkých až těžkých depresivních příznaků. Byli to především ti, kteří se stravovali a přijímali tekutiny nepravidelně, jedli více sladkostí a konzumovali málo ovoce, zeleniny a ryb, méně se věnovali zájmovým aktivitám a více užívali alkohol či jiné psychotropní látky na zklidnění.
Tématem kulatého stolu po skončení bloku věnovaného prevenci duševních chorob byl především akutní nedostatek dětských psychiatrů. Podle sdělení prof. Ivo Paclta z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze jich je na celou ČR 140, v přepočtu pouhých 80 úvazků.
Doc. Martin Anders, předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP, poté informoval o tom, že vedle sítě center duševního zdraví pro dospělé se v rámci reformy psychiatrické péče v ČR počítá i se vznikem obdobných pracovišť pro děti. Tím by se měla mj. zvýšit dostupnost intervencí pro pacienty zachycené v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost.
Těm, kdo se v současnosti potýkají s absencí psychiatra nebo dětského psychiatra ve svém regionu, poradil odkaz na testovací stránky, na kterých Psychiatrická společnost zpřístupnila mapu psychiatrických zdravotnických zařízení včetně kontaktů a ordinačních hodin. Pokud se problém týká i vás, vyzkoušejte hledání ZDE.
Adiktologická péče a léčba alkoholismu a jiných toxikománií v ČR naráží na ještě vyšší personální a kapacitní problém, než je tomu u psychiatrické péče. Prof. Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, u kulatého stolu připomněl, že z původní sítě 180 specializovaných ambulancí pro léčbu alkoholismu a jiných toxikománií jich na celou ČR zůstalo jen 34, dohromady s 19,5 úvazkem lékařů. Celostátně by přitom bylo potřeba nejméně 70 úvazků.
Adiktologie jako obor původně dětskou péči nezahrnovala. „Zdá se, že potřeba dostupnosti této specializované zdravotní péče pro léčbu závislostí dětí a dorostu by odpovídala jednomu dětskému adiktologickému centru v každém kraji. Systém ovšem naráží na nedostatek dětských psychiatrů,“ uvedl M. Miovský.
A. Šebková poté u kulatého stolu připomněla, že OSPDL ČLS JEP má spolu s Českou společností dorostového lékařství ČLS JEP vytvořený koncept prevence rizikového chování v ordinacích PLDD, včetně rané intervence. Diagnostický rozhovor se doporučuje navázat na 13letou preventivní prohlídku, diskuse je ale vedena i o dřívějším termínu – vzhledem ke statistikám užívání návykových látek dětmi. Koncept ale představuje určitou časovou investici nad rámec náplně preventivní prohlídky, která by měla být zohledněna zdravotními pojišťovnami – například v podobě kódu „edukačního výkonu“, podobně jako je tomu již nyní u „Včasného záchytu PAS“.
(Upraveno z autorova článku v AM Review)
Jan Kulhavý