Elektronická preskripce a s ní i eRecept budou od 1. ledna 2018 povinné. V praxi to jednoduše znamená, že lékaři budou moci recepty vydávat pouze v elektronické podobě. Výjimku budou představovat konkrétní případy a situace vyjmenované v prováděcím právním
předpisu, který se aktuálně připravuje.
Lékaři se proto nemusejí obávat, že například při výpadku internetu či elektrického proudu nebudou moci svým pacientům recept vystavit. Skutečnost, že eRecept je vlastně „identifikátor ve formě speciálního kódu“, zní zřejmě hrůzostrašně a nejeden lékař si zcela jistě položí otázku, jak vlastně pacient pozná, co mu bylo předepsáno. I na to ale Státní ústav pro kontrolu léčiv při budování celého systému elektronické preskripce myslel – eRecept, nebo lépe řečeno zmíněný identifikátor eReceptu, bude možno pacientovi předat hned několika způsoby. Tím prvním je papírová průvodka, na kterou může lékař vyznačit důležité informace, jako je např. název léku nebo jeho dávkování. Formát vytištěného dokumentu bude tedy obdobný jako současný papírový recept a v prvních měsících bude zcela jistě využíván nejvíce. Stejná struktura informací platí i pro případ, kdy lékař pošle eRecept pacientovi e-mailem. Další možností, jak eRecept pacientovi předat, je zaslání SMS, případně také předání eReceptu prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu či jiném elektronickém zařízení. Vždy tedy bude záviset pouze na přání pacienta a na jeho domluvě s lékařem, v jakém formátu mu bude eRecept vystaven. Ani lékaři, kteří doposud nemají k dispozici žádný speciální software k předepisování léčivých přípravků, si nemusejí dělat žádné starosti. SÚKL pro ně totiž připravuje bezplatné mobilní a webové rozhraní, díky kterému bude možné eRecepty vystavovat i bez nutnosti speciálního lékařského software. eRecept tedy bude možné vystavit na jakémkoli počítači, tabletu či v případě nutnosti i na mobilním telefonu. Je nutné pouze připojení k internetu a identifikace a autentizace přístupovými údaji, které každý vystavující lékař získá od SÚKL. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že se všem žadatelům o zapojení do systému elektronické preskripce snažíme maximálně vycházet vstříc. Provozujeme call centrum, kde kolegové nejenže odpovídají na všechny dotazy, ale zároveň jsou schopni provést žadatele celým procesem zapojení, a to od podání žádosti až po předání přístupových údajů. Zhruba v polovině června pak SÚKL spustí speciální webové stránky www.epreskripce.cz, kde budou k dispozici veškeré informace o této problematice.
Jsem tedy přesvědčen, že v souvislosti s povinnou elektronickou preskripcí nejsou žádné důvody k obavám. SÚKL je s lékaři i lékárníky v této věci na jedné lodi a dělá vše pro to, aby byl systém pro všechny uživatele co nejvíce komfortní.
Když jsem se před lety registroval do systému eReceptu, považoval jsem jej za snadné obohacení portfolia nadstandardních služeb. A protože se považuji za relativně zkušeného uživatele informačních technologií, neočekával jsem v souvislosti se zavedením elektronické preskripce žádné potíže nebo náklady navíc. Náklady navíc skutečně nepřinesla, protože vše potřebné jsem už stejně využíval k jiným činnostem. Bohužel registrace se ukázala být nad moje síly a musel jsem využít pomoci „přítele na telefonu“, resp. na infolince SÚKL. Dále již vše běželo tak, jak má, systém fungoval perfektně. Většina pacientů byla možností dostat se k receptu bez nutnosti návštěvy v ordinaci nadšena...
Jejich nadšení bohužel rychle vyprchalo ve chvíli, kdy eRecept odmítla lékárna přijmout. Z nějakého tajemného důvodu bylo pro většinu provozovatelů lékáren obtížné podstoupit registraci a začít přijímat elektronické recepty. Možným vysvětlením by bylo, že jsem byl dlouhá léta jediným nadšencem tohoto druhu široko daleko. Ale i přesto se našla jedna spřízněná duše i mezi lékárníky a eRecept skutečně fungoval.
Zdeněk Blahuta, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv
První informaci o povinném přechodu na elektronickou preskripci jsem přijal s klidem, protože systém přece funguje bez potíží. Shodou náhod však záhy došlo k výpadku systému a začaly se objevovat znepokojující informace o soudní při mezi provozovatelem systému a státem. Můj klid byl ten tam. Ačkoli SÚKL dokázal náhradní systém zprovoznit v revolučně krátké době, musím kriticky připustit, že jeho současná funkčnost je tristní. Pokud pacientovi v osm ráno slíbím odeslat eRecept na mail a přes veškerou snahu nejsem úspěšný do jedné hodiny odpoledne, kdy si recept pacient vyzvedává raději v klasické podobě, pak jen stěží jde mluvit o funkčním systému. Navíc při nejasnostech okolo eReceptu, které v minulosti vypluly na hladinu, hledám k celému projektu důvěru jen stěží.
Elektronická preskripce má být od 1. ledna 2018 jedinou možností předpisu léků. Kdyby situace nebyla tak vážná, od srdce bych se zasmál. Ponechám-li stranou, že v současné době je počet lékařů zapojených do systému jen nepatrně vyšší než před lety, lze spatřovat zásadní
překážku ve skutečně nejisté funkčnosti celého systému. Snad za ještě horší zprávu považuji informaci, že systém bude v září 2017 zásadně modernizován a že se v podstatě ještě dokončuje. Necelých šest měsíců před ostrým startem! Poskytovatel této informace mě chtěl nepochybně uklidnit a myslel to jistě dobře. Dosáhl ale úplně opačného efektu, hlavou mi prolétl obraz rozzuřených pacientů toužících po své medikaci. Původní systém „vychytával“ chyby jistě dva roky, nyní funguje jakési provizorium, a od září se budeme potýkat s úplně
novým systémem, který bude mít na „zaběhnutí“ 3 měsíce. Děsivá představa. Jediné, co by mohlo zvednout náladu méně zkušeným uživatelům, je to, že jsme na tom vlastně všichni stejně, pro všechny začíná něco nového.
Co tedy můžeme od elektronické preskripce očekávat? Práci nám jistě neulehčí. Provozovatelům soukromých praxí přibude starost o zajištění registrace subjektu u SÚKL a o fungující chráněnou komunikaci se SÚKL. Ty z nás, kteří se dosud odmítali vzdát tužky, nemilosrdně posadí za klávesnici počítače a donutí elektronizovat vše, čemu dosud vzdorovali. Násilná elektronizace s sebou pochopitelně přinese i dosud zbytné finanční výdaje na výpočetní techniku a programové vybavení. Musíme doufat, že ministerstvo zdravotnictví tyto výdaje započítá do nárůstu úhrad pro rok 2018. Pacienty nejspíš potěší možnost předpisu na dálku, ale spíše lze očekávat obavy z nového systému. A provozovatelé lékáren budou mít zřejmě ztíženou možnost záměny léků podle svých skladových zásob. Je ale otázkou, zda to komukoli z nás nějak prospěje.
Závěrem musím konstatovat, že nemožnost jiné formy předpisu, než té elektronické, je podle mého názoru největší slabinou jinak asi dobré myšlenky. Pokud lékař nebude schopen doručit svůj předpis do elektronické databáze, tak se pacient ke svým lékům prostě nedostane. Jaké důvody zabrání vydání léku, je nejspíš úplně jedno, my všichni chodíme do svých ordinací hlavně proto, abychom naše malé pacienty léčili. Administrativa nás od té opravdové práce vždycky až dosud spíše zdržovala. Pokud ale naši práci zastaví nefunkčnost systému, který nelze nijak obejít, pak cítím, že je něco špatně. Pak naše práce ztrácí smysl.
Zdeněk Zíma, OSPDL ČLS JEP