Milé kolegyně, milí kolegové,
ráda bych se s vámi podělila o velmi inspirativní setkání s předsedou Mladých lékařů, z. s., MUDr. Martinem Kočím. Jím vedený spolek byl iniciátorem unikátního on-line dotazníkového šetření Medici 2020 – Kompetence a preference. Průzkum proběhl v červenci a srpnu 2020 mezi studenty všeobecného lékařství studujícími v českém jazyce ve 4.–6. ročníku všech lékařských fakult v ČR. Cílem bylo zmapovat subjektivní hodnocení kvality klinické výuky, připravenost na klinickou praxi a dále prozkoumat pracovní preference mediků po graduaci, včetně jejich možného dopadu na dostupnost péče v ČR. Ačkoli v průzkumu nebyla přímo formulována otázka na dostatečnost přípravy pro praxi PLDD, obecně se díky mravenčí práci Mladých lékařů ukazuje, že navzdory proklamovaným slibům je připravenost pro vykonávání praxe, natož pak samostatné praxe, minimální, ne-li téměř nulová…
Co mne však potěšilo nejvíce, bylo ujištění MUDr. Kočího, že jemu i ostatním mladým kolegům záleží na udržení kvality primární péče v pediatrii. Držme jim palce, ať o svůj entuziasmus v byrokratickém soukolí systému hned tak nepřijdou…
MUDr. Alena Šebková
Několik zajímavostí z dotazníkového šetření Medici 2020
(kompletní výsledky jsou ke zhlédnutí ZDE)
Připravenost mediků na klinickou praxi
Na přímou otázku, jak dostatečně se cítí připraveni na první rok své klinické praxe, odpovědělo téměř 80 % studentů šestého ročníku, že se cítí (spíše) nepřipraveni. Připomeňme, že se jedná o průzkum prováděný ke konci akademického roku, a tuto skupinu lze tak z velké části považovat za absolventy 2020.
Při hodnocení připravenosti je nutné vzít v úvahu, že většina studentů dochází nad rámec povinné výuky na nějaké klinické pracoviště a jejich připravenost na praxi je tak ovlivněna i touto činností. Téměř 70 % studentů v šestém ročníku uvedlo, že někdy docházelo na takovou dobrovolnou praxi, přes 80 % z nich uvádí, že tato praxe měla zásadní nebo spíše velký vliv na rozvoj jejich klinických dovedností. Dobrovolné praxe nenechávají studenti až na konec studia, 63 % studentů čtvrtého ročníku uvádí, že již na nějaké klinické středisko takto docházelo.
Proč se převážně cítí studenti (spíše) nepřipraveni na klinickou praxi?
Naprostá většina studentů šestého ročníku považuje čas strávený aktivním zapojením do léčebné a diagnostické péče a čas strávený simulační výukou za příliš krátký. Naopak čas strávený teoretickými přednáškami a semináři považují většinou za příliš dlouhý.
Praktická výuka je počínaje 4. ročníkem dle většiny respondentů organizována velmi nebo spíše dobře. V chirurgických oborech však 64 % respondentů považuje výuku za spíše nebo velmi špatně organizovanou.
Naprostá většina (86 %) respondentů z šestého ročníku uvedla, že během studia neprobíhá systematické a opakované procvičování již jednou nabytých praktických dovedností. Nízký počet některých úkonů, které během povinné výuky provedli studenti šestého ročníku samostatně, ale s následnou kontrolou lékaře, je alarmující. Téměř polovina respondentů z šestého ročníku uvedla, že během povinné výuky nikdy neošetřili nekomplikovanou chirurgickou ránu s následnou kontrolou lékaře.
