V roce 2013 prezentovala skupina autorů převážně z Polska, ale také jiných evropských zemí, Izraele a Spojených států amerických, Praktické doporučení k suplementaci vitamínu D a řešení deficitu (vitamínu D) ve střední Evropě – doporučený příjem vitamínu D pro obecnou populaci a skupiny rizikové z nedostatku vitamínu D. V době, kdy se v našich podmínkách podobné doporučení teprve v bolestech rodí, může být toto doporučení dočasnou náhradou.
Autoři se zabývají zdroji vitamínu D, včetně běžných situací, kdy jsou zdroje nedostatečné. Především omezení slunečního svitu v zimě, snížený osvit u osob pracujících často v noci (tedy i u lékařů) a jiné faktory současného životního stylu. Zmiňují problematiku osob s tmavou kůží či redukci tvorby vitamínu D v kůži při užití ochranných krémů. Dotýkají se také zdrojů vitamínu D u osob s eliminačními dietami (vegeteriánů atp.), stejně jako arteficiálních zásahů do metabolismu vitamínu D při užívání kortikoidů, ketokonazolu, antikonvulziv nebo při retrovirové terapii. Jako pozitivní vnímám, že doporučení neoddělitelně pracuje s účinky vitamínu D na kostní (kalcium- fosfátový) metabolismus, stejně jako s mimokostními účinky.
Doporučení pro kojence se prakticky kryje s recentním doporučením v našich zemích. Pro dětský věk od 1 roku do 18 let již ale uvádějí doporučenou denní dávku v zimním období 600–1000 IU. U dětí se zjevně nedostatečným slunečním osvitem pak dokonce celoročně. Za stejných podmínek pro dospělé od 18 let je doporučenou denní dávkou 800-2000IU.
Doporučení explicitně zdůrazňuje příjem vitamínu D v těhotenství a období kojení s doporučenou denní dávkou 1500–2000 IU. Doporučení se věnuje také rizikovým skupinám, kterými jsou nedonošenci, obézní děti a dospělí, noční pracovníci a lidé s tmavou kůží. Zmiňuje nejvyšší tolerovatelné dávky vitamínu D, a to 1000 IU pro kojence, 2000 IU pro děti do 10 let, 4000 IU pro dospívající, dospělé a těhotné. Vcelku odvážně stanoví nejvyšší tolerovatelnou dávku pro obézní dospělé 10 000 IU denně.
Doporučení také stanoví pásma deficitu, snížené hladiny, normální hladiny, nadbytku a toxické hladiny vitamínu D. Dále upozorňuje na pacienty, u nichž je vyžadována zvláštní pozornost hladině vitamínu D. Jsou to pacienti s osteomalacií či křivicí, parathyreoidismem, malabsorbčními syndromy, chronickým onemocněním ledvin a jater, nádorovým onemocněním, autoimunním onemocněním, hepatitidou C a jinými infekcemi, dietním omezením a specifickou terapií, kterou zmiňuji výše.
Polské (mezinárodní) doporučení je vcelku stručné, ale považuji je za výstižné zhodnocení stavu zásobení nám blízké populace vitamínem D, spojené s praktickým doporučením k prevenci a léčbě. Je nutné konstatovat, že v mnohém se doporučení kryje s našimi záměry, ačkoliv v některých částech bych se nebál označit polský postoj za zdravě odvážný.
Zdroj: PLUDOWSKI, Pawel - KARCZMAREWICZ, Elzbieta - BAYER, Milan - CARTER, Graham.
Practical guidelines for the supplementation of vitamin D and the treatment of deficits in in Central
Europe - recommended vitamin D intakes in the general population and groups at risk of vitamín D
deficiency. Endokrynologia Polska, 2013, 64(4),319-327. ISSN 0423-104X. IF=1.070
Zdeněk Zíma