Po krátké letní přestávce se na nás opět od počátku školního roku valí rostoucí čísla nakažených a nemocných. Již během letních měsíců jsme intenzivně spolupracovali s ministerstvem zdravotnictví na možnostech jak čelit v podzimním a zimním období epidemii covid-19. Ačkoliv jsme jen hlasem poradním, podařilo se nám přesvědčit úředníky ministerstva zdravotnictví, a nepřímo také ministerstva školství, o nutnosti změnit přístup například ve věci vyžadování omluvenek a potvrzení od PLDD.
Nyní se však již rozbíhá spirála dalších a dalších restriktivních opatření se záměrem zastavit epidemické šíření koronaviru ve společnosti. Nepochybně je současná situace způsobena dlouhým váháním v zavádění racionálních opatření na počátku září. Lze tedy očekávat další nařízení a mimořádná opatření, která sníží sociální kontakt v populaci, aby byl omezen přenos nákazy.
Bohužel, některá opatření vycházejí i z bezprecedentní devastace hygienické služby v posledních 30 letech, která v současné době zjevně není schopna plnit své povinnosti. Jejich účelem tedy je především alespoň částečné udržení hygienické služby v chodu. Opětovné změny termínů vyšetření PCR u nemocných covid-19 a jejich kontaktů tedy vycházejí nejen ze stále nových poznatků o chování viru, ale také z reálných možností a kapacit odběrových míst, laboratoří a epidemiologického šetření.
Kromě jiných můžeme za další velký úspěch našich jednání na MZ také označit zavedení zvláštního režimu pro zdravotníky. V některých ohledech na nás dopadají přísnější regulace (nutnost testování při infektu, negativní test před uvolněním z izolace), v jiných jsou naopak zdravotníci chráněni před zbytečnou karanténou jako součást klíčové infrastruktury státu.
Celospolečenská diskuse o tom, zda mají restriktivní opatření smysl, či zda je lépe jít cestou přirozeného průběhu epidemie, je z odborného pohledu nesmyslná. Je z velké části živena náladami ve společnosti, které vycházejí z aktuálních dat nemocnosti a úmrtnosti v souvislosti s nákazou covid-19. Tato data však vycházejí z možností šíření před cca 2 týdny, a pokud by statní aparát reagoval jen na společenské klima, byl by výsledek opatření znám až za 3–4 týdny, což je velmi pozdě. Při zkušenostech z jiných velkých epidemií z dávné minulosti i zcela nedávného průběhu epidemie covid-19 na jaře tohoto roku v Itálii, Španělsku a jiných evropských zemích, by bylo myslím nerozumné nevyužít možnosti pokusit se kontrolovat šíření viru v naší populaci.
Nadále budeme přinášet nejnovější informace na webu naší odborné společnosti.
MUDr. Zdeněk Zíma