Vzhledem k informacím šířeným na sociálních sítích o odmítání některých PLDD očkovat proti onemocnění COVID-19 vydáváme toto stanovisko výboru Odborné společnosti praktických dětských lékařů:
1. Nemoc COVID-19 je sice známa teprve krátkou dobu, ale za necelé 2 roky již máme k dispozici základní epidemiologická a klinická data o průběhu infekce u jedince i v rámci populace. Při hodnocení těchto znalostí musíme brát vždy v úvahu stálý vývoj patogenu a s tím související relativně rychlý vznik nových variant viru. Tyto varianty patogenu vykazují zpravidla poněkud odlišné vlastnosti v porovnání s původním patogenem.
2. Ve vztahu k očkování lze dětskou a adolescentní populaci dělit na děti do 16 let a adolescenty od 16 let. V současné době můžeme konstatovat, že individuálně probíhá u adolescentů nemoc podobně jako u mladých dospělých, tedy zpravidla příznivě, ale nelze vyloučit ani fatální průběh. Ve věkové skupině 16-25 let lze také předpokládat jako rizikový faktor zvýšenou zátěž danou specifickým stylem života (noční život, požívání alkoholických nápojů, vyšší frekvence sociálních kontaktů spolu se zvýšenou sexuální aktivitou). Dosud není tento faktor mezi stávajícími poznatky zmiňován, patrně z důvodu jeho vysoké interindividuální variability v rámci této věkové skupiny. Z těchto důvodů lze očkování proti nemoci COVID-19 v této věkové skupině jednoznačně doporučit.
3. Současně také při srovnatelné nakažlivosti nemoci pro věkovou skupinu 16-25 let a vysoké frekvenci sociálních kontaktů se ukazuje skupina adolescentů jako významná pro šíření nemoci v populaci. Očkování adolescentů je tedy důležitou součástí epidemiologických opatření proti dalším vlnám pandemie nemoci COVID-19.Nežádoucí účinky pro tuto věkovou skupinu jsou přitom srovnatelné s dospělými. Navíc registrujeme jen riziko perikarditidy a myokarditidy s velmi nízkou frekvencí výskytu.
4. U věkové skupiny do 16 let se epidemiologické a klinické poznatky stále získávají. Nemoc u ní probíhá zpravidla velmi mírně či asymptomaticky. Při bližším zkoumání však prokazujeme známky karditidy, meningoencephalitidy, hepatitidy, či jiných orgánově specifických projevů, jejich skutečný klinický význam však zatím zůstává nejasný. Skutečně významný následek po nemoci COVID-19, tj. multisystémový zánětlivý syndrom dětí (PIMS-TS) se zatím objevuje naštěstí v malém počtu případů. V současné době je také předmětem zkoumání četnost výskytu a závažnost nespecifických následků po prodělání COVID-19 jako je např. únavový syndrom v této věkové skupině. Hodnocení však významně ztěžuje obtížné kvantitativní posouzení subjektivních projevů. Kromě toho v posledních týdnech společně s naprostou dominancí nákazy SARS-COV-2 variantou delta (B.1.617.2) v populaci dochází opět k rychlému nárůstu počtů nemocných a hospitalizovaných pro COVID-19. Děti se na tomto nárůstu podílejí jen malým procentem jako při předešlé vlně, ale celkově tento vývoj musíme považovat za znepokojující.
5. Z epidemiologického hlediska je postavení dětí ve věku do 16 let v rámci šíření nemoci v populaci stále předmětem výzkumu. Zatímco u chřipky se význam dětí jakožto šiřitele chřipky má za prokázaný, u nemoci COVID-19 se zatím předpokládá. Navíc je však nutno zohlednit, že ve srovnání s dospělými mají starší děti (12-16 let) hojné sociální kontakty nejen v průběhu školní docházky. Kvůli obtížně předvídatelnému vývoji v epidemiologické i klinické rovině proto doporučujeme očkování dětí od 12 let věku (viz společné stanovisko odborných společností) s důrazem na děti rizikové.
Souhrn:
Výbor OSPDL ČLS JEP doporučuje na základě konsensu odborných společností a dosud dostupných poznatků dobrovolné očkování osob od 12 let věku. Stejně tak, jako u očkování obecně je nutné individuální zvážení poměru benefitu a rizikových faktorů. Očkování adolescentů je velmi významnou součástí strategie boje proti nemoci COVID-19.
Vzhledem k fungující síti ordinací praktických dětských lékařů má být očkování dětí prioritně prováděno v ordinacích PLDD (ideálně stejně jako ostatní povinná a nepovinná očkování dětí). Očkování v ordinacích PLDD je nejefektivnější, s nejmenším rizikem nežádoucích účinků a jejich nejefektivnější evidencí. PLDD čerpá ze spolehlivé detailní znalosti anamnézy a zdravotního stavu dítěte. Z těchto důvodů považujeme za nezbytné zajistit distribuci očkovacích látek do jednotlivých ordinací PLDD v přiměřeném množství.
Výbor se jménem OSPDL ČLS JEP rozhodně distancuje od zpráv některých PLDD na sociálních sítích a jiných médiích, šířících nepravdivé, neodborné či dokonce poplašné informace o očkování dětí proti nemoci COVID-19. Protože lze očekávat vznik dalších mutací viru SARS-COV-2, a s tím spojené změny chování nemoci, považujeme šíření nepravdivých informací a bezdůvodné zpochybňování očkování skupin osob, nad nimiž panuje všeobecná shoda, za velmi nebezpečný hazard.
Výbor OSPDL ČLS JEP