V říjnovém vydání zveřejnil spotřebitelský časopis dTest článek „Mléko v suchu – Testcsušené batolecí výživy“, ve kterém např. upozorňuje, že průmyslově vyráběná sušená mléka pro děti starší jednoho roku jsou spojena s riziky kontaminace těžkými kovy nebo monochlorpropandioly (MCPD), jež vznikají během zpracování rostlinných olejů, a že batolata dané výrobky k životu již nutně nepotřebují. Hodnocení vyvolalo mnoho dotazů ze strany spotřebitelů, zda je sušená výživa opravdu bezpečná.
Pokud byste se i ve vaší ambulanci setkali s rodiči, kteří by měli pochybnosti o kvalitě a nutnosti sušené batolecí výživy, odkázat je můžete na argumenty odborníků, kteří na tvrzení časopisu dTest reagovali nesouhlasně a mj. dokumentují, že sušené mléko opravdu není nebezpečným a zbytečným luxusem.
Pochybná metodika testování
Doc. Ing. Jiří Brát, CSc., mj. místopředseda odborné skupiny pro tuky České společnosti chemické a člen oborové rady Technologie potravin, zpochybňuje metodiku naměřených hodnot MCPD a upozorňuje, že pro obsah MCPD ve výrobcích pokračující kojenecké výživy není stanoven legislativní limit. V této souvislosti ve svém komentáři např. uvádí, že pokud by se pro testování veškerého mateřského mléka uplatnila podobná logika, jakou použil časopis dTest, nevyhovovala by ani jedna matka, což je absurdní a nesmyslné. Srovnávací testy různých výrobků jsou podle něj určitě přínosem, ne vždy však jsou kritéria postavena na racionálním základě a některé interpretace výsledků mohou působit zavádějícím dojmem. Doc. Brát také vysvětluje, že kontaminanty typu MCPD vznikají při zpracování olejů za vyšších teplot a že technologie zpracování surovin se mohou výrazně lišit. „Dobrou zprávou, která opět nebyla v komentářích k testu zdůrazněna, je skutečnost, že pokud výrobci věnují problematice kontaminantů náležitou pozornost, lze jejich hladinu výrazně snížit. Často se rovněž zapomíná, že kontaminanty jako MCPD nevznikají jen v průmyslu. Mohou vznikat i při přípravě pokrmů při splnění 4 podmínek: vyšší teplota, přítomnost tuku, vody a zdroje chloru, což může být i běžná sůl,“ píše doc. Brát.
Výživa není ideální, sušená mléka mohou pomoci
MUDr. Petr Tláskal, CSc., ústavní nutriční lékař z Oddělení léčebné výživy FN Motol, zase napadá tvrzení předmětného článku, že sušené mléko batolata k životu nepotřebují. Ve svém komentáři mj. uvádí, že v prvních 1000 dnech života jednotlivé složky výživy aktivují a současně programují metabolické procesy v organismu, proto je nutné snažit se nutrici kojenců a batolat optimalizovat. Upozorňuje, že Společnost pro výživu ve spolupráci s OSPDL ČLS JEP provedla již v roce 2013 studii, ze které vyplynulo, že výživa batolat není ve vztahu k jejím fyziologickým potřebám vždy ideální – vysledován byl nedostatek minerálních látek, ale i vitaminů napříč sledovanou dětskou populací. „Je pravdou, že po prvním roce lze tzv. formule – mléka pro kojence – nahradit pasterovaným kravským mlékem. Toto mléko dítěti přináší potřebné živiny včetně plnohodnotné bílkoviny, vápníku a dalších složek. Sušená kravská mléka pro batolata by se tak mohla zdát zbytečná. Naše studie však potvrdily, že tomu tak není. Sušená mléka s označením 3 jsou obohacená o vitaminy, stopové prvky, mastné kyseliny a další látky tak, jak to odpovídalo i výsledkům jiných studií, které byly prováděny v zahraničí. V tom je jejich přednost i význam. I z naší studie tak můžeme potvrdit, že sušená mléka pro batolata nejsou pouze luxusem, ale mají svůj všeobecně praktický význam,“ píše v komentáři MUDr. Tláskal.
Komentáře obou odborníků jsou v plné verzi k dispozici na webu Společnosti pro výživu www.vyzivaspol.cz.