Společnost pacientů s následky po očkování, z. s. vydala v květnu tiskovou zprávu, kterou převzala některá laická média. Zpráva nese název „Média démonizují spalničky a neočkující rodiče. Z odpovědí MZ ČR však vyplývá něco odlišného“.
Společnost tím avizuje, že se obrátila na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka s několika otázkami, aby údajně rozlišila, které informace o aktuální lokální epidemii spalniček v médiích jsou skutečně důvěryhodné a které představují spíše mediální nástavbu. Každou ministrovu odpověď ovšem opatřila svými vlastními glosami...
Protože i do vašich ordinací mohou docházet rodiče a pacienti, kteří budou zprávou Společnosti pacientů s následky po očkování ovlivněni, požádali jsme o komentář ke třem vybraným otázkám infekcionistku doc. Vilmu Marešovou z pražské Nemocnice Na Bulovce, abyste měli co nejvíce argumentů pro diskusi.
1. Způsobili současný stav a lokální epidemie spalniček podle názoru Ministerstva zdravotnictví ČR převážně ti rodiče, kteří odmítli nechat naočkovat proti spalničkám své děti?
Z odpovědi MZ ČR: Mezi hlavní příčiny aktuálně zvýšeného výskytu spalniček v Evropě (...) patří pokles proočkovanosti proti spalničkám pod potřebnou hranici 95 %. (...) Důvodem vzniku zvýšeného výskytu spalniček v Moravskoslezském kraji není odmítání očkování,
nýbrž skutečnost, že se onemocnění rozšířilo mezi neočkovanými dětmi, které z důvodu nízkého věku nemohly být očkovány, dále onemocněly osoby, kterým nebyla podána druhá dávka očkovací látky, popřípadě došlo u řádně očkovaných dvěma dávkami k tzv. „vyvanutí“ imunity a následně k infekci spalničkami.
Komentář Společnosti pacientů s následky po očkování: Přestože MZ ČR nejprve opakuje všeobecně šířenou mediální tezi, že za současný výskyt spalniček v Evropě může právě pokles proočkovanosti (odmítání očkování ze strany rodičů), jedním dechem popírá, že by se totéž
týkalo současné situace v ČR. Všechny důvody, které MZ ČR explicitně označilo za důvod současného stavu v Moravskoslezském kraji, jsou důvody odlišné od zvýšení počtu neočkovaných dětí v populaci. Zejména je potřeba rozlišovat mezi velmi malými neočkovanými dětmi, které dosud živými MMR vakcínami očkovány být nemohly (děti do cca 1,5 roku věku), a dětmi, které nebyly očkovány z rozhodnutí svých rodičů. Všeobecný́ pojem „neočkované děti“ tento zásadní rozdíl stírá a zakrývá, čehož mnohá média manipulativně
využila a stále využívají. U veřejnosti je vyvolávána podvědomá asociace neočkované dítě = rodič odmítající očkování. To ve svém důsledku brání porozumění skutečným příčinám současného stavu.
Komentář doc. Vilmy Marešové: Snížení proočkovanosti pod potřebnou hranici 95 % zvyšuje riziko onemocnění zejména v nejnižší věkové skupině, tj. u dosud neočkovaných dětí ve věku do 15 měsíců. Vnímavost k infekci po porodu se snižuje u novorozenců také přenosem protilátek od matky – pokud spalničky prodělala, nebo byla řádně očkována. Hladina protilátek od matky samozřejmě po narození klesá, riziko nákazy začíná přibližně ve 3. měsíci života novorozence a prakticky od 6. do 15. měsíce, kdy dostává první dávku vakcíny, je vnímavý k nákaze. Zvýšené riziko nákazy je u osob očkovaných pouze jednou dávkou a zvyšuje se s věkem, u dospělých existuje možnost vyvanutí imunity.
2. Je pravdou, že krajští hygienici nařídili stovkám zdravotníků nechat se povinně naočkovat proti spalničkám, aniž by u zdravotníků již dříve očkovaných nebo u těch, kteří spalničky přirozeně prodělali, byla nejprve zjištěna přítomnost/nepřítomnost protilátek proti tomuto onemocnění?
Z odpovědi MZ ČR: (...) Vakcína byla podána i v minulost očkovaným zdravotníkům, a to s přihlédnutím k fenoménu tzv. „vyvanutí“ imunity. Vyšetření specifických protilátek bylo u některých zdravotníků provedeno, ale po onemocnění zdravotní sestry na oddělení šestinedělí
nastala urgentní potřeba zabránit vzniku a šíření spalniček na tomto oddělení, na kterém jsou hospitalizovaní neočkovaní novorozenci, a proto u očkovaných zdravotníků nebylo před aplikací vakcíny vyšetření specifických protilátek proti spalničkám provedeno.
Komentář Společnosti pacientů s následky po očkování: Z odpovědi MZ ČR je patrné skryté riziko očkování, o kterém není v mainstreamových médiích otevřena diskuse. Je to ohrožení malých dětí plně očkovanými dospělými osobami, kterým již „vyvanula“ vakcinační imunita proti spalničkám. V dobách přirozeného výskytu spalniček toto riziko bylo zanedbatelné, protože dospělé osoby měly trvalou celoživotní imunitu právě po prodělání spalniček v dětství. Selhání původních očkovacích idejí a optimistických vizí tak v dlouhodobém horizontu již ohrožuje celou populaci, a to novým způsobem. Těmto novým rizikům lze bránit jen dalšími excesivními přeočkovacími programy, a to nejen u dětí, ale již také u dospělých osob. V případě urgentní potřeby, jak je patrné z odpovědi MZ ČR, jsou v podstatě všechny dospělé očkované osoby považovány za „vyvanulé“, a proto za rizikové jedince a budou masově přeočkovávány. V tomto případě se přeočkovávání dospělých týkalo pouze vytipovaných skupin zdravotníků. Nikdo ale netuší, jak široké skupiny populace mohou následovat příště a u jakých očkovaných onemocnění to bude. Aktuální očkování těhotných žen proti černému kašli dává zřetelně najevo, že v případě „hašení“ neoptimálních dlouhodobých výsledků a důsledků plošných očkovacích programů to může být úplně kdokoliv.
Komentář doc. Vilmy Marešové: V době před očkováním platilo, že po přirozeně získaných spalničkách přetrvává imunita celoživotně. Bylo to dáno tím, že docházelo pravidelně v určitých časových intervalech k dalším kontaktům s onemocněním a k „boostrování“,
zvyšování hladin protilátek opakovaným setkáním se s živým virem. V současné době je zřejmé, že po onemocnění spalničkami je imunita delší, ne však celoživotní, ale je delší než po vakcinaci. Proto jsou důležité serologické přehledy, podle kterých je možné monitorovat
věkové skupiny, kde došlo k poklesu imunity a tyto skupiny pak přeočkovat. Přirozeně získané spalničky jsou vysoce nakažlivé a nejtěžší průběh byl pozorován právě v nízkých věkových skupinách. Prakticky v 15 .roku věku prodělali spalničky téměř všichni. Až po zavedení očkování se začalo onemocnění objevovat v dospělosti.
3. Souhlasí Ministerstvo zdravotnictví ČR s tím, aby byly v době probíhající lokální epidemie očkovány živou oslabenou vakcínou osoby, které již mohou být spalničkami nakažené a které se s nimi mohly dostat v nedávné době do styku?
Z odpovědi MZ ČR: Mimořádné očkování proti spalničkám (...) je jediným efektivním opatřením, jak zabránit šíření této vysoce nakažlivé nemoci. Samozřejmě nelze vyloučit onemocnění spalničkami i u osob, kterým byla v rámci mimořádného očkování podána očkovací látka proti spalničkám, pokud byly již před provedením očkování infikovány virem spalniček.
Komentář Společnosti pacientů s následky po očkování: Tento zdánlivě okrajový́ dotaz a odpověď na něj jsou důležitější, než si veřejnost uvědomuje. Očkování osob již nakažených (v inkubační době) se v mnoha případech v historii ukázalo jako zvýšeně nebezpečné. V těchto
případech může očkování mít tzv. provokační efekt. Tedy vést ke zhoršenému průběhu infekce a zapříčinit více a závažnějších nežádoucích účinků. Tato skutečnost pravděpodobně nebyla vědecky studována u očkování proti spalničkám. Co se stane v případě náhlé potřeby očkování zdravotníků právě z rizikových provozů (v době lokální epidemie), kteří již mohou být virem spalniček nakaženi, to opravdu nikdo neví. Inkubační doba spalniček je přitom docela dlouhá, a to 6-19 dní. Při bleskovém přeočkovávání populace typu „hlava-nehlava“ v
době lokální epidemie spalniček jde zjevně zcela stranou nejen to, zda očkované osoby ještě mají či nemají protilátky, ale i to, zda očkované osoby již náhodou nejsou nakažené a očkovány by proto rozhodně být neměly. Jedná se o další zoufalý projev řízení vnitrostátní očkovací politiky.
Komentář doc. Vilmy Marešové: Jsem infekcionista a pediatr. Očkování u osob z rizikových provozů se nás na infekčních odděleních dotýkalo prakticky vždy, před 50 lety probíhalo přeočkování proti variole při přijetí pacienta s podezřením na toto onemocnění do 48 hodin
po prvním kontaktu s nemocným. Protilátky po očkování se vytvoří ještě před koncem inkubační doby. V šedesátých letech měl zdravotnický personál protilátky po onemocnění v dětství, nebyl proto v riziku nákazy, ani zdrojem pro pacienty. Průběh onemocnění u dětí
byl závažný, objevovaly se četné komplikace jak primární, vyvolané samotným virem, tak sekundární – bakteriální. Např. riziko těžké encefalitidy bylo 1 na 1000 nemocných spalničkami, kdežto u očkování je riziko 1000násobně nižší, tedy 1 encefalitida na 1 milión
očkovaných. Navíc virus spalniček snižoval i buněčnou imunitu. U spalniček je inkubační doba 10 dní do katarálních příznaků, 14 dní do vzniku vyrážky. Protilátky po očkování se začínají tvořit již kolem 7. dne, tj. včasné očkování do 48 hodin nemusí onemocnění zabránit, ale jeho průběh zmírní.
Jana Tlapáková