Střevní trakt plodu je za normálních okolností sterilní a během prvních dnů po porodu probíhá jeho intenzivní kolonizace mikroorganismy. O tom, čím bude střevo novorozence osídleno, rozhoduje mnoho faktorů.
Jako první hraje roli způsob porodu – byly prokázány rozdíly ve složení i diverzitě střevní mikrobioty u dětí porozených vaginálně a císařským řezem. U dětí porozených vaginálně byl nalezen vyšší podíl rodu Bifidobacterium a další fekální a vaginální mikroflóry matky. Dle
metaanalýzy z roku 2016 ale během 6 měsíců se tyto rozdíly zmenšují a roste vliv dalších faktorů. Na konci prvního roku života se složení střevní mikrobioty velmi podobá složení u dospělého člověka.
Významným faktorem, který je v současné době intenzivně studován, je gestační týden, ve kterém se dítě narodí. Osídlení střevního traktu těžce nedonošených (a tedy dlouhodobě hospitalizovaných) dětí se liší od zdravých donošených novorozenců. Hlavním tématem je snížení rizika rozvoje nekrotizující enterokolitidy podáváním probiotik, výsledky zatím ale nejsou jednoznačné, i když některé studie prokázaly jejich pozitivní vliv.
Mezi další situace, které mohou ovlivňovat, jakými bakteriemi (a dalšími organismy) je střevo novorozence osídleno, patří: nutnost hospitalizace, léčba antibiotiky, onemocnění matky (vč. infekcí) a také prostředí, ve kterém se o dítě pečuje.
Popsané jsou také rozdíly ve složení střevní mikrobioty u dětí kojených a dětí živených náhradní mléčnou kojeneckou výživou, ačkoli ne všechny provedené studie je prokazují. U kojených dětí se udává opět vyšší obsah bifidobakterií ve střevě a současně studie poukazují např. na nižší riziko gastroenteritid u kojených dětí. Také u dětí s atopickým ekzémem se bifidobakterií vyskytovalo méně.
U mléčných formulí lze dosáhnout zlepšení počtu bifidobakterií několika způsoby – přidáním probiotické kultury, oligosacharidů (fungujících jako prebiotika) a v poslední době také snahou o změnu složení blíže k mateřskému mléku. To má oproti kravskému mléku, užívanému v náhradní mléčné kojenecké výživě, nižší obsah proteinů a fosforu a více laktózy.
Jednou z používaných probiotických bakterií je Lactobacillus reuteri. Tato Gram-pozitivní bakterie se přirozeně nachází nejen v lidském střevě, ale i ve střevě jiných savců a ptáků. Je přítomen také v mateřském mléku. Lactobacillus reuteri a jeho kmeny je intenzivně
zkoumanou probiotickou bakterií se zajímavými výsledky. Ve studiích byl prokázán efekt na snížení doby trvání průjmových onemocnění u dětí jeho podávání, některé práce také udávají možný efekt u snížení rizika nekrotizující enterokolitidy a pozdní sepse u předčasně narozených novorozenců. Pro potvrzení tohoto účinku je ale třeba většího počtu studií. Probíhají také studie na účinnost Lactobacillus reuteri ve zlepšení symptomů kojeneckých kolik.
Prebiotika jsou nestravitelné látky, které podporují růst střevních bakterií, zejménabifidobakterií a lactobacilů.
Jako prebiotika se v mléčných formulích užívají např. galaktooligosacharidy (GOS) a fruktooligosacharidy (FOS). Ve většině studií, které se zabývaly podáváním prebiotik, byl prokázán vyšší počet bifidobakterií, nižší pH stolice a změny její frekvence a konzistence.
Sledované děti dostávaly mléčné formule obohacené o GOS, FOS či jiné oligosacharidy. Z klinického hlediska jsou výsledky studií nejednoznačné – často se ovšem liší designem, podávanou směsí oligosacharidů (složení, dávkování atd.) i souborem sledovaných pacientů. Tyto látky představují velmi zajímavou cestu do budoucna (zejména v kombinaci s probiotiky), ale je potřeba více studií s jasně stanovenými podmínkami k jednoznačnému doporučení.
Vliv složení střevní mikroflóry na vznik různých onemocnění a možnosti jejího ovlivnění jsou v současné době předmětem intenzivního zkoumání. A to nejen u chorob souvisejících s imunitním systémem jako jsou atopie, zánětlivá střevní onemocnění nebo astma, ale také u obezity nebo inzulinové rezistence.
MUDr. Kristýna Zárubová, Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol