Z přednášky MUDr. Daniela Dražana, praktického lékaře pro děti adorost, Jindřichův Hradec
V České republice je každým rokem několik tisíc dětí hospitalizováno v důsledku preventabilních infekčních onemocnění, přičemž několik z nich zemře, a rozhodně tuto nedobrou situacine zlepší individuální očkovací schémata. Pro optimální ochranu jednotlivce i veřejného zdraví je třeba využívat standardní schémata sestavená na základě evidence-based medicine. Pokud jsou kontraindikována, což se děje jen u nepatrné části dětí, pak by měla být aplikována záchytná očkovací schémata (catch-up schedule), nikoli však v jiných případech. Zásadní je přitom vyvarovat se chybně stanovených kontraindikací lékařem a alternativních pseudoschémat, která jsou nejčastěji vytvářena desorientovanými rodiči.
Mezi hlavní potíže spojenés odkládáním vakcinace patří zejména pozdní dosažení protekce, dálezvýšené riziko nežádoucích reakcí, nedostatek dat pro nestandardní odložená schémata a také hledání nejlepšího ze špatných řešení. Všeobecně platí, že připozdním zahájení očkování, tedy při pozdní aplikaci 1. dávky, je třeba podat očkovací látku co nejdříve, schéma je stejné nebo zrychlené a počet dávek stejný či nižší. U některých vakcín je pozdní zahájení problematické až nemožné (DTaP kombinace, RV). Co se týká přerušení schématu, tj. pozdní aplikace dalších dávek, pak je nutno co nejrychleji doplnit chybějící dávky, přičemž ses očkováním nezačíná od začátku.
Mezi zdroje pro záchytná schémata patříCatch-up Immunization Schedule CDC (www.cdc.gov/vaccines/schedules/hcp/imz/catchup.html), Catch-up Vaccination Scheduler (www.vacscheduler.org), Vaccination of individuals with uncertain or incompleteimmunisation status (www.england.nhs.uk/south/wp-content/uploads/sites/6/2016/04/phe-uncertain-vacc-algorithm-sept15.pdf) nebo Summary of WHO Position Papers – Recommended RoutineImmunizations for Children (http://www.who.int/immunization/policy/Immunization_routine_table2.pdf).
Z přednášky MUDr. Věry Pellantové, Ph.D., Klinika infekčních nemocí LFUK a FN Hradec Králové
Vyšetření protilátek proti hepatitidě B(anti-HBs) má přínos pouze za přesně daných podmínek a v indikovaných případech, přičemž je nutno se zaměřit na rizikové skupiny nemocných. Pozitivnítitr, který nenavazuje na předchozí řádné očkování, však ještě neznamená, žepacient nemá virovou hepatitidu B.
Sérologická kontrola se provádí za 1 – 2 měsíce po ukončené vakcinaci kompletním, minimálně 3 dávkovým schématem (testování neočkovaných nebo nekompletně očkovaných není třeba provádět, může být zavádějící). Protektivní koncentrace anti-HBs musí dosáhnout hodnoty 10 IU/l a vyšší, je ale nutno si uvědomit, že hladiny protilátek po očkování v čase klesají. Protože u imunokompetentních osob zůstává imunologická paměť zachována nejméně 30 let od vakcinace, není u nich potřeba odebírat titry anti-HBs. Mezi jedince, u nichž je sérologické testování naopak vhodné, se řadí děti HbsAg pozitivních matek a děti matek s neznámým HbsAg stavem, zdravotníci či zaměstnanci veřejných služeb v riziku expozice krvi nebo tělních tekutin a rovněž sexuální partneři HBsAg pozitivních nemocných. Stěžejní je vyšetření anti-HBs u pacientů hemodialyzovaných (vhodnékaždoroční vyšetření protilátek), HIV pozitivních (vhodné opakované vyšetření protilátek) a u dalších imunosuprimovaných nemocných, např. po transplantaci kostní dřeně nebo užívajících chemoterapii.
Jana Tlapáková