Na tiskové konferenci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně konané 28. února v Lékařském domě v Praze představila svůj obor Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP.
Pojem farmacie je zpravidla chápán jako lékárenství – a farmaceut je pro většinu veřejnosti prostě lékárníkem. Doba se ale mění a ukazuje se, že vědomosti farmaceuta jsou potřeba i jinde než tradičně v lékárně.
„Celá Evropa jde cestou odklonu farmaceuta od pouhého výdeje léčiv a logistiky jejich zásobování a volá po jeho zapojení do léčby konkrétního pacienta,“ uvádí PharmDr. Jana Gregorová, Ph.D., vedoucí klinický farmaceut Oddělení klinické farmacie FN Bulovka v Praze a předsedkyně České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP, a dodává: „Metou je, aby v každé nemocnici bylo oddělení klinické farmacie a aby byli kliničtí farmaceuti v dostatečné míře dostupní i v ambulantní sféře.“
V ideálním případě by se měl klinický farmaceut podílet ve spolupráci s lékařem na nastavení medikace pro konkrétního pacienta již od samého začátku a sledovat ji v průběhu celé léčby. Příkladem může být třeba optimalizace užívání antibiotik.
„Generace dnešních dětí je jiná, než bývala před 20–30 lety. Její velká část trpí obezitou, dyslipidemií či hypertenzí. Tomu je třeba přizpůsobit dávkování léků, na což ale většina literárních zdrojů nemyslí a potřebné informace nelze dost dobře dohledat,“ říká PharmDr. Gregorová. Specifický problém představují i antidepresiva a antipsychotika. „Psychiatři mají v oblibě jejich užívání v kombinacích, ale tyto léky mají pak řadu interakcí a nežádoucích účinků. Zvyšují například krevní tlak – a dítě pak může od svého praktického lékaře zbytečně dostávat hypertenziva namísto úpravy psychiatrické medikace,“ dodává PharmDr. Gregorová s tím, že v každém krajském městě a v Praze dokonce v každé nemocnici je oddělení klinické farmacie. Jejich seznam i s kontakty lze najít na webových stránkách České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP (www.coskf.cz). „Každý praktický dětský lékař, který nám zavolá a vyžádá si konzultaci třeba v případech přidání nové medikace k té stávající, bude vítán,“ dodává PharmDr. Gregorová.
Na klinického farmaceuta se může obrátit i každý pacient nebo rodič individuálně, odborná společnost ale doporučuje, aby se tak dělo raději vždy ve spolupráci s praktickým lékařem nebo ambulantním specialistou.
Mimochodem, ze studie, kterou čeští autoři publikovali v mezinárodním odborném časopisu Pharmacotherapy již v roce 2016, vyplývá, že jeden klinický farmaceut ušetří díky optimalizaci používání farmakoterapie a minimalizaci jejích nežádoucích účinků zdravotnímu systému až 0,7 mil. korun ročně (po odečtení jeho mzdových nákladů). Potřebných 1300 klinických farmaceutů (dnes jich je v celé ČR 140) by tedy zdravotnímu systému přineslo až 910 mil. Kč ročně.