Co by mělo zaznít na adresu očkování dětí proti covid-19

V těchto dnech již byla zahájena distribuce očkovací látky proti nemoci covid-19 pro děti od 5 do 11 let od společnosti Pfizer pod firemním názvem Comirnaty. Technické zajištění očkování bylo již referováno představiteli naší profesní organizace. Nicméně jste patrně stejně jako já již nějakou dobu bombardováni dotazy starostlivých rodičů, zda je očkování bezpečné a zda bych je jejich dítěti doporučil. Za sebe musím říci, že stále postrádám jistotu jak na tyto otázky co nejzodpovědněji odpovídat. 

Bytostně jsem zastáncem očkování jako takového a nevidím důvod, proč to zrovna v tuto chvíli měnit. Přesto se cítím být poněkud v úzkých, především z nedostatku informací. Protože se tématem covid-19 zabývám dlouhodobě, cítil jsem povinnost nalézt alespoň částečné odpovědi. Současně se naše odborná společnost podílela na společném stanovisku několika odborných společností, které si celé můžete prostudovat ZDE. Stanovisko je konsensem, a proto jsou v textu některé části, které považuji za nutné doplnit komentářem.  

Hlavním a nejpodstatnějším benefitem očkování
proti nemoci covid-19 je u dětí, ještě více než u dospělých, individuální ochrana. Na rozdíl od dospělých pacientů je průběh onemocnění u dětí ve většině případů mírný, či dokonce asymptomatický. Z nepochopitelných důvodů však máme sklon vidět za nemocí covid-19 jen obraz respiračního selhání či multisystémové zánětlivé odpovědí a navazujícího multiorgánového selhání, jak je známe z dospělé medicíny. V dětském věku však nesmíme opomíjet jiné projevy nemoci, které mohou právě při mírném průběhu představovat dominující klinické příznaky. Za dobu trvání pandemie máme popsány solidní soubory dětí s karditidou, perikarditidou a jinými projevy serozitid. Další práce pojednávají o postižení nervové soustavy, neuritidě, mírně probíhající encefalitidě či meningitidě. Nečetné práce referují také o vlivu nemoci na imunitní systém, krvetvorbu a srážlivost. O vaskulitidách provázejících i mírný průběh nemoci ani nemluvě. Takže tvrzení o iluzorním získání tzv. „přirozené imunity“ po lehkém prodělání nemoci je nejen zavádějící, ale i nebezpečné. Navíc přirozenou vlastností viru jsou časté mutace a s nimi spojené změny nejen jeho chování, ale i epitopů na jeho povrchu významných pro imunitní odpověď organismu. V současné době s napětím očekáváme podrobnější zprávy o klinickém chování varianty omikron, ale již nyní lze předpokládat – s ohledem na charakteristiky této varianty – v blízké době novou variantu viru, která se může projevovat zcela odlišně. 

Po očkování
získává dítě solidní hladiny protilátek proti S-proteinu, které odpovídají neutralizačním protilátkám po prodělané nákaze virem SARS-CoV-2. Nakolik budou snižovat riziko asymptomatické nákazy a možné transmise viru dále při případné nákaze je v tuto chvíli pochopitelně předmětem výzkumu. Již nyní je však možné s jistotou tvrdit, že očkování sníží riziko závažných průběhů, především u chronicky nemocných a rizikových dětí. Dalším benefitem bude s jistotou snížené riziko právě těch často opomíjených projevů nemoci covid u dětí (myokarditidy, perikarditidy, meningitidy, encefalitidy, neuritidy, vaskulitidy a dalších). Ty se mohou týkat i naprosto zdravých dětí bez jakýchkoliv rizik a v rekonvalescenci mohou generovat dlouhodobé obtíže označované jako „long covid“. 

Očkování dětí ve věku 5–11 let vakcínou Comirnaty se sníženým obsahem mRNA partikulí je velmi dobře snášeno. Nežádoucí účinky jsou převážně lokální a ve srovnání s dospělými jsou mírnější a méně časté. Vzhledem k době, kdy je očkovací látka uváděna na evropský trh, máme k dispozici, kromě registrační dokumentace prokazující bezpečnost a účinnost vakcíny, již i první poregistrační data z užívání vakcíny ve Spojených státech a Izraeli. Navíc jsou k dispozici první rešerše o masivním očkování dětí v Číně již od 3 let vakcínou Sinovac, které co do množství očkovaných značně převyšují naše evropské představy a také hodnotí očkování kladně. 

V otázce populačních efektů očkování, které někteří kolegové předpokládají, považuji za nutné hodnotit data střízlivěji. Je faktem, že chování a životní styl dětské populace se značně odlišuje od dospělých. Důsledkem je značně vyšší frekvence sociálních kontaktů, a to napříč více sociálními skupinami (rodina, škola, kroužky, kamarádi atd.). Potenciál k šíření respirační nákazy je tedy nezpochybnitelný. Navzdory teoretickým úvahám však již od léta 2020 máme za prokázané, že postavení dětí (zejména cca do 14 let) v epidemiologii této nákazy je odlišné od dospělých. Riziko nákazy od dítěte je významně nižší než riziko nákazy od dospělého. Představa dítěte jako významného zdroje nákazy tedy není zcela správná. Ve studiích bylo prokázáno, že nejčastěji dochází naopak k nákaze dítěte od dospělého v rodině nebo ve škole. V České republice se díky dlouhému uzavření škol podařilo podložit tuto hypotézu i statistickými daty. Ty ukazují, že k masivnímu zvýšení záchytu pozitivních dětí došlo až v časovém odstupu od uzavření škol, kdy děti trávily většinu času před obrazovkami počítačů při distanční výuce. Přitom ani tuto hypotézu nelze přijímat nekriticky. Lze totiž jistě předpokládat, že u očkovaných dětí bude podobně jako u dospělých nižší virová nálož, a očkováním dětí tedy lze dosáhnout dalšího snížení virové nálože v celé populaci. Stejně tak riziko nákazy od dítěte není zcela nulové a jeho očkováním lze nepochybně snížit možnost nákazy rizikových osob v jeho okolí (prarodiče, chronicky nemocní). Prioritně však je jistě optimální dosáhnout plné proočkovanosti rizikových skupin než spoléhat se na nepřímou ochranu.  

Shrnu-li výše uvedené, je možné doporučit očkování všem osobám, pro které je určeno, tedy i dětem od 5 let věku. Očkovací látka je bezpečná a účinná srovnatelně s jinými vakcínami podávanými v dětském věku. Nejdůležitějším benefitem je individuální ochrana očkované osoby proti nemoci covid-19, a to nejen respiračním projevům, ale i vůči postižení jiných orgánů. Populační efekty očkování, jako jsou udržení prezenční výuky a prevence omezení v životě společnosti, lze předpokládat, ale na potvrzení těchto předpokladů si zatím musíme počkat. 


MUDr. Zdeněk Zíma, místopředseda výboru OSPDL ČLS JEP