Co mě letos nejvíce zaujalo a doporučil/doporučila bych i kolegům

Požádali jsme členy pracovní publikační skupiny OSPDL ČLS JEP, aby se podělili o informace z té vzdělávací akce, které se zúčastnili a která je z letošního kalendáře akcí zaujala nejvíce. A pokud i vy v budoucnu zhlédnete a vyslechnete nějaké zapamatování hodné sdělení, věříme, že se o ně s kolegy prostřednictvím našeho/vašeho Newsletteru OSPDL také podělíte. Budeme se těšit!

VÝVOJ ŘEČI A JEHO PORUCHY – páteřní seminář
MUDr. Jiří Bufka, Plzeň, pracovní publikační skupina OSPDL ČLS JEP

V průběhu října a listopadu probíhal v on-line prostředí další Páteřní seminář OSPDL ČLS JEP, tentokrát na téma Vývoj řeči a jeho poruchy. Jednalo se o velice propracovaný a ucelený přehled, který se skládal z několika bloků, ve kterých nám odborníci z foniatrie, logopedie a neurologie představili svůj pohled na danou problematiku. Zvlášť přínosné bylo zpestření přednášek názornými videoukázkami s výkladem, kde jsme mohli vidět základní aspekty některých poruch řeči a zároveň porovnání, kdy po několika sezeních s foniatrem a logopedem byly znatelné výrazné pokroky v terapii. 
Role PLDD ve screeningu stavu řeči při pravidelných preventivních prohlídkách, časné rozpoznání možné poruchy řeči a především spolupráce s odborníky z oblasti foniatrie, logopedie, popř. neurologie a otorinolaryngologie jsou důležitými aspekty pro lepší výsledky v terapii poruch řeči.
Při screeningu vycházíme ze situace, že vývoj každého dítěte je individuální, proto je nutné stadium řečového rozvoje posuzovat s celkovým zdravotním stavem a psychomotorickým vývojem.
Jak bylo zmíněno, pro správné rozvíjení řeči jsou zapotřebí tyto základní podmínky: 
1) Vhodně stimulující prostředí, ve kterém má dítě správné řečové vzory (rodiče, prarodiče, kolektiv ve školce apod.). Zároveň je ale potřeba vyvarovat se přílišného přehlcení dítěte podněty ve snaze urychlit rozvoj řeči a správnou výslovnost.
2) Neporušený sluch je základní podmínkou pro rozvoj řeči.
3) Nepřítomnost patologie v oblasti artikulace, fonace, dýchacího ústrojí (tj. nos, nosohltan, chrup, čelisti, jazyk, podjazyková uzdička, velofaryngeální oblast, hlasivky, …) 
4) Nepřítomnost neurologického problému (akutní poruchy řeči de novo etiologie – migréna s aurou, trauma, hemorhagická, ischemická CMP, zánětlivé léze, epilepsie, tumor = nutná hospitalizace; mentální retardace; dětská mozková obrna; ADHD; poruchy autistického spektra, …)
Určitě se budu těšit na další skvěle organizované semináře, které budou rozšiřovat naše obzory. Na závěr bych Vám rád popřál krásné Vánoce a Šťastný Nový rok!

VADNÉ DRŽENÍ TĚLA, SEDAVÉ CHOVÁNÍ, DIGITÁLNÍ ZÁVISLOSTI A JEJICH DOPAD NA ZDRAVÍ DĚTÍ
MUDr. Miroslava Sulovcová, Praha, pracovní publikační skupina OSPDL ČLS JEP

Ve dnech 17.–18. září se v krásném prostředí hotelu a zámku Valeč uskutečnila dlouho odkládaná konference, jejíž celý název je v titulku a jejímž organizátorem byl tým spolku Lokomoce. Sdružuje odborníky z oblasti neurologie, fyzioterapie a psychologie, kteří vnímají pohyb jako základ fyzického i duševního zdraví. Vzdělávací akce se konala pod záštitou ministerstva zdravotnictví a naší OSPDL ČLS JEP. 
Program byl rozdělen do dvou základních částí – teoretické a praktické. V rámci druhé jmenované, která trvala přibližně 3,5 hodiny, jsme si pod vedením zkušených fyzioterapeutů sami na sobě vyzkoušeli práci s impulzními body a práci s chodidlem. Získali jsme i praktické tipy do praxe, zejména ohledně vhodného cvičení pro naše malé pacienty předškolního a mladšího školního věku. V „době covidové“ nahrála Mgr. Haklová sérii 71 videí, která lze volně zhlédnout na platformě YouTube pod názvem „Lokomoce za časů koronaviru – děti“. Jedná se o hravou formu tréninku, která děti baví a současně je prospěšná pro jejich zdraví. Jak nám bylo prezentováno, naším cílem by mělo být podchytit špatné pohybové návyky u dětí do šesti let věku – později je už přebudování vadných pohybových stereotypů o poznání náročnější.
Teoretické bloky navázaly na velmi úspěšný on-line seminář „Lokomoce – pohyb jako prevence“ pořádaný na jaře naší odbornou společností. Biomechanice kyčelního kloubu se věnoval prof. Poul z Kliniky dětské ortopedie a traumatologie v Brně. Kromě jiného nás povzbudil v kompetentnosti zrušit nesmyslně užívané preventivní abdukční balení u novorozenců a kojenců s normálním ultrazvukovým nálezem na kyčlích. V dnešní době již toto doporučení nevídáme tak často, ale je důležité na to pamatovat, zejména z důvodu jeho negativního vlivu na další psychomotorický vývoj dítěte. 
Opakovaně z úst fyzioterapeutů zaznívalo doporučení nechávat kojence často nahé, tedy nejen bez oblečení, ale i bez plen. Ty mohou negativně ovlivnit tonus břišních svalů a svalů kolem kyčelního kloubu (ve smyslu hypotonu), což se následně přenáší do oblasti bederní páteře, která je přetěžována. 
Dalším doporučením bylo vyšetřovat děti při hodnocení jejich postury nejenom ve statickém stoji, ale zejména v dynamice (přidat předpažení a sledovat symetrii a souhru lopatek, stoj na jedné noze, stoj na špičkách…). Poměrně rozsáhlá část se věnovala i problematice dětského obouvání. I v tomto směru bylo patrné, že s rozšiřováním vědeckého poznání se postupně mění i názory na to, co podporuje správný vývoj chodidla. V současnosti je již překonaný názor na nošení pevných kotníkových bot. Obecně lze napsat, že správná bota respektuje přirozený tvar nohy, poskytuje noze dostatečný prostor, a tím umožní drobným svalům aktivně se zapojit při chůzi.
Psychologická část teoretického bloku se věnovala tématu digitálních závislostí, her a sociálních médií. Velmi kvalitní přednášky zpracovaly Mgr. Pavelcová a Mgr. Šírková z pražského Psychologického institutu Re:Life. Z prezentovaných dat vycházejících ze studie EU Kids online z roku 2020 hraje hry denně téměř 44 % tázaných dětí a až 23 % dětí využívá sociální sítě (aniž by dosáhly doporučeného věku 13 let). Na druhou stranu snaha o nějakou formu kontroly těchto aktivit byla ze strany rodičů jen na úrovni 40 % – a spoléhali zejména na ústní dohovor (data z dotazníkového šetření České děti v kybersvětě, během nějž bylo osloveno přibližně 20 000 „počítačově gramotných“ rodičů). Vzhledem k trendu užívání digitálních technologií přibývá i dětí závislých na nich, které následně potřebují intenzivní psychologickou péči. 
V rámci diskuse jsme opět nakousli i problematiku nedostatku psychologů a psychoterapeutů. Mgr. Pavelcová nám doporučila stránku www.czap.cz/adresar, kde lze vyhledat psychoterapeuty podle různých kategorií (místo působení, specializace…) 
Závěrem lze napsat, že konference byla edukativní a zejména možnost praktického workshopu jsme všichni velmi ocenili. Pevně věřím, že spolupráce se spolkem Lokomoce bude i nadále pokračovat a že na tuto konferenci navážeme dalšími vzdělávacími akcemi, protože zajímavých témat je opravdu nepočítaně.

LÉKAŘ 2021 – předkongresový blok Komunikace o očkování
Jan Kulhavý, pracovní publikační skupina OSPDL ČLS JEP

S mottem „Hledejme, co nás spojuje“ se ve dnech 10.–11. září v Praze uskutečnil první ročník mezioborového kongresu pro ambulantní praxi Lékař 2021 pořádaného pod odbornou záštitou České lékařské akademie. OSPDL ČLS JEP sestavila samostatný předkongresový programový blok na téma Komunikace o očkování.
Zahájila jej přednáška vakcinologa prof. MUDr. Romana Prymuly, CSc., Ph.D. věnovaná mýtům a faktům ohledně očkování proti covid-19. Na ni navázala diskuse prof. Prymuly s hercem a režisérem Milanem Šteindlerem, tentokrát v roli rodiče, pacienta (a jak sám uvedl, také hypochondra). Cílem bylo zrekapitulovat, jaké otázky a komunikační zádrhele stran očkování se mohou ze strany laické veřejnosti objevit – a jak na ně může lékař optimálně reagovat „bez ztráty kytičky“. Výběr toho nejzajímavějšího z přednášky prof. Prymuly i z následné diskuse najdete na webu ospdl.eu v archivovaném Newsletteru č. 7/2021.
Předsedkyně OSPDL ČLS JEP MUDr. Alena Šebková poté shrnula vše podstatné v Komunikačním desateru (nejen) očkování:
1. Věnovat komunikaci o očkování dostatečný čas
– ideálně formou komplexní informace při převzetí do péče
– je to dobré východisko pro další dílčí informace

2. Používat srozumitelný jazyk
– ověřit si postoj k tématu

– mluvit jazykem rodičů/pacientů, nikoli odborníka (nepoužívat latinu a nesrozumitelné pojmy)
– nemluvit rychle, ověřit si pochopení 

3. Netlačit, nevyhrožovat, nestrašit
– kladným postojem k tématu nelze podmiňovat registraci
– neargumetovat: „Když nebudete očkovat, hrozí vám sankce, dítě zemře/zemřete…“

4. Poskytnout racionální informace
– jaký je účel 
– jaký je prospěch 
– jaká je možnost nežádoucích účinků 
– jaké jsou možnosti očkování a očkovacího kalendáře

5. Nechat prostor pro otázky
– vyzvat k dotazům
– zodpovědět dotazy
– pokud nevím přesně, „neplácat“, ale slíbit doplnit
– nespěchat
– nechat otevřený prostor pro další dotazy po „zpracování“ informací

6. Nezpochybňovat „erudici“ rodičů/pacienta
– nepohrdat jiným názorem
– nezpochybňovat „odbornost“
– nezpochybňovat inteligenci 
– nezesměšňovat
– nedat najevo svoje subjektivní negativní pocity
– pozor na nonverbální chování

7. Poskytnout dostupné materiály 
– a také odkazy na dostupné informace (
www.vakcinace.eu, www.sukl.cz, www.mzcr.cz, www.szu.cz, www.ospdl.eu, …) 
8. Posloužit příklady
– z praxe
– osobní zkušenost
– osobní postoj

9. Opakovaná edukace
– základ = dílčí informace
– negativní postoj rodičů/pacienta = nová edukace  v časovém odstupu

10. Setrvání rodičů/pacienta na negativním postoji
– jasně informovat o možných i faktických negativních dopadech takového rozhodnutí 
– provést zápis do zdravotnické dokumentace 
– založit si rodiči podepsaný negativní revers
– zvážit opakování edukace v časovém odstupu 


FESTIVAL KAZUISTIK
MUDr. Jana Pelánová, Praha, pracovní publikační skupina OSPDL ČLS JEP

Ve dnech 22.–24. října se díky intenzivní a obětavé přípravě a organizaci prim. MUDr. Lucie Procházkové a MUDr. Lenky Ťoukálkové z Dětského oddělení ve Zlíně, pana Bořka Procházky a celého jejich týmu v Luhačovicích konal již 16.ročník oblíbeného a hojně navštěvovaného Festivalu kazuistik, pediatrické konference, jejímž smyslem je  vzájemná výměna zkušeností mezi klinickými a praktickými lékaři formou prezentací kazuistik napříč celou pediatrií doplněná po každé přednášce živou diskuzí. 
Festival kazuistik byl poprvé uspořádán na podzim roku 2001 a další ročníky se konaly v periodě 1,5 roku. Od roku 2012 je Festival pořádán každoročně. Výjimkou byl pouze rok 2020, kdy vinou covidu byla akce zrušena. Prvního ročníku se zúčastnilo 395 lékařů, účast každoročně rostla, a proto byl v roce 2016 otevřen další sál, do kterého se program živě přenáší videopřenosem. Od onoho roku je účast omezena 700 místy, která jsou obvykle po zahájení zápisu na konferenci velmi rychle obsazena.
Konference se mimo praktických lékařů účastní zástupci většiny klinických pracovišť z celé republiky a vlastně všechny dětské odbornosti, a to s přesahem např. do stomatologie, do psychosomatiky, ale i do oborů dospělých. Jak mezi přednášejícími, tak v auditoriu se objevuje též mnoho zahraničních hostů, především ze Slovenska. 
Je to jedna z nejlepších vzdělávacích akcí roku, úžasná v tom, že se zde prezentují praktická data a zkušenosti, diferenciálně diagnostické rozvahy nad konkrétním případem, postupy léčby, včetně pojmenování omylů v diferenciální diagnostice a toho, co k nim vedlo, obzvláště jde-li o  netypický průběh běžného onemocnění nebo naopak o onemocnění vzácnější. To vše kolegům k poučení. Velice cenné, člověka posouvající.
V souvislosti s letošním ročníkem mě oslovilo hned několik přednášek. Jednak mezi nejpraktičtější a pravidelně nejoblíbenější patří vystoupení ústeckého intenzivisty MUDr. Jana Pajerka, který letos přispěl hned několika výtečnými sděleními. S ohledem na klesající proočkovanost dětské populace a zvyšující se pravděpodobnost záchytu invazivních hemofilových nákaz v terénu formou velmi názorného videa připomněl průběh a charakteristiky epiglotitidy. V další přednášce, opět doprovázené krátkým, zato velmi edukativním videem, nabídl a předvedl punkci vena jugularis externa jako vhodný přístup do krevního řečiště v případě nouze. 
Velmi zajímavá byla též prezentace MUDr. Dagmar Pospíšilové Infekce covid 19 z pohledu hematologa. Paní doktorka v ní plénum seznámila s nejnovějšími poznatky týkajícími se patogeneze, progrese a prognózy onemocnění virem SARS-CoV-2 ve vztahu k hematologickým parametrům, a to především k aktivaci koagulace a k odlišnostem v imunitní, koagulační a cévní reakci, a zdůraznila, jak je nezbytné a primární v léčbě covid 19 dobře zkombinovat antikoagulační terapii s terapeutickými zásahy cílenými na endoteliopatii a vaskulitidu.
Mezi dalšími zaujalo též sdělení MUDr. Zuzany Sadílkové týkající se komplexního přístupu v prevenci rozvoje poruchy příjmu potravy, kdy díky technikám a postupům používaným v psychosomatice bylo možno velmi rychle a efektivně zvládnout projevy počínající poruchy, ještě než se vůbec vyvinuly závažné projevy onemocnění. 
Napadají mě další a další přednášky a prezentace, které by zde ještě mohly být zmíněny. Nejlepší je však vyslechnout je přímo od autorů a případně je v plénu i kuloárech prodiskutovat. Další ročník FesKaz je plánován na konec dubna 2022. Je to jednoznačně termín, jenž je dobré vést v patrnosti. ☺