Centrální koordinační skupina Národního antibiotického programu (CKS NAP) ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), Státním zdravotním ústavem (SZÚ), Kanceláří Světové zdravotnické organizace v ČR (WHO), Českou lékárnickou komorou (ČLnK) a dále ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a jeho resortními organizacemi upozornila na tiskové konferenci 19. listopadu na rostoucí nebezpečí výskytu bakterií odolných vůči většině antibiotik. Každým rokem 18. listopadu probíhá Evropský antibiotický den (EAAD). Cílem této aktivity Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je poskytnout platformu a podporu pro národní kampaně zaměřené na uvážlivé používání antibiotik a upozornit na rizika spojená s jejich nevhodným užíváním.
Jednou z aktivit letošního EAAD 2019 bylo zveřejnění výsledků rozsáhlé studie organizované ECDC zaměřené na šetření znalostí, postojů a chování zdravotnických pracovníků ohledně antibiotik, jejich používání a rezistence vůči antibiotikům. V průběhu tiskové konference ČLS JEP 19. listopadu ze studie, které se účastnilo cca 18 000
respondentů ze 30 evropských zemí, zaznělo, že:
* téměř 90 % zdravotníků si uvědomuje souvislost mezi používáním a předepisováním antibiotik a vznikem a šířením antibiotické rezistence,
* téměř 100 % zdravotníků má znalosti ohledně neúčinnosti antibiotik v léčbě onemocnění, která jsou typicky vyvolaná viry (např. chřipka), či povědomí o spojitosti mezi podáváním antibiotik a vznikem postantibiotické kolitidy či alergické reakce,
* pouze tři čtvrtiny respondentů však označily jako správné tvrzení, že každý člověk, který je léčen antibiotiky, má zvýšené riziko vzniku infekce vyvolané bakteriemi rezistentními k antibiotikům
* značná část lékařů (43 %) také přiznává, že příležitostně předepisuje antibiotika, ačkoli o jejich potřebnosti není zcela přesvědčena, obvyklým důvodem je obava z případných možných komplikací či zhoršení pacientova stavu. „Zajímavé je také zjištění, že zatímco většina lékařů souhlasí s tím, že existuje souvislost mezi preskripcí antibiotik a antibiotickou rezistencí, jen necelých 60 % si myslí, že právě oni mají zásadní roli v kontrole antibiotické rezistence,“ komentoval výsledky MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčních nemocí IPVZ. Vzhledem k tomu, že nemalý podíl na celkové spotřebě antibiotik tvoří právě primární péče, je velmi pozitivním zjištěním fakt, že praktičtí lékaři patří k nejpočetnější skupině, která si svou roli uvědomuje.
K pozitivním sdělením z tiskové konference ČLS JEP patří i informace Ing. Jindřicha Fialky, náměstka ministra zemědělství pro řízení sekce zemědělství a potravinářství: „Díky systematickému a dlouhodobě realizovanému souboru opatření se české zemědělství na poli boje s rezistencí může již nyní chlubit viditelnými úspěchy – celkové spotřeby veterinárních antimikrobik se totiž mezi roky 2006 a 2017 povedlo snížit
prakticky na polovinu.“ Záznam celé tiskové konference ČLS JEP najdete ZDE.