Jak vyplývá z recentní studie Kjellbergové et al., jež byla publikována v Acta Paediatrica, z kohorty 212 zdravých švédských dětí v průměrném věku 6,6 let mělo 26 % alespoň jeden rizikový faktor metabolického syndromu – hypertenzi, dyslipidémii, inzulinovou rezistenci nebo velký obvodu pasu – vyžadující lékařskou intervenci.
Ukázalo se, že 37 jedinců s obezitou (3 %) nebo nadváhou (14 %) mělo v porovnání s dětmi s normální hmotností statisticky signifikantně vyšší pravděpodobnost vzniku inzulinové rezistence (28 versus 5 %; p < 0,001), stejně tak měli vysoké triglyceridy (8 versus 0 %; p < 0,001). Podle Kjellbergové byli autoři studie překvapeni vysokou mírou inzulinové rezistence právě u dětí s nadváhou. Výsledky rovněž prokázaly, že děti s větším obvodem pasu (≥ 59 cm pro dívky, ≥ 60 cm pro chlapce) měly vyšší krevní tlak systolický (105 versus 100 mm Hg; p = 0,004) i diastolický (66 versus 64 mm Hg; p = 0,04), přičemž obvod pasu identifikoval děti s vysokým rizikem metabolického syndromu lépe než index tělesné hmotnosti.
Zdá se tedy, že existují signály pro to, aby byly do praxe zaváděny efektivní metody intervence, které by zabránily rozvoji metabolického syndromu a obezity u dětí předškolního či raného školního věku. Vědci rovněž zdůraznili, že jsou zapotřebí další studie, jež by se mj. zaměřily i na mladší věkové skupiny s cílem zjistit, v jakém věku a při jaké hodnotě BMI se začne rozvíjet metabolický syndrom.
Kjellberg E et al., Acta Paediatr 2018; DOI: 10.1111/apa.14599.