Přibližně před rokem touto dobou byla v systému eRecept rozšířena elektronická preskripce o Elektronickou evidenci očkování. Pro zákonodárce šlo o krátký dovětek k zákonu, takže se nelze divit, že jim nepřišlo zvláštní zavedení tak zásadní funkcionality bez jakékoliv diskuse, a řekněme překotně. Jediným ústupkem byl tehdy příslib 6měsíčního bezsakčního období. Bohužel v plné nahotě odhalil zbrklost tohoto kroku fakt, že se ani po půl roce nepodařilo uspokojivě připravit na ostrý provoz nejen lékaře, ale i samotný portál eOčkování, jehož funkčnost v té době vykazovala značné vady.
Ve druhé polovině roku 2022 bylo proto rozhodnuto využít již fungující elektronické evidence očkování proti covid-19 v databázi Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) a přidat k ní evidenci všech očkování. V současné době byla tedy povinnost elektronicky odesílat všechna provedená očkování do registru provozovaného státem ukončena, ale jen dočasně. Poté co se Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) podaří uvést do plného provozu registr všech očkování na portálu ISIN, bude tato povinnost opět obnovena. V novém pojetí budou tedy lékaři a zdravotnická zařízení odesílat informace o všech podáních očkovací látky do registru ISIN, a odtud budou informace automaticky kopírovány do systému eRecept (který měl být původním registrem očkování).
Naštěstí tentokrát nechyběla diskuse zainteresovaných skupin lékařů a dalších odborníků. Pod vedením prof. Duška vznikla pracovní skupina, na jejíž půdě jsme mohli vydiskutovat všechny požadavky registru na shromažďované informace. Ukázalo se, že velkou většinu požadovaných údajů již stát má k dispozici v rámci jiných registrů, a jejich zadávání by tak lékaře jen zbytečně zdržovalo. Nezbytnými údaji, které tedy do registru budeme předávat, je pouze identifikace očkujícího a očkovaného, datum podání vakcíny a její název. Všechny tyto údaje naše informační systémy mohou generovat automaticky během naší práce a jediným údajem, který lékař doplní, je název vakcíny. Toto zjednodušení však bude vyžadovat zvýšenou pozornost lékaře při zadávání (zejména pozor na záměnu osob), podání z naší strany totiž nemá žádné kontrolní mechanismy. Tím bylo vykoupeno zjednodušení zadávání.
Velmi intenzivně jsme na pracovní skupině diskutovali, zda je nezbytným parametrem zadání šarže vakcíny, její exspirace, místo a způsob podání. Nakonec došlo ke shodě na stanovisku, že všechny tyto údaje lze případně oželet a je možné jejich zadání obejít volbou „není známo“. Stejným způsobem se podařilo vyřešit požadavek České vakcinologické společnosti na uvedení pořadí dávky vakcíny či zda jde o primovakcinaci, nebo přeočkování. Zejména u šarže vakcíny byla diskuse nejbouřlivější.
Musím připustit, že i platná legislativa vyžaduje v dokumentaci dostatečnou identifikaci podaného léčiva, tedy i vakcíny. Kompromisním řešením se ukázala možnost skenovat čárové kódy jako zdroj informací o typu vakcíny, její šarži i exspiraci. Odborníci se shodli na tom, že čtení tohoto typu kódu je v současné době standardní a běžné řešení a ani přenesení získané informace do medicínských programů by nemělo představovat závažný problém. Bohužel na poli zdravotnických programů nepanuje zrovna velká konkurence a výrobci si zřejmě nechtějí s novou funkcionalitou přidělávat starosti. Jak jsem zjistil namátkovými dotazy, pro většinu provozovaných programů to skutečně nepředstavuje problém a některé z nich již možnost načítání vakcín prostřednictvím čtečky čárových kódů mají připravenu. Z nepochopitelných důvodů to však považují za nadstandardní řešení a nelze vyloučit, že budou chtít tuto možnost zatížit dalším zpoplatněním. V době, kdy načtením QR kódu můžeme z mobilu platit faktury či útratu v restauraci, je zřejmě normální očekávat, že lékař bude zadávat očkovací látky do svého informačního systému manuálně…
Nezbude nám tedy než doufat, že se podaří soustředěným tlakem nás všech uživatelů medicínských programů donutit programátory, aby jejich programy dělaly to, co od nich očekáváme, tedy usnadňovaly nám práci a skutečně pomáhaly. Není přece normální, aby lékaři připláceli výrobcům programů jen proto, aby měl správce registru údaje pěkně kompletní.
MUDr. Zdeněk Zíma, místopředseda OSPDL ČLS JEP