Pojem eHealth neboli elektronické zdravotnictví obecně znamená přechod ze zdravotnické administrativy vedené papírovou formou na její vedení v počítači nebo jiným elektronickým způsobem. Většinu z nás hned napadne několik otázek. Především jak moc mne taková novota zatíží? Je taková změna vůbec nutná? A v neposlední řadě přinese také něco pozitivního? V následujících řádcích se na většinu otázek pokusím odpovědět.
Nejprve si řekněme, proč něco takového vůbec někoho napadlo. Lékaři odnepaměti vedou o své práci více či méně podrobné záznamy. Nejprve spíš pro sebe a svoje kolegy, aby měli informace o průběhu nemocí jednotlivých pacientů. Později se funkce dokumentace značně rozšířily, ale podstata zůstala – uchovat informace a případně s nimi později pracovat. Shodou okolností je práce s informacemi i základní vlastností počítačů a výpočetní techniky. Umí informace uchovávat a také s nimi pracovat. Bylo by tedy spíš zvláštní, pokud by si počítače nenašly k medicíně cestu. Stalo se tak na počátku devadesátých let minulého století a hned jsme je začali intenzivně využívat.
Počítače a lidé ale nemluví stejným jazykem. Člověk se podívá na záznam v dekurzu, přečte si ho a případně mu i rozumí. Pro počítač je záznam pouze skupinou písmen, kterou si může libovolně dlouho pamatovat do poslední čárky, a pokud mu dáme přesné pokyny, umí je i nějak zpracovat. Počítače tedy potřebují přesné pokyny, co mají dělat (programy), a při jejich zadávání/ovládání využíváme něco, čemu se říká rozhraní. Je to jakýsi překladač našich pokynů do řeči počítače.
Protože používáme počítače v našich ordinacích již hodně dlouho, nasbírali jsme v nich už hodně informací. Problém je, že programy se postupně mění s tím, jak se zlepšují naše schopnosti zpracovávat s jejich pomocí informace. Od prostého uchování psaného textu, se kterým jsme začínali před 30 lety, jsme se posunuli k možnosti data (informace) různě třídit a srovnávat, tvořit z nich tabulky či grafy a případně na základě matematických metod odhadovat další vývoj. Potíže nám však dělá různá struktura uchovaných dat. Programátoři se sice snaží zajistit všechny využitelné informace, ale mezi záznamem v dokumentaci z roku 1993 a z roku 2026 je propastný rozdíl. My sice vidíme dva podobné záznamy, ale pro počítač je ten starší záznam právě třeba jen ta skupina písmen. Vytvořit způsob, jak takový záznam převést do podoby podle současných možností, který by fungoval univerzálně, je prakticky nemožné. Mnozí by namítli, že možnosti umělé inteligence rapidně rostou a jistě již za pár let nebo měsíců to možné bude, ale zde narážíme na bezpečnost elektronického zpracování záznamů, které se chci věnovat v další kapitole.
Dalším významným způsobem, jak používáme počítače, je jejich propojování. Jeden počítač má dnes již solidní paměť, která hravě pojme větší zámeckou knihovnu, ale více počítačů má k dispozici násobně větší množství dat a také násobně větší kapacitu. Navíc tato data můžeme odesílat a přijímat. Revolucí bylo spuštění celosvětové sítě internet, která umožnila propojit počítače prakticky kdekoliv na světě. V počátcích si počítače vyměňovaly především informace o velmi přesném čase, ale dnes můžeme sdílet prakticky jakoukoliv informaci, a to včetně zdravotních informací.
Proč se o elektronizaci tolik mluví
Pokud člověk/lékař/uživatel bude zadávat informace obsažené ve svém záznamu do dokumentace ve standardizovaném formátu, může počítač následně s těmito daty snadno pracovat. Srovnávat je u jednoho pacienta nebo u všech pacientů, případně s nějakým vzorovým souborem. Když ve druhé polovině 19. století zaznamenali vojenští lékaři antropometrické údaje frekventantů vídeňské kadetky a použili pro to standardní formát tabulky, umožnilo to o mnoho let později vytvoření grafu percentilového rozdělení. Hodnota těchto dat je v dnešní době mimořádná. Je však jasné, že pokud by při příjímání kadetů každý lékař tyto údaje zaznamenal jiným způsobem, nebo někdy ani nezaznamenal, tato informace by byla později prakticky nedostupná. S našimi dnešními záznamy je to podobné. Pokud nám programátoři připraví uživatelsky vstřícné standardizované prostředí, kam budeme moci zaznamenávat informace získané při vyšetření, bude možné je dále zpracovávat nejen v rámci našeho pracoviště, ale i celé republiky, nebo možná i celé Evropy.
Proč je na elektronizaci takový spěch
Evropská unie naplánovala elektronizaci již před několika lety. Některé státy mají zdravotnictví již prakticky úplně elektronizováno, jiné teprve začínají. Ten druhý případ se týká i České republiky. Cílem elektronizace je tedy vytvořit takový systém, který umožní strukturovaný záznam o naší péči v ordinaci PLDD nebo v laboratoři, u specialisty a podobně, tak aby bylo možné data ještě dále zpracovávat. Navíc umožní výměnu těchto informací v reálném čase tak, aby záznam vytvořený specialistou bylo možné zakrátko zobrazit na monitoru PLDD, který o vyšetření požádal. Totéž samo sebou platí i pro laboratorní vyšetření a podobně. Jinak řečeno, aby každý lékař ošetřující pacienta měl dostupné záznamy všech kolegů, kteří ho léčili před ním, nebo disponoval výsledky vyšetření, která sám indikoval.
Stát má již připravený formát, v jakém se budou informace předávat mezi počítači, a vytvořil i prostor, kde bude možné data ukládat a případně na ně nahlížet. Nyní se celá elektronizace začíná týkat i nás PLDD, ale není třeba mít obavy. Pro nás by mělo stačit, aby programátoři naše programy správně nastavili a jediným požadavkem na nás je zadávat naše data strukturovaným způsobem. To znamená zapsat výšku do políčka určeného pro výšku, tlak do políčka pro tlak a tak dále.
MUDr. Zdeněk Zíma
místopředseda OSPDL ČLS JEP
V příštím díle…
A co bezpečnost?! Mnozí laici i odborníci mluví otevřeně o rizicích elektronizace zdravotních záznamů. Dokud měl každý z nás zdravotní dokumentaci v kovových kartotékách, byl její obsah pro nepovolané spíš nedostupný. Ačkoliv jsme je nezamykali, hledat v nich konkrétní informaci bylo obtížné i pro nás, natož pro náhodného chmatáka. Naproti tomu počítač dokáže během chvilky najít slovní spojení v textu o rozsahu mnohosvazkové encyklopedie. Situace se tedy podstatně změnila…