Antibiotická rezistence je jednou ze tří prioritních zdravotních hrozeb v Evropské unii. V reakci na toto narůstající nebezpečí bylo červnu letošního roku přijato doporučení Rady o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“ (2023/C 220/01). Doporučení obsahuje cíle, které jsou konkrétní a měřitelné, jsou tedy dobrým nástrojem sledování pokroku souvisejícího s prevencí a snížením antimikrobiální rezistence do roku 2030. Propagace a implementace tohoto doporučení byla hlavní náplní letošního Evropského antibiotického dne (EAAD), který jako každoročně proběhl 18. listopadu s tématem „Cíle antimikrobiální rezistence: jak jich můžeme dosáhnout do roku 2030?“
Jaké jsou navržené cíle EU pro snížení antibiotické rezistence?
V rámci Evropské unie by do roku 2030 měla:
– klesnout celková spotřeba antibiotik o 20 %, přičemž alespoň 65 % používaných antibiotik by ve všech státech EU měla tvořit základní, úzkospektrá antibiotika (tvz. skupina „ACCESS“ dle klasifikace Světové zdravotnické organizace);
– celková incidence infekcí krevního řečiště, které jsou způsobeny bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům, by měla klesnout u meticilin rezistentních Staphylococcus aureus o 15 %, u Escherichia coli rezistentních k cefalosporinům 3. generace o 10 % a u Klebsiella pneumoniae rezistentních ke karbapenemům o 5 %.
Dle situace v roce 2019, který představuje výchozí rok pro hodnocení změn, jsou pro každou zemi navrženy konkrétní cíle, kterých by měla v oblasti spotřeby antibiotik a výskytu závažných infekcí vyvolaných bakteriemi rezistentními k antibiotikům dosáhnout.
Jaký je očekávaný příspěvek České republiky pro dosažení stanovených EU cílů?
Česká republika by měla do roku 2030:
– snížit celkovou spotřebu antibiotik o 9 %;
– snížit incidenci infekcí krevního řečiště vyvolaných meticilin rezistentními Staphylococcus aureus o 6 %;
– snížit incidenci infekcí krevního řečiště Escherichia coli rezistentní k cefalosporinům 3. generace o 5 %;
– snížit incidenci infekcí krevního řečiště Klebsiella pneumoniae rezistentní ke karbapenemům o 2 %.
Je možné v České republice tyto cíle naplnit?
Zatímco na úrovni Evropy se mezi lety 2019 a 2022 podařilo spotřebu antibiotik o 2,5 % snížit, v České republice spotřeba o 1 % stoupla. Bohužel nepatříme ani k 9 státům EU, které již nyní používají alespoň 65 % antibiotik ze skupiny „ACCESS“. Po poklesu spotřeby antibiotik během pandemie covid-19, se situace vrací k výchozímu stavu před pandemií. Výpadky penicilinů v roce 2022 se mohly odrazit v navýšení spotřeby širokospektrých antibiotik, nejsou ale jedinou příčinou, která vede k jejich nadužívání.
V roce 2022 došlo v České republice ke snížení celkového výskytu infekcí krevního řečiště vyvolaných meticilin rezistentními S. aureus (–29,7 %) a E. coli rezistentních k cefalosporinům 3. generace (–4,7 %). Zároveň ale došlo k prudkému vzestupu infekcí, které jsou způsobeny K. pneumoniae rezistentními ke karbapenemům (+156,3 %). Obdobné trendy byly popsány na úrovni států EU, nárůst incidence infekcí K. pneumoniae rezistentních ke karbapenemům byl ale méně markantní (+50 %).
Rezistence ke karbapenemům je zvláště alarmující. Účinná léčba infekcí vyvolaných bakteriemi rezistentními ke karbapenemům je velmi omezená a opírá se o látky, které mají řadu nežádoucích účinků, nebo nová antibiotika, jejichž dostupnost je limitovaná. Tento trend akcentuje potřebu dalšího úsilí o zlepšení prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních a snahu o zajištění dostupnosti inovativních antibiotik ve všech členských státech EU.
Pojďme to společně změnit! Všichni máme odpovědnost používat antibiotika uvážlivě. Uchovat schopnost antibiotik léčit infekce je životně důležité pro celou populaci.
prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.,
vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika, SZÚ,
přednostka Ústavu mikrobiologie 3. LF UK, FNKV a SZÚ