S ohledem na vývoj situace ve výskytu poliomyelitidy ve světě jsme byli hlavní hygieničkou ČR již opakovaně upozorněni na povinnosti zdravotnických zařízení při záchytu akutních chabé parézy (AChP).
Celosvětově dochází k nárůstu výskytu jak divokého kmene polioviru typu 1 (Afghánistán, Pákistán), tak kmenů derivovaných od vakcinačního kmene polioviru. Zejména kmeny derivované od vakcinačního kmene se sice v jednotkách případů, ale přesto vyskytují také v tzv. rozvinutých zemích Evropy nebo například ve Spojených státech amerických. Vzhledem k epidemiologické situaci v České republice zůstává signifikantním pro záchyt případu poliomyelitidy v prvé řadě výskyt AChP (v tom okamžiku bez prokázané diagnózy).
Česká republika je od roku 1961 považována za zemi prostou poliomyelitidy. Abychom zajistili trvání tohoto příznivého stavu je kromě pokračující vakcinace dětí prováděno také vyšetřování odpadních vod na přítomnost enterovirů ve vybraných lokalitách a v současné době se zvažuje další rozšíření tohoto vyšetřování.
Dalším mechanismem je surveillance poliomyelitidy, které jsou účastni také praktičtí lékaři pro děti a dorost. Vychází z vyhlášky 389/2023 Sb. v platném znění a stanoví povinnost lékaře hlásit krajské hygienické stanici (KHS) každý výskyt AChP u dítěte do 15 let věku (bez ohledu na dg. průkaz poliomyelitidy), a to bezprostředně, nejlépe telefonicky, e-mailem nebo jiným spolehlivým způsobem. Potvrzení nemoci a další epidemiologický postup jsou již plně v rukou KHS. O významu sledování a hlášení případů svědčí také povinnost příslušné KHS podávat hlášení i v případě nulového výskytu. Při potvrzeném výskytu poliomyelitidy zajistí KHS do 24 hodin kontakty nemocného a jejich virologické vyšetření a ve stejné lhůtě předává výsledky epidemiologického šetření hlavnímu hygienikovi ČR.
Přehledně proto ještě jednou zrekapitulujme povinnosti PLDD a dalších subjektů:
1. PLDD hlásí každý případ AChP u dítěte do 15 let věku – bezodkladně a prokazatelně (telefonicky, e-mailem apod.). Nehlásí se parézy n. facialis (zejména po dg. průkazu jiného agens).
2. Na žádost KHS zajistí lékař u dítěte 2 vzorky stolice získané v rozmezí 24–48 hodin, a to nejpozději do 14 dnů od prvních příznaků. Vzorky předává poskytovatel nejpozději do 72 hodin do Národní referenční laboratoře pro enteroviry Státního zdravotního ústavu v Praze (zde nejspíše bude nápomocna KHS).
3. KHS zajistí epidemiologická opatření, včetně potvrzení či vyvrácení dg. Poliomyelitidy a případně také zjištění způsobu a zdroje nákazy.
Na tomto místě si musíme přiznat, že intenzita hlášení z naší strany má značné rezervy a lepší není ani situace v lůžkových zařízeních. Často tedy nesplněním povinnosti lékařem lůžkového zařízení přechází povinnost hlásit AChP na dětského praktika.
Z hlediska preventivní péče je role PLDD v podpoře a zajištění co nejvyšší proočkovanosti proti poliomyelitidě (hexavakcínou), aby nevznikaly „kapsy“ neočkovaných dětí.
Pro zájemce připojujeme:
Odkaz na stránky SZÚ věnované problematice poliomyelitidy a hlášení AChP v ČR
Prezentaci k problematice surveillance poliomyelitidy – ke stažení ZDE