V roce 2023 bylo Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv nahlášeno celkem 279 podezření na nežádoucí účinky v souvislosti s podáním systémových antibakteriálních léčiv (ATC J01), což odpovídá počtu hlášení na tuto skupinu léčiv v období před pandemií covid-19. Vetší část těchto hlášení (asi dvě třetiny) pocházela od pacientů.
Vůbec nejčastěji bylo hlášeno podezření na nežádoucí účinky potencovaného amoxicilinu (52 případů), klaritromycinu (38 případů) a kotrimoxazolu (32 případů). Následují nitrofurantoin s 22 nahlášenými případy, fenoxymethylpenicilin s 18 hlášeními, doxycyklin s 15 hlášeními a klindamycin, azithromycin a cefuroxim, u kterých bylo u každého nahlášeno 14 podezření na nežádoucí účinky. U ostatních antibiotik bylo zaznamenáno pět nebo méně podezření na nežádoucí účinky s výjimkou amoxicilinu (10 hlášení), ciprofloxacinu (9 hlášení) a cefprozilu (8 hlášení).
Počet podezření na nežádoucí účinky fluorochinolonu byl v roce 2023 opět trochu vyšší (celkem 18 hlášení), nicméně nedosáhl počtu hlášení (45 případů) v roce 2019 po zveřejnění výsledku přehodnocení závažných, dlouhotrvajících nežádoucích účinků této skupiny antibiotik.
Co se týče typu nahlášených reakcí, jednoznačně převládají exantémy a gastrointestinální nežádoucí účinky, tak jako v minulých letech.
Více v informačním zpravodaji SÚKL Nežádoucí účinky léčiv 3/2024 ZDE