Na počátku listopadu vydal Státní zdravotní ústav (SZÚ) varování před rostoucí konzumací energetických nápojů ve starší dětské a adolescentní populaci. Tento trend již delší dobu pozorujeme i ve svých ordinacích a našem nejbližším okolí. Přitom konzumaci nápojů se stimulanty typu kofeinu doplněných vysokým obsahem cukru nelze označit za zdravou v žádném věku.
Energetické nápoje lze stručně charakterizovat jako sycené nealkoholické nápoje, které jako hlavní ingredienci obsahují vodu, kofein a cukr nebo sladidla. Dále mohou obsahovat stimulační látky jako taurin, rostlinné extrakty, například z guarany a ženšenu, a další stimulanty. Přidány bývají i vitaminy, obvykle skupiny B.
„Sledujeme, že mezi mladými získávají energetické nápoje na popularitě. Potvrdila nám to i Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků s tím, že více než každý desátý mladý do 18 let má sklon k jejich rizikové konzumaci. Zároveň se na trhu objevují i nápoje se stále vyššími obsahy kofeinu a stimulantů. Cítíme tedy jako nutné varovat, že tyto nápoje nejsou rozhodně prospěšné a v případě překročení limitů pro konzumaci mohou zdraví dětí doslova poškozovat,“ varuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.
Varování SZÚ uvádí, že podle doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je maximální dávka kofeinu pro děti stanovena na 3 mg/kg hmotnosti. Běžné balení energetického nápoje však obsahuje 80–150 mg kofeinu ve čtvrtlitrové plechovce (pro srovnání, hrnek kávy obsahuje zhruba 60–90 mg a hrnek černého čaje asi 50 mg kofeinu). Například 13leté dítě vážící 45 kg by tak nemělo zkonzumovat více než 135 mg kofeinu za den. Adolescent vážící 60 kg by neměl vypít více než 180 mg.
Pro dospělé netěhotné osoby je obecně bezpečná jednorázová dávka kofeinu asi 200 mg, tedy zhruba 3 mg/kg hmotnosti. Od 100 mg jednorázového příjmu ale může docházet k narušení spánku, zejména pokud je kofein konzumován před spaním. Bezpečný celodenní příjem kofeinu u dospělých je pak stanoven na 400 mg (5,7 mg/kg hmotnosti). U těhotných je ale maximální celodenní bezpečná dávka stanovena jen na 200 mg.
Podíváme-li se blíže na negativní účinky dalších ingrediencí v energetických nápojích, pak nadměrný příjem přidaného cukru přispívá ke vzniku zubního kazu a také k rozvoji nadváhy a obezity a s nimi spojených onemocnění. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je tolerovatelný příjem volného cukru (tedy cukru, který není přirozeně obsažený v potravinách jako ovoce, mléko nebo zelenina) 25 gramů na den. Tato hranice by ale měla být viděna jako „horní tolerovatelná“ – cukr přidávaný do potravin a nápojů během výroby tedy není nutnou součástí výživy. Přidaný cukr v nápojích je pak problematický i proto, že v tekuté formě jej lze snadno zkonzumovat velmi vysoké množství, jelikož uživatel není limitován pocitem sytosti.
„V rámci snah o snížení obsahu cukru se mnoho výrobců rozhodlo nahrazovat cukry sladidly. Sladidla jsou látky, které simulují sladkou chuť, ovšem bez obsahu kalorií. Sladidla používaná v nápojích a potravinách musí projít testováním bezpečnosti a následně je na jejich obsah stanoven bezpečný limit. Bohužel, nový výzkum v posledních letech začal tento přístup problematizovat. Ukázalo se, že dopady sladidel na snížení hmotnosti nejsou tak významné, jak se očekávalo, zejména z dlouhodobého hlediska. Navíc některé studie upozorňují na možné negativní zdravotní dopady, a to i v množství, které se běžně vyskytuje v prodávaných produktech. Přestože celá problematika bude jistě ještě předmětem dalšího výzkumu, již teď nejnovější doporučení WHO radí, aby lidé místo využívání sladidel spíše redukovali sladkou chuť jako takovou,“ připomíná nutriční epidemioložka SZÚ MUDr. Eliška Selinger.
Do některých energetických nápojů mohou být přidávány i vitaminy a minerální látky. Pro zdravého člověka, který nemá žádné speciální dietní potřeby nebo onemocnění, která by vyžadovala speciální přístup, neexistují vědecké důkazy, že by užívání vysokého množství vitamínů nebo minerálů mělo jakékoliv prokázané pozitivní účinky. Zdrojem vitamínu i minerálů je a má být především pestrá strava. Zejména u některých látek, jako například u vitamínů A nebo D, pak v případě nadměrného příjmu hrozí i předávkování.
„Mnohé nápoje jsou také marketingově prezentovány jako zdravé varianty i přesto, že jejich složení tomu zcela neodpovídá. Zároveň barevné a vizuálně lákavé obaly přitahují dospívající a děti, zejména pokud je vídají v reklamách v televizi, ale i na internetu, například skrze své oblíbené influencery. Dopady marketingových aktivit na děti jsou tak výraznější než u dospělých, což potvrzují i odborné studie. Mnozí mladí se dokonce domnívají, že tyto nápoje jsou bezpečné, protože by se jinak neprodávaly. Zdá se tedy, že dospívající a děti mohou rizika spojená s vyšší konzumací těchto nápojů výrazně podceňovat,“ doplňuje názor na možný vliv reklamy MUDr. Selinger.
Zdroj: szu.cz