Pokud vám unikly články redaktorky Evy Zahradnické v MF Dnes, nabízíme vám je nyní k přečtení v plném znění. Stojí za to!
Pediatrů začíná býtkritický nedostatek
Eva Zahradnická, Robert Oppelt, MF Dnes 2. 10. 2018
Třicet dva let ordinuje v pražských Nuslích dětský lékař Richard Válek. Oblíbený sedmdesátník má v kartotéce 1200 dětí. Teď všem na konci návštěvy říká nepotěšující informaci: Stavte se v listopadu prokartu, končíme.
Doktor Válek udělá totéž, co mnoho jeho kolegů – praktičtí lékaři pro děti a dorost mizejí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) jen loni zaniklo 88 jejich praxí. To je nejvícza poslední čtyři roky, přičemž každoročně ubývala dvě až tři procenta.
Hlavní příčinou je věk. Dětští praktici jsou totiž nejrychleji stárnoucí skupinou lékařů. Jejich průměrný věk je 56 let, věktěch, kteří loni skončili, byl v průměru vyšší než 63 let. „Do roku 2025 by takvíce než 50 procent této péče mohlo být zajišťováno lékaři v důchodovém věku,“konstatuje analýza ÚZIS.
Ministerstvo zdravotnictví potíže přiznává apodle mluvčí Gabriely Štěpanyové společně s ministerstvem školství připravilo jedenáctiletý akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů na lékařských fakultách.
„V letech 2019 až 2029 dostanou lékařské fakulty téměř sedm miliard. To jim umožní zvýšit kapacitu o 15 procent a zvýšit platy učitelům,“ uvedla Štěpanyová. „Jde o významný systémový krok k řešení situace,“dodala.
Nedostupnost dětských praktiků ještě není celorepubliková, regionální rozdíly jsou však už teď značné. „Opakovaně je vyhlašováno z iniciativy pojišťoven výběrové řízení v okrese Rakovník, ale lékaři nemají zájem. Problémy avizují i menší obce v okrese Mělník,“ potvrzuje radní pro zdravotnictví Středočeského kraje Robert Bezděk. Přetížení jsou lékaři i v okresech Blansko, Znojmo či Břeclav, v Jablonném nad Orlicí, v Podkrušnohoří, v okolí Jihlavy nedávno zanikly dvě praxe. „Je otázkou času, kdy budou dětští lékaři chybět ve všech okresech,“ říká mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Výběrové řízení se letos vypisovalo také ve Vamberku, ale nikdo se nepřihlásil. Na Broumovsku VZP navýšila dle úhradové vyhlášky jednomu dětskému lékaři platby, aby v regionu péči dětského praktika zajistila.
Jenže důvodů, proč od roku 2014 ubylo na dvěstovky praxí, je víc. Richarda Válka k odchodu do důchodu přiměl e-recept. Od 1. ledna by jej měl povinně vydávat, jinak mu hrozí až dvoumilionová pokuta. Připravuje se však změna, která sankci sníží na 300 tisíc. Začít platit by mohla nejspíš na jaře, jakmile ji schválí poslanci.
Richard Válek přitom původně chtěl důchod ještěna chvíli odložit. Když totiž zjistil, že ordinaci není komu předat. Mladí pediatři jsou nedostatkové zboží. „Sháněl jsem někoho, kdo by vzal praxi za mě, ale nikdo takový není. Když se podíváte do lékařských časopisů, je to samé předám praxi, předám praxi...“ popisuje svoje odcházení Válek. Jeho slova potvrzuje statistika, za poslední tři roky v Praze pediatrů ubývá. Na jednoho přitom připadá nejvíc pacientů v republice – 896.
Podle Ilony Hülleové mladí do praxe nepřicházejí z mnoha důvodů. Vadí bující administrativa či špatné finanční ohodnocení. Roli hraje i loňské zrušení oboru „praktické lékařství pro děti a dorost“ na lékařských fakultách, který existoval od roku 2004. „Za třináct let vstoupil odo oboru 577 lékařů a atestovalo 300, další budou atestovat po ukončení přípravy. Zájem o obor stoupal a plně by pokryl počet potřebných lékařů progenerační výměnu,“ myslí si Hülleová. Novelou zákona o vzdělávání byl však obor dětských praktiků loni zrušen a vznikl nový obor pediatrie. Jeho absolventi poukončení studia budou teoreticky moci pracovat jak v nemocnici, tak v ordinaci praktika.
Současní dětští lékaři se ale ohrazují i protipřipravované další vlně elektronické evidence tržeb, nařízení na ochranu osobních údajů GDPR či proti komplikacím s protipadělkovou směrnicí. Pro nepovinné vakcíny totiž budou pacienti chodit nově do lékáren. Zbytek jim dá lékař v ordinaci. „Kombinace nových povinností je často pro starší praktické lékaře poslední kapkou a vede k rozhodnutí skončit,“ potvrzuje Hülleová.
Ministerstvo zdravotnictví ale věc vidí jinak, říká, že resort lékařům papírování ulehčil novelou vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. „Nadále budeme analyzovat a hledat oblasti, kde je prostor prosnížení administrativní zátěže. Pracujeme na elektronizaci zdravotnictví, která jim významně ulehčí práci,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
U Richarda Válka je však právě elektronizace naopak pobídkou k tomu, ordinaci uzavřít. I přesto ale učinil nakonec poslední pokus záchrany. Požádal ministerstvo o výjimku z povinnosti používat e-recept. Oslovil i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má e-receptna starosti.
Na ministerstvo zdravotnictví psal hned dvakrát. „Poprvé jsem psal letos v květnu a nedostal jsem žádnou odpověď, podruhé jsem psal v září a na to mi odpověděla náměstkyně, že věc předávají na SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv – pozn. red,“ popisuje lékař.
Odpověď ústavu byla rychlá. „SÚKL není kompetentní stanovovat jakékoli výjimky z povinností daných zákonem či jiným právním předpisem,“ uvedla v dopise Válkovi ředitelka SÚKL Irena Storová.
To potvrzuje i mluvčí ministerstva Štěpanyová – výjimky z elektronické preskripce jsou jasně dány vyhláškou. Na dotaz MF DNES vyjmenovala třináct různých důvodů, kdy je to možné. Napjatá personální situacek nim nepatří. „Lékaři si tedy o výjimku nežádají,“ říká mluvčí.
„Nechápu, proč nás staré doktory nenechají dožít,“ uzavírá Válek, který od listopadu začne rodičům předávat karty dětí. 1200 malých pacientů z pražských Nuslí tak od Nového roku zůstane bez pediatra a hledat nového bude hodně těžké. „Vážení klienti, z důvodu omezené kapacity bohužel nemůžeme přijmout všechny nové pacienty. Děkujeme za pochopení,“ vítá totiž příchozí varování na stránkách pediatrů nedaleké polikliniky Budějovická.
Ministerstvo zvažuje, že možná znovu zavede obor dětského praktika. Zrušení se neosvědčilo.
Eva Zahradnická, MF Dnes 17. 10. 2018
Dětští praktici stárnou, a je tedy nutné, aby přišli mladí doktoři. Dokládají to i čísla – jen loni zaniklo 88 praxí, nejvíc za poslední čtyři roky.
Jenže nový systém vzdělávání mediků, který funguje od loňska, budoucím dětským praktikům situaci komplikuje. Část jich tak nyní nemůže do oboru vstoupit.
Například sedmadvacetiletá budoucí praktička proděti Jana Šumová bude atestovat za dva roky, a ještě musí absolvovat roční praxi v ordinaci dětského praktika. Má štěstí, je jednou z posledních absolventek loni zrušeného oboru „praktické lékařství pro děti a dorost“, který byl nahrazen společným oborem „pediatrie“ jak pro nemocnice, tak praxi.
Právě zrušení tohoto oboru působí potíže těm, kteří chtějí mít jednou vlastní ordinaci jako Šumová. Na svoji práci se totižna rozdíl od ní už mohou připravit jen v nemocnici, u praktika to dál nejde. Jenže do nemocnic nemohli nakonec nastoupit všichni.
„Bylo vypsáno 80 rezidenčních míst, ale primáři zdětských oddělení nemocnic si požádali pouze 59 míst,“ říká předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková.
Jednoduše řečeno, nemocnice a ordinace dětských praktiků letos přišly asi o dvacítku budoucích lékařů. „Společný obor pediatrieje totální degradace vzdělávání pro primární péči,“ dodává Šebková. Situaci nejspíš nezachrání ani další místa pro mediky, která ministerstvo zdravotnictví dodatečně vypsalo v září nakonec i do ordinací praktiků, přestože obor „praktické lékařství pro děti a dorost“ už formálně neexistuje. Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilony Hülleové na ně nastoupí asi jen pět studentů. Ostatní z obav, že další místa nebudou, raději už dříve vstoupili do jiných oborů, například očního lékařství či praktického lékařství pro dospělé.
Ministerstvo zdravotnictví tedy o potížích ví. „Dochází ke snížení průchodnosti systému v neprospěch praktických lékařů,“potvrdil MF DNES náměstek ministra zdravotnictví pro lékařskou péči Roman Prymula. Podle něj může být příčinou nevyužitých rezidenčních míst i to, že pokud nemocnicím pediatři nechybějí, nemají motivaci vzdělávat dětské praktiky.
„Místa jsou vázána jen na nemocnice, nedochází proto k přímé vazbě mezi budoucím praktikem a místem, kde by měl pracovat. Sloučení nebylo z tohoto pohledu šťastné,“ dodává náměstek. A připouští debatu o návratu k původnímu modelu dvou samostatných oborů, tedy nemocniční pediatrie a nedávno zrušeného praktického dětského lékařství. „Diskutuje se nyní nový sjednocený obor opětovně rozdělit. Máme neutrální až mírně pozitivní stanovisko v závislosti na tom, že se nepodařilo úplně stabilizovat situaci v praktické sféře. Ale ztotožňujeme se s tím, že vzdělávání by mělo být společné a průchodné,“ řekl.
Janu Šumovou motivuje k práci v ordinaci kontakt s rodinami a výchovná funkce lékaře. Svoji budoucí profesi teď bude povinně rok poznávat u dětského praktika. „Praxe je nezbytná pro získání zkušeností, jak pracovat s rodinami. Praktický lékař pro děti a dorost vede děti od narození do 19 let, má s rodinou vztah, zná její prostředí. Jde i o znalost preventivních prohlídek a očkování,“ říká jedna z posledních absolventek zaniklého oboru.Její následovníci, studenti oboru pediatrie, už se budou vzdělávat u praktika výrazně méně – pouhých pět měsíců.
Právě tato kratší praxe a také vazba rezidenčních míst absolventů lékařských fakult jen na nemocnice se nelíbí odborné společnosti dětských praktiků. Podle její předsedkyně Aleny Šebkové je to příliš krátká doba na to, práci v ordinaci skutečně zažít. „Za pět měsíců se to nenaučí. Pokud se na tuto dobu dostanou k praktikovi v létě, neprojdou všechny prevence a očkování, nebudou řešit bronchitidy či pneumonie. Nenasledují kontinuálně vývoj dítěte v kojeneckém věku. Ale jakmile budou mít atestaci, můžou si otevřít ordinaci,“ uvádí Šebková.
Praktik podle ní dopoledne ošetří i 40 dětí a během pár minut musí rozeznat, zda jde o rýmu, či stav, který je třeba léčit, či o vážné onemocnění. „Už tento bazál je jiný. Doktor se musí naučit rychlou diagnostiku. Když pošlete dítě do nemocnice, tam lékař přemýšlí v jiném levelu, dítě posíláte už se základní diagnostikou,“ vysvětluje Šebková.
Navíc má praktik ještě další povinnosti. Stará se preventivně i o děti zdravé, řeší obezitu, rizikové chování, očkování, spolupracuje s orgány sociálněprávní ochrany dětí, školami, řeší i rodinné či psychosomatické problémy dětí. „To je balík činností, které se člověk nenaučí v nemocnici,“ uzavírá Alena Šebková.