Německým politikům se mnoho let nedaří najít recept na snížení nedostatku lékařů napříč zdravotnictvím. Přestože jejich počet mírně roste, stále nestačí pokrýt rovněž rostoucí poptávku po zdravotní péči. „Bude to jedna z největších výzev budoucnosti, jejíž rozsah zatím nedokážeme předvídat,“ uvedla podle deníku Deutsches Ärzteblatt během Dne německých lékařů konaného na konci května v Brémách viceprezidentka Spolkové lékařské komory Dr. med. Ellen Lundershausenová.
Autor článku publikovaného ve Zdravotnickém deníku pod titulkem „Viceprezidentka německé lékařské komory: Nedostatek lékařů je jedna z největších výzev budoucnosti“ připomíná i paradox, kterému v personální oblasti německý zdravotnický systém čelí. Počet pracujících lékařů totiž v zemi roste – loni jich přibylo meziročně o 1,7 procenta více, ale na obsazení stejného počtu míst na plný úvazek je zapotřebí lékařů stále více. „Na obsazení jednoho místa na plný úvazek je nyní potřeba 1,2 člověka,“ zdůraznila Dr. Lundershausenová fakt, že v SRN roste podíl lékařů a lékařek, kteří pracují na částečný úvazek. Zatímco v roce 2009 jen čtyři procenta lékařů odpracovala méně než 30 hodin týdně, v roce 2021 už se tento podíl vyšplhal až k 31 procentům. „Musíme si také položit otázku, proč přibývá lékařů pracujících na částečný úvazek,“ řekla viceprezidentka Spolkové lékařské komory. Podle ní je hlavní příčinou rostoucí pracovní vytížení zdravotnického personálu.
Podíl částečných úvazků výrazně vzrostl
Jenže zmíněných 31 procent je průměrné číslo, které je zatíženo poměrně výraznou variabilitou. „Sedmdesát procent mých specialistů a primářů pracuje na částečný úvazek, což je enormní počet. Lékařů, kteří se dále vzdělávají, pracuje na částečný úvazek o něco méně,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Dr. med. Kai Johannig, primář oddělení anesteziologie na klinice v Bielefeldu, který se rovněž Dne německých lékařů v Brémách zúčastnil.
Již citovaná Dr. Lundershausenová připomněla, že práce na částečný úvazek je pro lékaře jednou z posledních záruk pravidelné pracovní doby a pevného konce pracovního dne. Podle ní se částečné úvazky týkají zejména žen, pro které hraje slučitelnost práce a rodiny mnohem větší roli. „Pracovní podmínky současného zdravotnického systému nejsou vytvořeny pro ženy,“ dodala Dr. Lundershausenová.
V tom jí dává zapravdu Dr. med. Wenke Wichmannová, lékařka univerzitní kliniky v Drážďanech. „Já osobně jsem v současné době na rodičovské dovolené,“ řekla deníku Deutsches Ärzteblatt. Chtěla se vrátit do práce, potřebovala však zajistit péči o své dítě. „Získala jsem místo v jeslích u nás v nemocnici. Byl to ale tvrdý boj, protože tato místa jsou velmi žádaná a je jich málo. Zařízení péče o děti by mělo být mnohem více, aby je rodiče měli možnost využít, i když pracují na směnný provoz,“ dodala Dr. Wichmannová.
Dominovat budou ženy
Takový stav je ale podle viceprezidentky Spolkové lékařské komory dlouhodobě neudržitelný. Podle ní totiž budou v příštích desetiletích v medicíně dominovat právě ženy. „Zdravotní péči v budoucnosti budou ženy zajišťovat z velké části. Mezi lety 1991 a 2021 vzrostl jejich podíl v lékařských profesích z přibližně 34 na téměř 50 procent,“ dodala Dr. Lundershausenová. Tento trend bude podle ní pokračovat, jelikož v roce 2020 se medičky podílely na celkovém počtu absolventů medicíny z 62 procent.
Dr. Lundershausenová rovněž varovala, že se zvyšuje, a i nadále se zvyšovat bude, potřeba lékařské péče, což je ale v konfliktu s rostoucím podílem částečných pracovních úvazků v lékařských profesích. Poptávka po lékařské péči bude podle ní růst nejen kvůli demografickému stárnutí populace, ale i v důsledku nárůstu počtu onemocnění, která souvisejí i se špatnými civilizačními návyky. V Německu žije kolem 6,3 milionu diabetiků, spolu s prediabetem a nediagnostikovaným diabetem se ale počet lidí s vyjádřenou poruchou glukózové tolerance podle odhadů pohybuje kolem 10 milionů.
Podle viceprezidentky Spolkové lékařské komory jsou již dnes patrné důsledky tohoto stavu. Lůžková péče je nedostatečně personálně zajištěna a bude to ještě horší, pokud vláda nepřijme adekvátní protiopatření. „Dojdou nám lékaři. Je nutné začít okamžitě jednat,“ uzavřela Dr. Lundershausenová.
Propagovat profesi a lékaře adekvátně zaplatit
Jaká opatření by to ale měla být? „Musíme zvýšit zájem o lékařskou profesi, navýšit počet míst na lékařských fakultách a naše povolání propagovat. Pro mě je to ta nejlepší práce na světě,“ řekla deníku Deutsches Ärzteblatt Dr. med. Petra Kobová, která má soukromou gynekologickou praxi. Podle ní je problém v tom, že řada lékařů, kteří pracují ve výzkumu, odchází do zahraničí nebo do jiných oblastí a nevěnuje se lékařské praxi.
Podle Dr. med. Hanse-Martina Wollenberga, který pracuje jako psychiatr v na klinice v Rintelnu, je třeba zohlednit také finanční stránku věci. „Musíme pochopit, že kvalitní péče znamená také to, že za ni musíme být ochotni zaplatit. Bez adekvátního ohodnocení nedostatek lékařů nevyřešíme,“ řekl mj. Dr. Wollenberg na Dni německých lékařů v Brémách.
Zdroj: Petr Musil, Zdravotnický deník, 27. 5 .2022