Novinky z kongresu EPSID 2024
Ve dnech 20.–24. května se uskutečnil výroční kongres Evropské společnosti pro dětské infekční nemoci (ESPID). Náplň přednášek kongresu již tradičně kopírovala trendy epidemiologické situace v Evropě a vývoje protiepidemických opatření, nejčastěji očkování. Pochopitelně nelze vyslechnout všechna sdělení, a ještě méně je možné o všech referovat, ale pokusím se alespoň o souhrn toho nejzajímavějšího.
Očkování těhotných – kdy zajistí dítěti i matce optimální ochranu?
V tomto ročníku kongresu ESPID byla nejskloňovanějším tématem ochrana novorozenců před preventabilními nákazami v časných fázích jejich života především prostřednictvím očkování gravidních žen. Velmi zajímavé bylo přehledné sdělení profesorky Flor Munoz z univerzitní nemocnice v Houstonu, USA. Zamyslela se nad výhodami společné ochrany matky i dítěte a vhodnou dobou k podání očkování. Současně upozornila také na případná rizika a současně výhody z hlediska zdárného průběhu těhotenství. Komentovala rozsah doporučených očkování z hlediska jejich organizace tak, aby byla zajištěna optimální ochrana plodu časně po narození. Vhodná doba je u většiny vakcín udávaná ve 3. trimestru, respektive mezi 28. (20.) až 36. týdnem těhotenství (obr. 1 a 2).
Očkování těhotných proti pertusi a jeho různé efekty v novorozeneckém a kojeneckém věku
V našich podmínkách je nejčastěji doporučované očkování těhotných proti pertusi. V současné době je nejdůraznějším argumentem pro toto očkování masivní výskyt tohoto onemocnění v naší populaci a s tím spojené zvýšené riziko onemocnění dosud neočkovaného kojence či novorozence. Víme, že nejvyššího titru protilátek novorozence lze dosáhnout očkováním matky mezi 27. a 30. týdnem těhotenství (obr. 3).
Kromě toho však prof. Munoz upozornila, že musíme počítat s dalšími efekty, které očkování těhotných přináší. Především jde o ovlivnění odpovědi na vlastní očkování kojence. Ukázalo se, že kojenci matek očkovaných proti pertusi v těhotenství reagují pozvolnějším nárůstem titru protilátek na vlastní očkování (obr. 4).
Vzhledem k vysoké proočkovanosti těhotných v USA (55,4 % v roce 2022–2023) lze hodnotit vliv očkování v těhotenství proti pertusi na celou populaci kojenců ve Spojených státech. Jak ukazuje obr. 5, můžeme pozorovat mírný, ale zřetelný vzestup incidence pertuse u kojenců ve věkové skupině 6–12 měsíců po zahájení očkovací kampaně u těhotných. Současně je vidět razantní pokles incidence v novorozeneckém a časném kojeneckém věku. Nejde o argument zpochybňující očkování v těhotenství, ale o upozornění na možné vyšší riziko onemocnění v tomto věku u kojenců očkovaných matek. Také to evokuje potřebu tuto informaci u matek aktivně zjišťovat v rámci anamnestického pohovoru a případně s ní také pracovat v tomto kritickém věku kojence.
Další perspektivy očkování v graviditě – bude očkovací kalendář speciálně pro těhotné?
Pochopitelně se v současné době také velmi aktivně diskutuje o očkování těhotných proti RSV, nebo obecně o ochrana všech novorozenců před RSV. Této problematice bylo věnováno hned několik přednášek, ale tématu se podrobněji budeme věnovat v příštím čísle.
Vzhledem k rostoucímu počtu potenciálně vhodných očkování v těhotenství zdůraznila prof. Munoz potřebu doporučení k vhodnému časování vakcinace již nyní rutinně užívané. Je třeba uvážit faktor sezónnosti u některých očkování. Také je nezbytné již nyní počítat s některými vakcínami, které stojí na prahu svého schválení ke komerčnímu užívání. Vhodným příkladem může být vakcína proti streptokokům skupiny B, které jsou i v našich podmínkách významnou příčinou novorozenecké morbidity a mortality. Své sdělení zakončila prof. Munoz výzvou k vytvoření specifického očkovacího kalendáře pro těhotné ženy.
