Hned šest rizik souvisejících s infekčními chorobami zařadila Světová zdravotnická organizace mezi 10 největších hrozeb pro globální zdraví v r. 2019. Jedná se o odmítání očkování, riziko chřipkové pandemie, rozvoj antimikrobiální rezistence a dále o infekce HIV, ebolou, a horečkou dengue. Minimálně první tři hrozby se tedy bezprostředně dotýkají i nás… „Bohužel, v zemích tzv. západní civilizace jsme ztratili pokoru k životu,“ konstatovala 18. dubna v průběhu tiskové konference věnované očkování obecně a konkrétně ochraně před invazivními pneumokokovými onemocněními MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha. Připomněla, že podle vydání listu The Guardian z 24. ledna letošního roku je až polovina (!) všech rodičů s malými dětmi vystavena dezinformacím o očkovacích látkách na sociálních sítích a že nejčastějším důvodem k tomu dítě neočkovat je strach z vedlejších účinků. „Přitom 2–3 miliony lidí ročně ve světě umírají na nemoci preventabilní očkováním a 1,5 milionu by mohlo být zachráněno už jen tím, kdyby proočkovanost populace dosáhla 90 a více procent,“ uvedla MUDr. Blechová.
Nedůvěra v očkování společně se systémem dobrovolného, pouze doporučeného očkování vedla již v řadě zemí Evropské unie vedla k nižší proočkovanosti proti některým dětským nemocem a k zániku kolektivní imunity. Kvůli nepovinné vakcinaci například v Rakousku klesla proočkovanost dětí proti spalničkám pod úroveň některých velmi chudých rozvojových zemí. Odmítání či zpochybňování významu očkování společně s globalizací, otevírám hranic, migrací, cestováním, obzvláště do exotických a rozvojových zemí, vede ve svém důsledku ke zvýšenému riziku nákazy neočkovaných jedinců během cest či zavlečení u nás již téměř vymýcených nemocí. Epidemiologická situace výskytu infekčních nemocí se přitom ve světě stále mění – příkladem může být výskyt viru poliomyelitidy v odpadních vodách v Izraeli v roce 2013, na který země reagovala okamžitou akcí s použitím živé vakcíny. Místem, kde jsou cestující vystaveni zvýšenému riziku nákazy infekčních nemocí, patří letiště a dopravní prostředky. Všichni si jistě pamatují zvýšená bezpečnostní opatření při epidemiích SARS. Jak prokázal průzkum finských vědců publikovaný v roce 2018, letiště je rizikovým prostředím i mimo období těchto velmi specifických epidemií. Respirační viry byly detekovány na zábradlích, plastových boxech používaných při bezpečnostní kontrole, plastových hračkách v dětských koutcích či platebních terminálech. Patří mezi ně rinoviry, koronaviry i chřipkový virus A.
Cestující by měli tedy dbát na prevenci před cestami, a to i vnitroevropskými. Očkováním si mohou ušetřit zbytečné zdravotní komplikace, jako je onemocnění chřipkou, která se může při oslabení organismu zkomplikovat až v závažný zápal plic, ale vyhnout se i řadě dalších
závažných infekcí.
Na přínos očkování mnozí zapomínají paradoxně jen proto, že je účinné, takže mnohé obávané infekční nemoci již díky němu nevidíme. Někteří dnešní rodiče si jejich riziko často neuvědomují a podléhají mýtům, které v důsledku mohou vést k poškození zdraví jejich dětí. Jednou z bakterií, která může zejména u menších dětí způsobit závažné infekce včetně meningitidy, sepse, zápalu plic a zánětu uší je Streptococcus pneumoniae. Invazivním pneumokokovým infekcím (IPO) loni v České republice – podle předběžných údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) prezentovaných na tiskové konferenci – čelilo 481 lidí, což je o 37 více než v roce 2017. Celkem 77 lidí infekci podlehlo. „Lze vypozorovat vzestup celkové nemocnosti IPO a vzestup věkově specifické nemocnosti dětí 0–11 měsíců a 1–4 roky i vysokou nemocnost a počet úmrtí seniorů,“ komentovala situaci
MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy. Nejpočetnější skupinou s vážným průběhem IPO byli senioři starší 65 let, kterých bylo loni 256 (v předchozím roce 238). Podle předběžných údajů 48 z nich zemřelo. Ve věkové skupině 40–64 let bylo zaznamenáno 150 případů IPO.
„Děti jsou od loňského roku očkovány podle schématu 2 + 1, což znamená, že první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku dítěte. Druhá dávka se aplikuje dva měsíce po 1. dávce, třetí dávka ve věku 11–15 měsíců,“ zrekapitulovala na tiskové konferenci MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP. Očkování vakcínou Prevenar 13 je pro děti částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, podmínkou je aplikace všech dávek očkovací látky do 7. měsíce věku dítěte a přeočkování do 15 měsíců věku dítěte. Dospělí jsou očkováni jednou dávkou konjugované vakcíny, od 1. ledna loňského roku je plně hrazeno očkování proti pneumokokům u pojištěnců nad 65 let.
Jan Kulhavý