Vakcínami preventabilní onemocnění sužovala lidstvo od prvopočátku. A ještě v první polovině minulého století představovaly infekční nemoci nejčastější příčinu úmrtí dětí již v nejútlejším věku. Ve 20. století však došlo k velkému pokroku v medicíně a očkování se zařadilo mezi nejvýznamnější opatření prevence a šíření nákaz. „Bohužel se aktuálně dostáváme do postmoderní doby a výdobytky moderní medicíny začínáme stále více zpochybňovat, popírat, a vracíme se ‚k přírodě‘. Není to však návrat k přírodě, nýbrž do éry, kdy lidé na infekční nemoci umírali.“
I takové konstatování zaznělo 21. února na tiskové konferenci ČLS JEP na téma
Nepodceňujte očkování dětí – nemusí se to vyplatit, konkrétně od MUDr. Milana Trojánka, Ph.D., vedoucího katedry infekčního lékařství IPVZ. Připomněl, že díky vakcinaci se podařilo vymýtit pravé neštovice, téměř eradikovat dětskou obrnu a zabránit nesčetným úmrtím v důsledku mnoha dalších nemocí, jako jsou spalničky, záškrt či meningitida. „Přestože jsou v současnosti k dispozici vakcinační programy, celosvětově umírá 1,5 miliónu dětí mladších 5 let vinou pneumokokových onemocnění, rotavirů, hemofilových infekcí, pertuse, spalniček nebo tetanu. Tedy nemocí, proti kterým u nás zatím běžně očkujeme,“ zdůraznil MUDr. Tománek. V Evropě včetně ČR se aktuálním problémem stávají zejména spalničky – loni bylo v zemích EU zaznamenáno 12 352 případů a 35 úmrtí. „Infekce, které jsme dříve nevídali, jsou dnes naší každodenní praxí. Smutným faktem zůstává, že jednou z hlavních příčin je odmítání očkování, a to nejen dobrovolného, ale i povinného,“ dodal.
Rizika neočkování není čas tutlat
Dochází tak postupně k poklesu proočkovanosti naší populace, přičemž se zvyšuje celková náchylnost k vakcínami preventabilním infekcím. V této souvislosti upozornila MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, že v loňském roce bylo v ČR zaznamenáno více než 200 případů spalniček a letos k 15. únoru už dokonce 120. „Tuto situaci považuji za naprosto závažnou, což dokládá i fakt, že se šířením spalniček zabývá také Evropská komise,“ komentovala. Důvodů odmítání vakcinace je podle ní několik. „Jednak je díky dosavadní proočkovanosti šance onemocnět stále relativně nízká. Dále se rodiče domnívají, že pravděpodobnost nákazy klesla se zlepšením životní úrovně a hygienických podmínek,
a očkování je proto zbytečné. Prakticky nikdo z dnešní generace rodičů se nesetkal s žádným závažným případem zmíněných infekcí, tudíž jsou pro ně tyto choroby neznámé a do popředí u nich logicky vstupují nežádoucí účinky vakcinace,“ vysvětlila MUDr. Šebková a dodala, že je důležité, aby rodiče o rizicích neočkování věděli. „Není čas, abychom je tutlali. Nejde totiž o strašení, ale o fakta. O významu očkování však musíme argumentovat racionálně, na základě skutečně vědecky a klinicky podložených dat, která nesmí být překrucována, zneužívána a bagatelizována. Nikdo z nás netvrdí, že vakcinaci nemohou provázet nežádoucí účinky. Ty závažné jsou ale naštěstí velmi výjimečné. Navíc se k nim stát snaží přistupovat odpovědně, neboť by mělo dojít k uzákonění odškodnění za případnou újmu na zdraví po očkování.“
Očkování dětí je stále šetrnější
Vakcinací ovšem jedinec nechrání pouze sebe, ale i ostatní, kteří by mohli být nakaženi. A to včetně těch, kteří ze závažných důvodů očkováni být nemohou nebo si jejich organismus neumí vytvořit dostatečnou ochranu proti infekci. V ČR podstupuje povinné očkování o několik procent méně lidí než před deseti lety. Např. u spalniček se snížila proočkovanost o 20 %, pokles se však týká i dalších očkování včetně hexavakcíny. „Víme, že existují obrovské regionální rozdíly v proočkovanosti, Praha patří bohužel mezi oblasti s výrazným podprůměrem,“ uvedla MUDr. Hana Cabrnochová, členka výboru Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP. U nepovinných vakcín byla proočkovanost proti pneumokokovým nákazám u kojenců rok po zavedení úhrady v roce 2011 až 81 %, nyní je to 67,5 %. V případě očkování proti HPV je proočkovanost mezi 50–60 %, u dalších nepovinných vakcín nehrazených ze zdravotního pojištění jsou čísla velmi nízká. „Pokud bychom se tedy rozhodli, že všechna očkování budou nepovinná, pak bychom se dostali na paralelu uvedených hodnot, tedy na zhruba 60 %,“ konstatovala MUDr. Cabrnochová. Jak dále zdůraznila, během několika posledních let byl zaznamenán výrazný posun směrem k nižšímu počtu aplikovaných dávek – v případě povinných očkování je to aktuálně 7 dávek. „Je také zajímavé, že dávka antigenů podávaných dětem klesla 50násobně. Přesunuli jsme se tudíž k šetrné vakcinaci, která by měla dětský organismus zatížit co nejméně a zároveň přinést stejnou imunitní odpověď,“ dodala.
Pozn.: Videozáznam celé tiskové konference je ke zhlédnutí ZDE
Jana Tlapáková
