Univerzita Karlova prezentovala v lednu výsledky průzkumu rizikového chování a duševního zdraví, který proběhl v listopadu loňského roku a který realizovala Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie PedF UK. Cílem bylo zmapovat aktuální stav ve všech oblastech hlavních typů rizikového chování a duševního zdraví u dětí během aktuální epidemiologické situace.
Doc. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze uvedl, že během podzimní vlny pandemie covid-19 se na více než polovině z 1178 dotazovaných škol preventivní aktivity prakticky zastavily. A i ty školy, které s preventivními programy pracovaly, se zaměřovaly nejčastěji na problémy spojené s duševním zdravím, na oblast hygieny a ochrany před infekčními nemocemi, kyberšikanu, kyberbezpečnost a záškoláctví. Velice málo se naopak věnovaly nelátkovým závislostem, jako jsou gaming nebo trávení času na sociálních sítích a internetu, a téměř vůbec neřešily problematiku kyberpornografie. „To vnímáme jako problematické vzhledem k tomu, kolik času v současné době děti a dospívající tráví v on-line prostoru, navíc i v dopoledních hodinách a bez možnosti přímého dohledu rodičů“, upozornil doc. Gabrhelík a dodal: „Kromě dětí, které jsou v našem hledáčku na prvním místě, se musíme zaměřit i na rodiče a učitele – klíčové mediátory preventivních opatření – a nabídnout jim psychohygienické aktivity, které je udrží v kondici.“
Hlavní překážku v prevenci rizikového chování podle něj představuje nedostatek času. Problémem se také zdá být fakt, že školní metodici prevence nedisponují dostatečnou erudicí a materiály pro širokou oblast nelátkových závislostí, zejména „kyber-témat“. Chybějí i materiály pro rodiče.
„V této chvíli například nedisponujeme žádným náhradním preventivním nástrojem pro nejmenší žáky – prvňáky a druháky –, kteří při interaktivní práci vyžadují osobní kontakt s učitelem. Jsou tedy velmi významně ovlivněni nejen ve výukovém procesu, ale navíc i v prevenci rizikového chování. Pro všechny zainteresované instituce i školy samotné je proto výzvou, aby byly schopny preventivní programy doručovat k nejmladším dětem alternativním způsobem, jako se to daří u starších žáků, u kterých lze využít třeba on-line aplikací,“ zdůraznil prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Raději se připravte na nápor v ordinacích
Podle ministra školství Ing. Roberta Plagy, Ph.D., výsledky průzkumu jednoznačně potvrdily očekávaný fakt, že distanční vzdělávání, neschopnost každodenního kontaktu a určité míry socializace jsou pro děti rizikové a náročné. V oblasti primární prevence rizikového chování totiž výuka na dálku znemožňuje začlenit mnohá základní schémata a intervence, které v běžném režimu fungovaly. „Ukazuje se, že míra stresu je nepoměrně vyšší a že s distančním vzděláváním roste i hrozba kyberšikany a obecně všech témat týkajících se kyberprostoru, na která musíme cílit naše náhradní preventivní aktivity. Poté, co koronakrize odezní, nás nepochybně čeká ještě spousta práce nejen v oblasti psychohygieny žáků, ale i jejich rodičů a také učitelů,“ konstatoval R. Plaga.
Prof. Miovský v této souvislosti podotkl, že výsledky studie nyní nejsou bezprostředním tématem k řešení pro mimoškolní instituce, tedy například pro pedagogicko-psychologické poradny nebo praktické dětské lékaře. Své opodstatnění však budou mít především v době návratu dětí do škol a v momentě, kdy bude nutné začít řešit jejich běžný režim. „Je totiž zcela zřejmé, že třeba rozsah a intenzita využívání informačních technologií – a s tím související fenomény – nabývají obrovských rozměrů. Očekáváme, že návrat ‚k normálu‘ bude pro spoustu rodin a jejich dětí velkým problémem a že bude v mnoha případech spojen s nutností pomoci na úrovni zmíněných pedagogicko-psychologických poraden a dětských praktiků. Již aktuálně je viditelný nárůst poptávky po službách dětských psychologů či psychiatrů. Situace po návratu do škol ale bude ještě horší, než je tomu nyní a budeme se s ní vypořádávat roky,“ zdůraznil prof. Miovský.
Jana Tlapáková