Účel a náležitosti předoperačního vyšetření jsou dětským praktikům dobře známy. V současné době se však objevují požadavky na doplnění operačního vyšetření také vyšetřením na COVID-19. Požadavek operatér vysvětluje bezpečností operačního týmu. Nutno říci, že takový požadavek postrádá smysl. Předně je třeba rozlišovat mezi vyšetřením metodou PCR (tedy stanovením přítomnosti RNA viru v tělesných sekretech – nazofaryngeálním výtěru), sérologickým vyšetřením (stanovení protilátek proti SARS-CoV-2) a semikvantitativním vyšetřením rychlotestem.
Tab 1. Porovnání metod vyšetření COVID-19
Obecně lze říci, že pro plánované výkony je akutní infekt kontraindikací, na tom se v současné situaci nic nemění. Obavy lze předpokládat z přijetí pacienta s bezpříznakovým průběhem onemocnění COVID-19. Tato situace však může nastat kdykoliv před provedením předoperačního vyšetření, stejně jako kdykoliv po jeho provedení. Zda provedení operačního výkonu může zhoršit průběh inaparentního onemocnění, je hypotetická otázka. Lze předpokládat kladnou odpověď, současně si však musíme přiznat, že odhalit tuto situaci za všech okolností je prostě nemožné. Rovněž je potřeba zvážit možnost přenosu nákazy na ostatní pacienty a zdravotnický personál. I tomto ohledu je zřejmé, že není v lidských silách tomuto zabránit. Nejefektivnějším postupem se zdá vyšetřování těsně před přijetím nebo při přijetí k výkonu. Komplikací je však delší doba do získání výsledku PCR a nízká vypovídací hodnota rychlotestu.
Rozhodně lze doporučit provádění předoperačního vyšetření, jak je zavedeno podle metodického pokynu MZ ČR (viz Věstník MZ ČR 1/2018). Podle něho zahrnuje u dětí předoperační vyšetření :
- anamnézu
- klinické vyšetření
- laboratorní vyšetření podle charakteru výkonu
- nekomplikované výkony u zdravých dětí je nevyžadují
- rizikové výkony (s velkou ztrátou krve, ORL, výkon velkého rozsahu, ortopedické, aj.) nebo u rizikových pacientů (vážná orgánová onemocnění, srdeční vady, subkompenzovaná chronická onemocnění aj.) – vyžadují min. KO a základní biochemické vyšetření, srážlivost
- v některých specifických situacích další vyšetření – kultivační vyšetření, RTG plic, EKG aj.
Platnost předoperačního vyšetření je 7–10 dní.
Eskalace požadavků na předoperační vyšetření by měl vždy operatér vždy zdůvodnit. V případě vyšetření na COVID-19 však platí, že pokud je pacient zdravý a nemá pozitivní epidemiologickou anamnézu COVID-19, není vyšetření na COVID-19 indikováno. Výjimku lze myslím akceptovat ve specifických případech, kdy i inaparentní průběh může vážně ohrozit pacienta (např. transplantace, rozsáhlé výkony v hrudní dutině atp.). V tom případě je nepochybně potřeba odběr provést krátce před přijetím, nebo při přijetí do nemocnice, aby bylo eliminováno riziko nákazy po odběru. Během hospitalizace jsou nepochybně dodržována bariérová hygienická opatření u pacientů před výkonem a po něm, aby k nákaze nedošlo. Pokud nemocnice není v současné situaci schopna předcházet nozokomiální nákaze, je lepší plánovaný výkon odložit.
A nakonec – vyšetřování doprovodu dítěte na onemocnění COVID-19 zcela jistě není možné požadovat po PLDD. Pokud je vyžadováno jako podmínka přijetí, pak je musí zajistit přijímající lékař, nebo rodič na vlastní náklady.
Zdeněk Zíma
