Při americké Saint Louis University proběhlo v červnu sympozium „Nejlepší zájem a co je za ním: standardy rozhodování v pediatrii (Best Interests and Beyond: Standards of Decision Making in Pediatrics) zaměřené na etické principy lékařského rozhodování o diagnostice a léčbě dětských pacientů. Sympozium a následná diskuse vedly ke vzniku šestibodového doporučení pro rozhodování pediatrů, které bylo zveřejněno v časopisu Pediatrics 9. srpna 2023.
Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics) nabízí dosud čtyři standardy pro rozhodování v pediatrii – Best Interest Standard, Diekema's Harm Principle, Ross's Constrained Parental Authority a Shared Family Centered Decision Making. Přesto ve Spojených státech často dochází k nejasnostem a zmatení klinických dětských lékařů ohledně etických norem rozhodování, zvláště když se rodiče a lékaři neshodnou na konkrétním postupu. Uvedená doporučení ze sympozia Saint Louis University mají za cíl poskytnout jednotný soubor principů rozhodování, které budou dostupnější a použitelnější pro lékaře, rodiče a zákonné zástupce dětí od kojeneckého věku až po základní školu.
Šest bodů amerických doporučení pro rozhodování v pediatrii
* U rodičů by se mělo předpokládat, že mají širokou, ale nikoli neomezenou možnost rozhodovat o zdravotní péči o své děti.
* Rodiče by měli chránit a prosazovat zdravotní zájmy svých dětí a zároveň vyvažovat praktická omezení anebo jiné důležité povinnosti a zájmy.
* Primární odpovědností lékaře je chránit a prosazovat zdravotní zájmy svých dětských pacientů. Doporučení lékařů by měla být založena na odborném úsudku a nejlepších dostupných důkazech.
* Lékaři a rodiče by měli přiměřeným způsobem sdělit dětským pacientům důležité informace a respektovat jejich názor do té míry, do jaké je to vhodné vzhledem k věku a rozumové vyspělosti.
* Kliničtí lékaři by měli využít pomoci státu (pozn. aut.: v našich podmínkách OSPOD či soud), pokud všechny méně omezující alternativy selhaly a rozhodnutí rodičů vystavuje dítě značnému riziku vážné a bezprostřední újmy nebo nesplňuje základní zájmy dítěte.
* Kliničtí lékaři a rodiče by se měli snažit spolupracovat ve sdíleném rozhodovacím procesu, aby podpořili zájem dítěte.
S těmito doporučeními naši američtí kolegové doufají, že se Pediatři v USA doufají, že se s těmito doporučeními budou cítit být lépe vybaveni, aby se na rozhodování mohli spolupodílet i s rodiči a pacienty – zvláště když mohou existovat neshody. Rozdíly v názorech nejsou neobvyklé a někdy by se měly dokonce očekávat.
Ukazuje se, že rodiče a lékaři přicházejí k rozhodovacímu stolu s různými soubory priorit, protože hrají v rozhodovacím procesu různé role. Pediatři se nyní budou moci zapojit do těchto diskusí s lepším pochopením své role a s jejím etickým zdůvodněním.
Komentář – viděno českou optikou
Nemáme dostatečné znalosti reálií poskytování zdravotní péče dětem v USA, abychom mohli posoudit, nakolik jsou uvedené závěry a doporučení inovativní v podmínkách Spojených států. Nicméně je možné konstatovat, že podobné principy v ČR platí a jsou využívány již několik let – a v zásadě s jejich aplikací nemáme závažné potíže. V České republice nyní řešíme především problematiku spojenou s doprovodem dítěte během hospitalizace. Ačkoliv již dlouhou dobu můžeme považovat pohled na tuto problematiku za stabilní a jednoznačný, stala se praktická stránka věci v nedávné době opět aktuální. Zásahem Ministerstva zdravotnictví ČR sice nedošlo k zásadní změně, ale přesto byl stávající stav považován za vyrovnaný pro rodiče, dětské pacienty i zdravotnický personál – a změny vyvolávají obavy. K excesům docházelo jen ojediněle, a nutno říci často především vinou rodičů nerespektujících hranice práv svých a svých dětí tak, aby nepoškozovali jiné pacienty či zdravotníky.
MUDr. Zdeněk Zíma
Zdroj: Salter, E. K., et al. (2023) Pediatric Decision Making: Consensus Recommendations. Pediatrics. doi.org/10.1542/peds.2023-061832.