Antibiotická rezistence může být za pár let nejčastější příčinou smrti. Podle odborníků by mohlo v roce 2050 umírat zhruba 10 milionů jedinců po celém světě právě na následky rezistence bakterií. U nás tento negativní jev ročně zabije více lidí než autonehody.
Protože je doslova životně důležité zachovat si antibiotika jako účinnou zbraň i do budoucnosti, vznikl projekt Prevence antibiotické rezistence. Jeho zadavatel – Státní zdravotní ústav – se díky němu snažil obrátit pozornost společnosti k tématu antibiotické rezistence a naučit českou veřejnost lépe s antibiotiky nakládat. Úspěšnost kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023.
Kampaň evidentně zabrala
„V posledních 12 měsících se 58 % veřejnosti setkalo s informací o tom, že se antibiotika nemají užívat zbytečně, např. na nachlazení. Je to o 23 % více než v roce 2021, což je úžasný výsledek. Se samotným termínem antibiotická rezistence se setkalo 61,5 % respondentů. I to je oproti 43 % z roku 2021 zásadní skok. Pevně věříme, že se teorie už nyní promítá také do praxe a Češi si uvědomují, že je třeba si antibiotik vážit a zacházet s nimi s respektem,“ říká doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.
Filip Brodan z agentury Engage Hill k tomu dodává: „Před realizací kampaně jsme byli nemile překvapeni, když jsme se z průzkumu dozvěděli, že téměř 40 % respondentů žádá aktivně lékaře o antibiotika i přesto, že jejich onemocnění může mít například virový původ, kdy tyto léky nepomáhají. Celých 37 % si mylně myslelo, že léčba pomocí antibiotik zkrátí třeba léčbu nachlazení. Také nás zarazilo, že třetina dotazovaných měla v lékárničce antibiotika pro případ nouze, což je samozřejmě chyba, protože o indikaci antibiotik by měl rozhodovat jedině lékař na základě vyšetření.“
Výsledky průzkumu z letošního jara prokázala zásadní dopady kampaně Antibiotickarezistence.cz v populaci:
- Jen 5,6 % respondentů uvedlo, že antibiotika působí proti nachlazení. Oproti r. 2021 jde o pokles o 5 %.
- 30,6 % lidí zmínilo, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení – o 6 % méně než v r. 2021. Nejvýraznější nárůst znalostí je u skupiny mužů ve věku 16–24 let (12 %) a mužů 35 let a více (8–10 %).
- 74,9 % populace nyní ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik – o 9 % více než v roce 2021.
- 29,3 % spotřebitelů uvádí, že má v lékárničce přípravek obsahující antibiotika pro případ urgentní potřeby – o 4 % méně oproti 2021.
- Svého lékaře o předepsání antibiotik žádalo 34,4 % spotřebitelů – o 5 % méně než v r. 2021.
„Mám opravdu radost z tak výrazného pokroku v informovanosti lidí o nebezpečí antibiotické rezistence i z toho, že si stále více z nich uvědomuje, jak důležitý je zodpovědný přístup každého z nás k antibiotikům, lékům zachraňujícím životy. Považuji za zásadní téma nadále oživovat a opakovat informace. Stále se totiž i osobně setkávám s řadou nepochopení a vnímám vliv dezinformací. Zejména mě mrzí, když lidé dávají do souvislosti informační kampaň proti antibiotické rezistenci s nedostatkem některých léků, který v poslední době opakovaně řeší nejen Česká republika. Proto zopakuji fakta. Kampaň, která začala před více než dvěma lety, rozhodně nebyla, ani nemohla být, motivována současnou situací na trhu s léky. Vždy šlo a ze strany SZÚ i v budoucnu půjde o velmi důležitou zdravotní osvětu, o informování veřejnosti a podporu pochopení problému antibiotické rezistence pro možnosti budoucí léčby mnoha infekcí. Všem, kteří se zajímají o takto závažná témata a jsou ochotni naslouchat faktům, i jako lékařka velice děkuji za jejich přístup,“ uvedla ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.
Češi mají tendenci určovat si diagnózu sami
Aktuální výzkum ukázal, že 96 % respondentů projevuje důvěru ve svého lékaře stejně tak jako v průzkumu realizovaném v roce 2021. Zajímavým zjištěním je, že 25 % pacientů si před samotnou návštěvou lékaře stanovuje chybnou diagnózu, z nich se 20 % domnívá, že je třeba nasadit antibiotika. „Pacienti mají tendenci stanovit si sami diagnózu, což ovšem bez některých vyšetření není možné. To by nezvládl ani lékař. Data z výzkumu prozrazují, že je poměrně velký prostor pro to, aby lékař správnou argumentací změnil názor pacienta. Naštěstí celých 96 % naší populace svému lékaři důvěřuje,“ objasňuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.
Projekt pomáhá také lékařům
Protože u nás funguje poměrně kvalitní antibiotická politika a antibiotika jsou vázána na předpis od lékaře, projekt se zaměřil také na samotné lékaře.
„Existují případy, kdy si lékař není zcela jistý, zda antibiotika indikovat, či nikoliv. Správná a účelná preskripce antibiotik je jednou z největších dovedností lékaře. Vzdělávání lékařů v řádném způsobu podávání antibiotik je nezbytnou součástí jejich kontinuálního vzdělávání. Proto jsme pro praktické lékaře připravili doporučení, jak v těchto situacích postupovat. Každé jejich rozhodnutí je totiž velmi důležité, protože zapadá do skládanky, která rozhoduje o budoucnosti antibiotik. Naším cílem je s nimi zbytečně neplýtvat a preferovat úzkospektrá, která nejenže lépe zacílí, ale zároveň tolik nepodporují vznik antibiotické rezistence,“ doplňuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D
Lékaři najdou tato doporučení na webu Antibiotickarezistence.cz v sekci pro odborníky. Dalším nástrojem, který může lékařům pomoci porovnat si četnost transkripce antibiotik s doporučenými prahovými hodnotami i souhrnnými referenčními hodnotami ve svém regionu i celé ČR, najdou lékaři na Portálu ukazatelů KZP (Kanceláře zdravotního pojištění) puk.kzp.cz. Je určený nejen pro praktické lékaře pro děti a dorost a všeobecné praktické lékaře, ale i pro ambulantní specialisty.
Zdroj: szu.cz