Tzv. protipadělková směrnice opět mění systém distribuce vakcín do ordinací praktických dětských lékařů. Ještě před několika lety, jak si mnozí pamatujeme, bylo povinné očkování plně v rukou státu. Pak byla distribuce povinných vakcín svěřena soukromým distributorům a v rámci nakládání s vakcínami (i pro očkování nepovinnými) byla doporučena přímá distribuce do ordinací lékařů. Ta byla zdůvodněna mj. požadavkem zachování tzv. chladového řetězce, tedy stavu, kdy je vakcína uchovávána kontinuálně v prostředí, které odpovídá zachování její potřebné kvality. Nakonec si technicky systém přímé distribuce „sedl“, je pro lékaře i pro pacienty komfortní.
Právní úprava na základě „protipadělkové směrnice“ EU má systém opět změnit. Měli bychom mít dva režimy. Pro povinné a ostatní vakcíny hrazené z veřejného zdravotního pojištění má být zachována distribuce prostřednictvím distributora, ale vakcíny nepovinné mají být distribuovány prostřednictvím lékáren, které budou prostřednictvím kontroly kódu na obalu ověřovat jejich pravost (stejně jako pravost všech léků).
V oblasti povinného, resp. hrazeného očkování se tedy naštěstí nic nemění, distributor by měl dopravit vakcíny přímo do ordinace jako dosud. Ale co nepovinné vakcíny? Lékárníci je do ordinací jistě dopravovat nebudou, a stejně tak nikdo nemůže očekávat, že si pro ně budou jezdit lékaři s taškami! Takže jedinou možností asi bude výdej na recept, což ale z hlediska výše zmíněného chladového řetězce považujeme za nejméně vhodnou variantu. Už proto, že lékař je právně odpovědný za to, že poskytl péči lege artis – a za aplikaci vakcíny, kterou někdo možná nosil celé dny v kapse (anebo si ji doma uložil do mrazáku), může ručit opravdu jen stěží!
Akceptovatelná by tato praxe byla snad jen tam, kde je lékárna v docházkové vzdálenosti od ordinace (čímž diskriminujeme všechny obyvatele vesnic a mnohdy i malých měst), i když i tak nutíme pacienta, aby od nás odešel, vystál si frontu a zase se k nám vrátil... Navíc se mu to prodraží, protože vedle ceny vakcíny a poplatku lékaři za úkon očkování podle jeho minutové režie zaplatí i marži lékárně... Máme velkou obavu, že těmito změnami se sníží zájem o nepovinné očkování, které je ale v zájmu státu stejně jako to povinné. Naprostý chaos pak zavládne u vakcín používaných v režimu jak nepovinného, tak povinného/hrazeného očkování (např. proti chřipce či meningitidě u rizikových skupin, proti HPV ve věkové kohortě atp.). Co uděláme s vakcínou, kterou vyskladní distributor pro hrazené očkování, ale my ji v této indikaci nakonec nepoužijeme (změna indikace, použití mimo věkovou kategorii, přijde-li pacient pozdě, má neplatné zdravotní pojištění, očkování odmítne apod.)?
Jistě lze namítnout, že „protipadělková směrnice“ vychází z nařízení Evropské unie, a tak s ní nelze nic dělat. Považuji ale za velmi nešťastné, že již v době projednávání v Evropském parlamentu, tedy cca před třemi lety, zástupci České republiky nevznesli výhrady, ke kterým byly všechny členské státy vyzvány. Troufám si tvrdit, že pravou příčinou této laxnosti byl minimální zájem předchozích ministrů zdravotnictví o primární péči, absence její podpory a vůbec neznalost její problematiky. Primární péčí se začal zabývat až současný ministr zdravotnictví, který nyní musí hasit další požár, tedy riziko ohrožení dostupnosti očkování. A těmi, kteří se s tím budou muset vypořádat tak, aby pacient dostal požadovanou péči budou opět praktičtí lékaři.
Alena Šebková