Společnost pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění SZÚ, podpořené Laboratorní skupinou COVID MZ, vydaly na počátku května stanovisko k testování pacientů na onemocnění COVID-19. Plyne z něj následující:
1. Detekce protilátek umožňuje pouze nepřímý průkaz infekce COVID-19.
2. K vzestupu hladin protilátek nad detekční mez testů dochází ve 2. týdnu po nástupu příznaků:
– pozitivita IgM a IgA protilátek průměrně 5. den (rozptyl 3.–6. den),
– pozitivita IgG 14. den (rozptyl 10.–18. den) po nástupu příznaků.
3. Pozitivita IgM a IgG prokazuje onemocnění COVID-19 ve 100 %, resp. 88,9 %.
4. Negativita IgM a IgG vykazuje spolehlivost od 70 do 90 % (IgM cca 48 % a IgG cca 89 %), proto se pro akutní diagnostiku nehodí.
5. Vždy je třeba respektovat pozdější nástup pozitivity (imunologické okno) a větší možnost selhání testu (horší negativní prediktivní hodnotu) zejména u asymptomatických a oligosymptomatických případů, případně u imunokompromitovaných osob (opožděná sérokonverze).
6. Hlavní antigeny:
– strukturální nukleokapsidový (N),
– membránový (M),
– spike (S) protein a
– rekombinantní varianty N a S proteinu.
7. S1 část spike proteinu a receptor binding domain (RBD) pro ACE 2 receptor S1 subjednotky je induktor tvorby neutralizačních protilátek.
8. Komerční testy k průkazu IgM, IgA a IgG protilátek – na principu ELISA, CLIA, imunochromatografie na nitrocelulózové membráně (rychlé testy), nepřímá imunofluorescence a virus neutralizační testy.
7. Rychlotesty je nejlépe provádět ze séra (venózní srážlivé krve) – vyšší citlivost testu.
8. Vhodnější jsou standardní laboratorní testy založené na přístrojovém odečítání bez vlivu subjektivní chyby, která zatěžuje rychlotesty.
9. Byla zaznamenána zkřížená reaktivita protilátek proti jiným endemickým lidským koronavirům (1 % případů).
10. Sérologie není v současné době doporučena k detekci akutní infekce ani k posuzování infekčnosti pacienta.
11. Vyloučení infekčnosti pacienta lze spolehlivě provést jen vyšetřením přímého průkazu antigenu – PCR
12. Podle výsledků studií s pacienty po SARS lze předpokládat přetrvávání specifických protilátek méně než 6 let. T buněčná paměť ale zůstává zachována.
Z výše uvedeného vyplývají následující hlavní možnosti využití stanovení protilátek v praxi:
1, Prevalenční studie
2. Možnost ukončení karantény (pacient COVID negativní) – v tomto smyslu je využitelné jen v případě negativního výsledku sérologického průkazu protilátek.
3. Možnost ukončení izolace (pacient COVID pozitivní) – ovšem WHO ani národní doporučení tuto variantu za běžných podmínek zvládání pandemie a dobré lokální úrovně zdravotnictví zatím nepřipouštějí.
Plné znění stanoviska k testování pacientů na onemocnění COVID-19 najdete ZDE
MUDr. Zdeněk Zíma
Pozn.:
Pozitivní prediktivní hodnota
Statistický údaj, který v medicíně udává poměr pravdivě pozitivních testů pozitivních testů v přítomnosti nemoci ke všem pozitivním testům. Je to pravděpodobnost, že pacient s pozitivním testem má danou nemoc.
Negativní prediktivní hodnota
Statistický údaj, který v medicíně udává poměr pravdivě negativních testů negativních testů v nepřítomnosti nemoci ke všem negativním testům. Je to pravděpodobnost, že pacient s negativním testem nemá danou nemoc
Mnohočetný screening (multiple) – sada testů na vyhledávání většího počtu nemocí současně.
Chceme-li vyhodnotit kvalitu použitého dg. testu při vyhledávání nemocných s danou diagnózou, je nejlépe uspořádat data do čtyřpolní tabulky:
Senzitivita
Senzitivita je pravděpodobnost pozitivního nálezu u nemocné osoby a/(a+c).
Senzitivita testu, neboli citlivost testu, nabývá hodnot od 0 do 1 (případně 100 %) a vyjadřuje úspěšnost, s níž test zachytí přítomnost sledovaného stavu (nemoci) u daného subjektu.
Senzitivita = počet skutečně pozitivních
počet skutečně pozitivních + počet falešně negativních
Falešná pozitivita
Pozitivní výsledek i u osob zdravých, její mírou je relativní četnost b/(b+d).
Falešná negativita
Nemocná osoba má negativní výsledek testu, její mírou je relativní četnost c/(a+c).
Prediktivní hodnota pozitivního testu
Pravděpodobnost, že osoba je opravdu nemocná, když test reagoval pozitivně a/(a+b).
Prediktivní hodnota negativního testu
Pravděpodobnost, že osoba nemá sledovanou nemoc při negativním výsledku testu d/(c+d).
Přesnost screeningového testu
Udává pravděpodobnost s jakou test poskytuje správné výsledky v populaci podrobené screeningu. Odhadujeme ji jako (a + d)/n.
Reliabilita vyjadřuje spolehlivost testu. Tedy zda při opakovaném použití testu dostaneme podobné výsledky. Reliabilita nabývá hodnot mezi 0 a 1 (100 %). Test má vysokou reliabilitu, dává-li při opakovaném měření téhož objektu stále stejné výsledky.
Reliabilita vyjadřuje technickou kvalitu testu. Nikoli jeho správnost. Test může být spolehlivý – mít vysokou reliabilitu, ale přitom nemusí měřit zkoumanou vlastnost – takže může mít současně nízkou validitu. Vztah mezi reliabilitou a validitou je vztah mezi přesností a správností. Reliabilita testu je tedy nutným předpokladem jeho validity.
Validita (pravdivost) je schopnost testu, pozorování či studie měřit skutečný stav studovaného jevu. Jako validní můžeme označit takový test, který testuje skutečně to, co si myslíme, že testujeme. Důsledné zhodnocení validity testu je nutné zejména při použití náhradních cílů.
