Stručná informace o surveillanci akutních respiračních infekcí

V naší zemi probíhá sledování výskytu akutních respiračních nákaz již od roku 1951. V ordinacích primární péče obětavě zajišťují a předávají týdenní hlášení o akutních respiračních infekcích (ARI) pro Krajské hygienické stanice (KHS) naše sestřičky. V současné době jsou za ARI považovány tyto diagnózy: akutní zánět nosohltanu, akutní zánět hrtanu a průdušnice a chřipka. Z počtu nemocných jednou za týden hlášených z našich ordinací KHS je posléze vypočítán výskyt akutních respiračních infekcí na 100 000 obyvatel jak za celou republiku, tak za kraje nebo i okresy. 

V tuto chvíli probíhá usilovná práce na digitalizaci, respektive automatizaci těchto hlášení z našich informačních systémů, ale navzdory informaci hlavní hygieničky, kterou jste v tomto měsíci dostali, nemá odborná společnost žádnou oficiální ani neoficiální informaci o spuštění byť jen pilotního provozu tohoto sběru dat. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) již připravil metodiku a testovací i ostré prostředí pro provádění automatizovaného hlášení akutních respiračních infekcí. Nyní očekáváme, že osloví odbornou společnost ke korekci či vyjasnění některých praktických souvislostí vycházejících z běžného provozu ordinací. 

Kromě sledování akutních respiračních infekcí výše uvedeným způsobem probíhá také sentinelová suveillance významných respiračních patogenů (chřipka A a B, adenoviry, respirační syncytiální viry A/B, rhinoviry, enteroviry, bokaviry, sezónní koronaviry, viry parainfluenzy 1–4, parechoviry, SARS-CoV-2 a metapneumoviry). Jde o vyšetření vzorku populace, ve kterém předpokládáme výskyt vyvolavatele nemoci. Z výsledku vyšetření i malé části populace lze pak statisticky odvodit výskyt nemoci v celé populaci. Sběr vzorků probíhá především v sezoně od 40. kalendářního týdne do 20. kalendářního týdne následujícího roku v ordinacích spolupracujících lékařů primární péče. Každý týden odebírají PLDD tři vzorky dětských pacientů v každém kraji. Vzorky se následně vyšetřují virologicky. Na virologickou surveillance navazuje molekulárně genetické vyšetření a surveillance zajištěná Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační onemocnění Státního zdravotnického ústavu (SZÚ). Kromě toho se mimo úroveň primární péče provádí také suveillance závažných respiračních onemocnění (způsobují úmrtí nebo vyžadují intenzivní či resuscitační péči) a případné šetření a sběr materiálu v ohnisku zvýšeného výskytu akutních respiračních infekcí. 

Všechny tyto činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví umožňují získat dobrou představu o nemocnosti akutními respiračními infekty či chřipkou a jinými závažnými nákazami ve společnosti. Kromě důležitých informací pro ochranu veřejného zdraví přinášejí také významné informace pro nás, lékaře primární péče. 

MUDr. Zdeněk Zíma