Studie SZÚ: DHA v mateřském mléce chybí u 40 % maminek, tzn. i u jejich kojenců

Kyselina dokosahexaenová (DHA) je omega-3 mastná kyselina (MK) důležitá pro dítě již během těhotenství a samozřejmě i v průběhu celého života. DHA je živina, která má zásadní význam pro růst, strukturu a vývoj mozku a oka. Mozek i sítnice potřebují DHA, aby se správně formovaly a fungovaly. 
DHA se během těhotenství čerpá z tělesného tuku a krevních zásob matky. Po porodu předávají kojící maminky DHA svému dítěti prostřednictvím mateřského mléka. Těhotné a kojící ženy by měly denně přijímat alespoň 100‒200 mg DHA, případně 250 mg DHA + EPA (EFSA, 2023). Může to být z ryb nebo doplňků stravy založených na rybím tuku, u vegetariánů je možné použít zdroj z řas, ideálně vždy z lékárny.

Omega-3 jsou DHA, EPA, DPA
Ve studiích je z omega-3 mastných kyselin zaměřena pozornost především na kyselinu dokosahexaenovou (DHA) a eikosapentaenovou (EPA). DHA a EPA jsou součástí buněčné membrány. Často se započítává i další kyselina dokosapentaenová (DPA). Mají zásadní funkci pro metabolismus. DHA je nezbytná pro stavbu mozku a sítnice, společně s EPA hraje roli i v prevenci chronických zánětů u matky, později i u dítěte. DHA a EPA jsou substráty pro syntézu tzv. pro-resolventních mediátorů zánětu. Hrají klíčovou roli při řešení a vyrovnávání zánětlivého procesu, a tím mohou mj. chránit DNA před poškozením. Kromě toho omega-3 MK s dlouhým řetězcem soutěží o enzymy s omega-6 MK, z nichž vznikají prozánětlivé eikosanoidy (odvozené od kyseliny arachidonové). Eikosanoidy, které se tvoří z omega-3 MK, jsou naopak protizánětlivé. Je tedy cílem jich mít v dietě dostatek.
Příjmem DHA může kojící maminka ovlivnit vývoj mozku svého dítěte až do věku 2 let. Doporučený obsah DHA v mateřském mléce by měl být 0,2–0,5 % z celkového tuku (z MK). Dítě má z dostatečného příjmu DHA výhody pro správný kognitivní vývoj (chování, učení, regulace emocí aj.).

Obsah DHA v tělesném tuku a buněčných membránách
Omega-3 MK v mateřském mléce pochází zhruba ze 70 % z tělesného tuku, zbytek je z diety. Ke změně množství DHA v zásobním tuku, respektive v membránách, dochází zhruba za 2–3 měsíce, pokud je příjem DHA dostatečný. Omega-3 index, tj. poměr sumy DHA (až 25 %) + EPA + DPA vůči sumě ostatních MK v membránách buněk, se doporučuje v rozmezí 8 až 12 %. Optimální index se popisuje okolo 10 %, ale i 8 % je považováno za dostačující. Hodnota nad 12 % už může přinášet některá zdravotní rizika (může se snížit počet trombocytů). V ČR jsou obvykle průměrné hodnoty asi 4,5 %. Zdrojem EPA a DHA v dietě jsou především tučné ryby (rybí tuk), jejich doporučená frekvence konzumace je 2–3 × týdně.

Měření u maminek
V náhodném pilotním panelu jsme měli 24 maminek. Do analýz se zapojilo 18 kojících matek. Studie probíhala od listopadu 2022 do února 2023. Průměrný věk maminek byl 31 roků. Průměrný věk kojenců byl cca 10 měsíců. Hmotnost maminek byla v průměru asi 66 kg, výška asi 167 cm. BMI bylo v průměru 23,5 kg/m2, tedy v normálním/doporučeném rozsahu.
Většina maminek měla vysokoškolské vzdělání. 61 % kojících žen v souboru pravidelně jedlo doplňky stravy obsahující EPA a DHA. Ryby pravidelně (1–2 × týdně) konzumovala pouze jedna respondentka. Statisticky nebyl soubor žen reprezentativní vzhledem k obecné populaci v ČR.

Hodnota omega-3 indexu v kapilární krvi u maminek
K výše uvedenému doporučenému rozsahu omega-3 indexu (8‒12 %) se přiblížila pouze 1 maminka, která měla index 7,1 %. Ostatní dosahovaly v průměru asi 5,7 %. I to je dobrý výsledek, protože v naší populaci jsou průměrné hodnoty okolo 4,5 %.

Poměr omega-6/omega-3
Hodnoty poměru omega-6/omega-3 se doporučují do 5 : 1. Ideální hodnoty by měly být spíše 2‒3 : 1. Doporučeného poměru dosáhla opět pouze jediná maminka. Průměr poměru u všech 18 maminek byl 5,8 : 1. Je to hodnota sice zvýšená, ale pořád ještě dobrá. Průměrná hodnota u dospělých osob v ČR je 7,3 : 1 (v rozmezí 3–14 : 1). 

Obsah DHA v mateřském mléce
Z analyzovaných MK v mateřském mléce jsme se zaměřili na hodnoty DHA. Minimální doporučená hodnota (FAO/WHO, 2017) je 0,2 % z tuku (MK) mateřského mléka. Výsledek v našem souboru byl překvapivě dobrý. Byly to maminky, které měly evidentně zájem o své zdraví, protože v porovnání s běžnou populací, konzumovaly doplňky stravy s obsahem EPA a DHA. 11 z 18 maminek dosáhlo hodnoty DHA 0,2 % a více. EPA a DPA ještě zvyšují celkovou hladinu omega-3 MK. My ale míříme na DHA, která je zásadní pro morfologii a správnou funkci mozku. 

Jaké jsou hodnoty DHA v mateřském mléce v jiných zemích
Diety jsou různé. „Západní dieta“, chudá na ryby, má za následek, že mléko kojící ženy obsahuje v průměru 0,14 % DHA (a 0,05 % EPA) v sumě MK. Díky „středozemní dietě“ pak mléko kojících žen obsahuje v průměru 0,6 % DHA (0,3 % EPA). Je to velký rozdíl (USA, 2016).

Jaká je situace v ČR?
Aktuální plošný monitoring u kojících žen by byl jistě užitečný. Pokud budou finance, pokusíme se o měření u většího počtu maminek. Poslední přehled máme ze studie SZÚ publikované v roce 2018. Doporučení pro minimální obsah DHA v mateřském mléce v ní nesplnilo téměř 50 % žen.


Poděkovaní
Jsme velmi vděční všem maminkám, které nám poskytly biologické vzorky pro diagnostiku. Výsledky jsou cenné pro další monitoring pro zdraví populace.


(Tato práce je podpořena MZ ČR – RVO, Státní zdravotní ústav – SZÚ, 75010330, roky 2022-2023).

IV CZVP SZÚ studie 2022-2023
Řešitel: Ruprich, J.
Koordinace, chemické analýzy: Řehůřková, I. Měřínská, Z.
Komunikace s respondenty, zpracování v tabulkách: Bischofová, S. – Vysloužilová, M. –
Jandlová, M.

Literatura dostupná u autorů.