Jako každý rok, i letos zasvětila Světová zdravotnická organizace (WHO) poslední dubnový týden osvětě věnované očkování. Tentokrát s mottem „The Big Catch-Up“, tedy velké dohánění… WHO odhaduje, že až 21 milionů dětí celosvětově vynechalo v roce 2021 očkování v důsledku opatření spojených s pandemií covid-19. WHO chce letos vrátit míru základní proočkovanosti alespoň na úroveň roku 2019.
Tradiční součástí Světového týdne očkování byl i letos Evropský týden očkování. Jak v tiskové zprávě k Evropskému týdnu očkování uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, v souladu s globálním tématem „velké dohánění“ se letošní Evropský týden očkování zaměřil na tři klíčová sdělení: „Každá dávka se počítá“, „Načasování je důležité“ a „Povídejte si o očkování“.
„Tato vybraná sdělení shrnují a opakují zdánlivě jasná fakta, ale celosvětově klesající proočkovanost ukazuje, že důraz na ně je nutný. Navíc sledujeme i v České republice, že pandemie covid-19 u některých lidí zanechala dojem jakési nedůvěry k očkování nebo pocit, že už očkování bylo dost. Je potřeba opakovat, že mýtů o očkování je mnoho a všechny jsou zdraví škodlivé. Rutinní plán očkování je navržen tak, aby chránil nejen děti, ale i dospělé, když to nejvíce potřebují. Dodržujte tento plán. Otevřené rozhovory o očkování mezi klienty a zdravotníky posilují porozumění a motivaci k dodržování doporučení a plánů očkování. Jde o to obrátit znovu pozornost veřejnosti, ale i odborníků, ke kontrole proočkovanosti,“ zdůrazňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.
Stejně jako v celém světě, pozorujeme i v České republice určitý odklon od přízně k očkování. „Dokazuje to nejen ubývající počet osob, které se dostavují na posilující dávky proti covid-19, ale například i malý zájem o očkování proti chřipce či klíšťové encefalitidě. U chřipky je proočkovanost populace ve věku 65+ let aktuálně v ČR na úrovni jen těsně nad 20 %, což je ve srovnání se západoevropskými zeměmi v průměru 2 až 3× méně. Stejně tak nízká jsou čísla proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě, která ukazují v tuto chvíli v ČR na proočkovanost alespoň jednou dávkou jen u třetiny osob, zatímco například v sousedním Rakousku se proočkovanost pohybuje mezi 80 a 90 %. Přitom v obou případech mají nejrizikovější skupiny toto očkování hrazeno ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje vedoucí Oddělení infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Aby fungovala kolektivní imunita navozená očkováním a nedocházelo k epidemiím, musí proočkovanost populace dosahovat 80 až 85 %. „Po třídávkovém základním očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a pertusi neboli černému kašli má 94 až 100 % dětí potřebné hladiny protilátek proti záškrtu. Imunita po základním očkování ale postupně slábne, podobně jako u většiny očkovacích látek. K zajištění trvalé ochrany jsou tedy potřebné dávky posilovací. V České republice se záškrt dříve řadu let nevyskytoval právě díky povinnému očkování, které začalo už v roce 1946. Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem hladiny ochranných protilátek nebo může mít souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ připomíná MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D., zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Připomeňme si, že očkování spolu s dalšími protiepidemickými opatřeními významně přispělo i k celosvětovému vymýcení pravých neštovic a v řadě regionů včetně Evropy k eliminaci, tedy dlouhodobému územnímu přerušení procesu šíření nákazy u přenosné dětské obrny. „Očkování každoročně zabrání 3,5 až 5 milionům úmrtí na nemoci, jako jsou záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka či spalničky. V současné době máme k dispozici vakcíny, které chrání před více než dvaceti život ohrožujícími onemocněními a pomáhají lidem všech věkových kategorií žít delší a zdravější život. Očkování je klíčovou součástí základní zdravotní péče a nezpochybnitelným lidským právem. Je to také jedna z nejlepších investic do zdraví, kterou lze za peníze koupit. Očkování má zásadní význam pro prevenci a kontrolu propuknutí infekčních onemocnění a je základem globální zdravotní bezpečnosti,“ zdůraznila celosvětový význam vakcinace Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.
Očkování je třeba správně načasovat, kontrolovat a v případě potřeby se včas doočkovat. Například neočkované ženy, které onemocní zarděnkami na počátku těhotenství, jsou vystaveny zvýšenému riziku potratu nebo se jejich děti mohou narodit s vrozeným zarděnkovým syndromem. Některá očkování lze aplikovat i v těhotenství, například vakcíny proti covidu-19, černému kašli a chřipce.