Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaný s proděláním onemocnění covid-19

V odborné literatuře najdeme tento syndrom, který je spojován s infekcí způsobenou SARS-CoV-2, pod zkratkou PIMS-TS. Poprvé byl popsán ve Velké Británií v dubnu 2020. V České republice byl vyšší výskyt PIMS-TS zaznamenán od poloviny listopadu 2020. V této době dochází k nárůstu počtu onemocnění a dětští lékaři v první linii se mohou kdykoliv s touto nemocí setkat. Je tedy na ni nutné včas myslet. 

PIMS je systémové zánětlivé onemocnění postihující především kardiovaskulární systém, nicméně často vede i k postižení dalších orgánů a může vyústit až v multisystémové orgánové selhání a reálné ohrožení života dětských pacientů. Jedna z hlavních hypotéz pro vznik MIS-C (multisystémový zánětlivý syndrom u dětí) je tvorba autoprotilátek v odpovědi na virovou infekci. Pokud mluvíme o syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi v souvislosti s SARS-CoV-2, tak jej nazýváme PIMS-TS (zkratka pochází z anglického paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2). 

Výskyt PIMS-TS pozorujeme nejčastěji ve věku okolo 7 let, na rozdíl od klasické Kawasakiho nemoci, kde je průměrný věk nemoci u dětí okolo 3 let. Až u 60 % dětí nalézáme postižení srdce, tudíž kardiologické vyšetření považujeme za zásadní pro stanovení diagnózy. Onemocnění se objevuje zpravidla 2–4 týdny (vzácně až 6 týdnů) po prodělání infekce SARS-CoV-2. Naštěstí postihuje jen 2/100 000 obyvatel do 21 let.

MUDr. Bohuslav Procházka na základě zkušeností ze své ordinace praktického dětského lékaře a dětského kardiologa upozorňuje na některé skutečnosti, které je nutné mít v této souvislosti na paměti:

„Pokud přichází dítě či dorostenec s anamnézou více než tří dnů trvajícího febrilního onemocnění, je třeba provést kromě podrobného klinického vyšetření i vyšetření zánětlivých parametrů, především CRP, které je běžně dostupné v našich v ordinacích v podobě testu rychlé diagnostiky. Zdůrazňuji provedení tohoto vyšetření i v případě dobrého klinického stavu. Při vysokých hodnotách CRP a současné absenci jiné jasné příčiny onemocnění je nutné na PIMS pomýšlet a zajistit neodkladné vyšetření na pracovišti se zkušenostmi s diagnostikou a léčbou této zánětlivé komplikace. U hodnot hraničních je nutné pozvat dítě na kontrolu vyšetření včetně CRP ve velmi krátkém intervalu za 12–24 hod.

Toto doporučení mohu podložit případy z ordinace, kdy u dětí tři dny febrilních, v celkově dobrém stavu jsme nalezli jasné známky onemocnění: výpotek v osrdečníku, méně významné regurgitace chlopní, u některých pacientů i rozšíření koronárních arterií. Aneurysmata jsme zatím nezaznamenali. Na EKG nejsou specifické změny pro toto onemocnění. V krevních testech, kromě vysokých zánětlivých parametrů, byly za hospitalizace nalezeny vysoké hodnoty NT-proBNP, prokoagulační známky, trombocytopenie, zpočátku hraniční hodnoty troponinu s tendencí k postupnému růstu. Tato vyšetření, podporující diagnózu, lze provést velmi rychle a bezodkladně začít s léčbou. Rád bych proto upozornil na toto život ohrožující onemocnění se stoupajícím výskytem v souvislosti s pandemií covid-19. Za zásadní opatření považuji vyšetření zánětlivých parametrů u dítěte s tři dny trvajícími febriliemi, a to i bez klinických příznaků, u nichž tento stav nelze vysvětlit jinak. Důležitá je rychlost diagnostiky a bezodkladné podání adekvátní léčby, která může zabránit rozvoji šokového stavu a nepříznivému průběhu onemocnění.“


Terapie: 
V terapii používáme metody intenzivní péče, proto je nutné pacienty s podezřením na PIMS-TS hospitalizovat na pracovišti, kde je k dispozici pediatrická jednotka intenzivní a resuscitační péče (potřeba inotropní podpory až v 50 %, umělé plicní ventilace až ve 40 % a extrakorporální membránové oxygenace [ECMO] v 3–5 %), pracoviště by mělo mít možnost podání biologické léčby. V terapii používáme vysoké dávky intravenózních imunoglobulinů, intravenózní kortikoidy, biologickou léčbu (inhibitory IL-1, IL-6, anti-TNF), antiagregační a antikoagulační léčbu. Další léčba je symptomatická (ATB, antipyretika, diuretika, oběhová podpora aj.)

MUDr. Bohuslav Procházka, MUDr. Tereza Filová
(redakčně upraveno)