Je dobře známo, že se výživa významně podílí na zdravotním stavu člověka, a to nejen bezprostředně, ale především dlouhodobě. Nevhodné stravovací návyky dítěte se již v časném věku snadno zafixují, což zvýší pravděpodobnost rozvoje chronických neinfekčních nemocí (srdce a cév, diabetu, novotvarů, metabolického syndromu) v dospělém věku.
V roce 1986 vydala Společnost pro výživu (www.vyzivaspol.cz) první výživová doporučení pro obyvatelstvo, která v souladu s odbornými poznatky dále aktualizovala. V loňském roce, při příležitosti 75letého výročí své existence, Společnost inovovala zkrácená souhrnná doporučení „Zdravá třináctka pro dospělou populaci“, současně nově uvedla doporučení pro lidi starší 70 let a také doporučení pro děti „Třináct rad ke zdravé výživě dětí“.
Přehledná infografika (ke stažení k volnému použití ve vašich praxích ZDE) vychází z počátku existence jedince a zahrnuje problematiku tzv. metabolického programování. Již intrauterinní výživa epigeneticky aktivuje genetickou výbavu jedince k možnému rozvinutí, nebo naopak potlačení některých pozdějších onemocnění. Po narození dítěte je významnou úlohou praktického dětského lékaře podporovat kojení, kdy se mateřské mléko na zdravotně příznivějším metabolickém programování dále podílí.
1. Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost dětí v celém průběhu jejich růstu a vývoje, optimálně mezi 25.–75. percentilem (maximálně mezi 10.–90. percentilem) růstových grafů.
Sledování růstu a vývoje dítěte se záznamy jeho hmotnosti a výšce v konfrontaci s tzv. percentilovými růstovými grafy odráží významně stav výživy dítěte, případně odhaluje možný rozvoj některé z nemocí. V rámci rozvoje nadváhy či obezity nebo naopak hypotrofie je vždy nutno vycházet z poměrového grafu hmotnosti k výšce (délce) dítěte. Je-li údaj již nad 90. nebo pod 10. percentilem, měli bychom zpozornět a podrobněji zhodnotit způsob výživy dítěte.
2. Podporujte fyzickou aktivitu dětí v souladu s jejich psychomotorickým vývojem.
Zvláště u nadváhy a obezity bychom se měli dotázat na fyzickou aktivitu dítěte a podle zhodnocení jeho ostatního zdravotního stavu bychom měli hledat vhodná praktická doporučení, včetně přístupu ke způsobům jeho výživy.
3. Zajistěte, aby děti konzumovaly pestrou stravu, která odpovídá jejich věku a je rozdělena do 5 denních jídel. Děti by neměly vynechávat snídaně.
Se zvyšujícím se věkem dítěte dochází stále častěji k absenci snídaní. V rámci metabolických procesů je právě tento moment přitěžujícím faktorem pro rozvoj obezity dítěte. Rovněž pravidelná konzumace stravy rozdělená do pravidelných denních dávek má svůj fyziologický ekvivalent, který úměrněji aktivuje rozvoj tukové a tuku prosté tkáně dítěte.
4. Od kojeneckého věku je nutné dbát, aby se děti denně naučily konzumovat dostatečné množství zeleniny (od vařené k syrové formě) a pravidelně měly ve svém jídelníčku i ovoce.
Zeleninu a ovoce děti začínají přijímat již od kojeneckého věku. Geneticky zakódovaná chuť ke sladkému mléku, případně již ne zcela tekutá strava mohou být počátečním problémem. Aktivuje se neofobie (odmítání nové složky výživy). K překlenutí těchto stravovacích problémů může významně pomoci psychologická podpora a poradenství praktického dětského lékaře.
5. Nejdříve po ukončeném čtvrtém měsíci věku a nejpozději do ukončeného sedmého měsíce by děti měly dostávat obiloviny, nejdříve ve formě kaší, později pečiva, od tří let postupně i celozrnného. Měly by konzumovat brambory, těstoviny, rýži. Do jídelníčku by měly být postupně zařazeny i luštěniny (alespoň 1× týdně).
Okno imunologické tolerance je stále diskutované téma. Polysacharidy z obilovin, brambor a dalších složek výživy jsou významným zdrojem energie, vlákniny, ale i dalších složek výživy. Luštěniny jsou méně oblíbené, ale jsou mimo jiné i bohatým zdrojem rozpustné vlákniny a mají nízký glykemický index, proto je i jejich pravidelné zařazování do jídelníčku dítěte rovněž doporučováno.
6. Jemné rybí maso (bez kostí) zařazujte postupně do jídelníčku dítěte od šestého měsíce věku a dále. Zařazujte je tak, aby se dítě naučilo jíst ryby a rybí výrobky alespoň 2× týdně.
Děti by se měly rovněž naučit konzumovat rybí maso. Výhodné složení rybího tuku, obsahu vitaminů, zvláště vitaminu D, ale i plnohodnotných bílkovin je pro rostoucí a vyvíjející se organismus dítěte velmi výhodné. Samozřejmě s vyloučením rybích kostiček je podávání od kojeneckého věku žádoucí i pro pozdější stravovací návyky.
7. Do jídelníčku dítěte je vhodné zařazovat mléko nebo mléčné výrobky alespoň v 5–6 porcích v kojeneckém věku přes 3–4 porce v batolecím a 2–3 denní porce ve věku předškolním a školním. Naučte děti konzumovat zakysané a méně sladké mléčné výrobky (např. jogurty, zakysané mléčné nápoje, kefíry).
Mléko a mléčné výrobky jsou pro svoji nutriční hodnotu základní složkou výživy dětí časného věku. S věkem děti mléko více odmítají, není tomu však u mléčných výrobků. Nicméně ze studií Společnosti pro výživu je patrné, že již u dětí staršího školního věku se s poklesem příjmu mléka a mléčných výrobků častěji projevuje nedostatečný příjem vápníku, což v rámci tvorby kostní tkáně může snadněji aktivovat rozvoj osteoporózy ve vyšším věku.
8. Od předškolního a školního věku omezujte potraviny s větším množstvím živočišných tuků (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky). Preferujte příjem tuků rostlinných (oleje, obohacené tuky o omega 3 a omega 6 mastné kyseliny). Nicméně nebojte se másla.
Živočišné tuky jsou vysokým zdrojem nasycených mastných kyselin, které aktivují vznik LDL cholesterolu a rozvoj aterosklerotických plátů ve stěně cév. Mléko a mléčné výrobky obsahují více mononenasycené mastné kyseliny olejové, která má neutrální účinek. Polynenasycené tuky, zvláště tzv. omega 3 mastné kyseliny, mají ochranný charakter.
9. U dětí omezujte příjem přidaných cukrů, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, džemů, slazených mléčných výrobků a zmrzliny.
Přidané cukry ve stravě navýší zátěž organismu glukózou, která se v přebytku metabolizuje cestou mastných kyselin do tukové tkáně.
10. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (slané uzeniny a rybí výrobky, sýry, chipsy, solené tyčinky a ořechy). Kojencům a batolatům sůl do stravy vůbec nedávejte a starším dětem stravu zbytečně nesolte a hotové pokrmy nepřisolujte. Buďte příkladem.
Nadměrná konzumace kuchyňské soli zvyšuje u senzitivních jedinců riziko rozvoje hypertenze a nemocí s tím spojených. I bez přisolování obsahuje běžná neslaná strava dostatečné množství soli. Samozřejmě existují zdravotní indikace, kde dochází ke zvýšeným ztrátám s nutností přisolování. Děti však rády napodobují rodiče, kde slánka sype sůl ještě dříve, než se jídlo ochutná.
11. Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. K pravidelnému mytí rukou před konzumací potravy veďte i své děti.
O prevenci infekcí i některých nemocí v rámci zpracování a úpravy stravy víme mnohé. Výchova dítěte by měla tato pravidla obsahovat.
12. Nezapomínejte na pitný režim, zvláště v časném věku je nutno nabízet dětem pravidelně tekutiny. Děti by měly pít i mimo dobu příjmu potravy, alespoň 6× denně. Pravidelná konzumace nápojů při snídani a během dopoledne je prevencí skryté dehydratace, a tím i horší pozornosti a horších školních výsledku dítěte. Pro pitný režim je vhodná pitná voda, slabé mineralizované, nejlépe neperlivé minerální vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené nebo ředěné Omezujte konzumaci sladkých a ochucených nápojů. Pro děti není určena káva, energetické nápoje a samozřejmě ani alkohol.
Studie Společnosti pro výživu ukázala, že pokud například desetileté dítě nepřijme ráno alespoň 250 ml nebo včetně dopoledne 400 ml tekutin, má vyšší osmolalitu moče, která již signalizuje dehydrataci. V dané fázi se uvedené změny mohou projevovat především v nepozornosti a kognitivní vštípivosti událostí, což může například zhoršovat školní studijní výsledky.
13. Mějte na paměti, že výživa plodu a dále dítěte v prvních tisíci dnech života může významně ovlivnit zdravotní stav vašeho dítěte až do dospělosti. Stravu v době těhotenství a v době kojení a případné problémy s výživou dítěte konzultujte s lékařem.
Třináct rad ke zdravé výživě dětí tvoří poměrně jednouchá doporučení, která při praktické realizaci pomohou v řešení zdravotních obtíží, jež s nevhodným způsobem výživy dětí a později dospělých souvisí.
MUDr. Petr Tláskal, CSc.
Oddělení léčebné výživy FN Motol, Praha,
Společnost pro výživu
Třináct rad ke zdravé výživě dětí ve formě přehledné infografiky ke stažení a k volnému použití ve vašich praxích ZDE