Při analýze dat z Boston Birth Cohort, 20leté prospektivní kohortové studie zaměřené na identifikaci faktorů ovlivňujících v těhotenství a raném věku další vývoj dítěte, odhalil tým vedený Dr. Xiaobin Wangovou, MPH, z Johns Hopkins University Bloomberg School of Public Health v Baltimoru, USA, možnou souvislost mezi expozicí plodu v děloze acetaminofenu (paracetamolu) a pozdějšími neurovývojovými poruchami. Konkrétně u dětí, jejichž pupečníková krev obsahovala nejvyšší koncentrace paracetamolu a jeho metabolitů, byly později v porovnání s dětmi s nejnižšími hladinami těchto biomarkerů až trojnásobně častěji diagnostikovány poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a poruchy autistického spektra (PAS). Tato zjištění publikovala Dr. Wangová 14. listopadu v časopisu JAMA Psychiatry.
Paracetamol podle zmíněného článku užívá během těhotenství jako lék proti bolesti nebo proti horečce asi polovina Evropanek a až dvě třetiny Američanek. Podávání léku je v těhotenství obecně považováno za bezpečné, byť je podle Dr. Wangová známo, že prostupuje hemoplacentární bariérou a v krevním oběhu novorozence přetrvává po dlouhou dobu. Studie zahrnula celkem 996 dětí, při jejichž porodu bylo možno odebrat dostatečné množství pupečníkové krve pro biochemickou analýzu. Sledovány byly koncentrace paracetamolu a dvou jeho metabolitů – glukuronidu a konjugátu 3-(N-acetyl-L-cystein-S-yl)-acetaminofenu. O široké míře užívání paracetamolu v těhotenství svědčí důležitý detail – ani jeden z hodnocených vzorků pupečníkové krve nevykazoval nulovou přítomnost paracetamolu...
Zdravotní stav dětí byl poté hodnocen v mediánu věku 10 let – celkem 25,8 % z nich mělo tou dobou diagnostikovánu ADHD, 6,6 % PAS a 4,2 % obojí. Přes 30 % mělo nějakou neurologickou vývojovou poruchu, zbývající třetina se vyvíjela normálně. Charakteristika matek a jejich dětí se napříč uvedenými skupinami poněkud lišila. Matky dětí s ADHD i PAS měly např. vyšší body-mass index, udávaly vyšší míru stresu během těhotenství a také častěji kouřily a požívaly alkohol před otěhotněním nebo během těhotenství. Děti s ADHD nebo PAS byly častěji mužského pohlaví, často narozené před termínem, s nižší porodní hmotností.
Dr. Wangová a její tým rozdělili všech 996 dětí do tří skupin podle koncentrace paracetamolu a jeho metabolitů ve vzorcích pupečníkové krve – na ty s nízkou, střední a vysokou koncentrací. Prevalence ADHD, resp. PAH byla v prostřední skupině 2,26násobně, resp. 2,14násobně vyšší než ve skupině nízkých koncentrací. Ve skupině s vysokými hladinami byl výskyt ADHD, resp. PAS oproti posledně jmenované skupině ještě vyšší, 2,86násobně, resp. 3,62násobně. Souvislost koncentrace paracetamolu a jeho metabolitů s ADHD/PAS byla konzistentní napříč všemi skupinami a nezávisela na výše uvedených individuálních charakteristikách ani matek, ani dětí.
Dr. Wangová v diskusi k článku uznává jisté limity své studie – např. nález ze vzorků pupečníkové krve svědčí spíše o peripartálním užití léku a nic nevypovídá o frekvenci jeho užívání během těhotenství ani o celkové expozici plodu jeho působení. Ve studii také chyběla skupina, ve které by byly zařazeny děti, jejichž matky v těhotenství paracetamol neužívaly vůbec. A konečně nebyla zkoumána souvislost s výskytem ADHD/PAS v rodině. Do budoucna tedy bude třeba dalších prospektivních studií, které by výše uvedená zjištění o souvislosti užívání paracetamolu v těhotenstvím s ADHD/PAS u dětí potvrdily, nebo vyvrátily
Jan Kulhavý