Z nových doporučení: diagnostika a léčba dětí s nočním pomočováním

Milé kolegyně, milí kolegové,
nabízím vám další nahlédnutí do Doporučení pro praxi, která sestavujeme ve výboru OSPDL ČLS JEP. Jejich cílem je poskytnout vám rychlá vodítka pro vaši práci.
Dnešním tématem je diagnostická rozvaha, jejímž hlavním cílem je rozpoznat, zda se jedná o monosymptomatickou noční enurézu (MNE), která může zůstat v kompetenci PLDD, a její léčba.

Kdy a co řešit:   

1. V ordinaci PLDD je třeba odlišit děti s tzv. monosymptomatickou noční enurézou od dětí s pomočováním s jinými, především denními projevy dysfunkce dolních močových cest nebo od dětí s jinými komorbiditami.
2. Pomočení ve spánku (v noci nebo i při spánku během dne, např. odpoledne v MŠ)  neřešíme u dětí do 5 let věku.

Úvodní vyšetření: 

1. Anamnéza se zaměřením na symptomy dle Dotazníku symptomů pomočování (viz níže ke stažení)
– aktivně se ptáme na poruchy močení při prevencích v 5, 7 a 9 letech,
– dále pátráme po přidružených obtížích – obstipaci, enkopréze, ADHD, PAS (ty řešíme prioritně).
2. Fyzikální vyšetření.
3. Zhodnocení Pitné a mikční karty, kde rodiče zapisují příjem a výdej tekutin během 2 dnů, běžná frekvence močení u dětí  5–7 let je 4–7× denně, sledujeme také množství, zda odpovídá kapacitě močového měchýře. Tu spočítáme podle vzorce: kapacita močového měchýře v ml = (věk +1) x 30 (věk se uvádí v letech).
4. Zhodnocení moče chemicky se současným vyšetřením močového sedimentu (M + S).
5. Alternativně ultrazvukové vyšetření ledvin a močového měchýře (normální nález obvykle přispěje ke zklidnění situace v rodině).

Vstupní doporučení: 

1. Režimová opatření 
– pravidelný příjem tekutin během dne s maximem v dopoledních a časných odpoledních hodinách, omezení příjmu tekutin po 18. hodině (včetně šťavnatého ovoce a zeleniny, polévek, …),
– pravidelná mikce během dne á 2–3 hodiny,  
– pravidelný denní, především spánkový režim, 
– lze vysazovat na močení ve spánku – maximálně 1× za noc, obvykle 1,5 – 2,5 hodiny po usnutí (interval je individuální ), není třeba úplné probuzení dítěte.
2. Kalendář suchých a mokrých nocí.

Zhodnocení po 6–8 týdnech: 

1. Snížení frekvence nočního pomočování 
–  pokračujeme dále v zavedených opatřeních. 
2. Trvání obtíží – zvážení další léčby: 
– desmopresin, 
– alarm.

CAVE!                                                                                                                                                                 
Při podávání desmopresinu vzniká při porušení režimových opatření riziko intoxikace vodou – bolesti hlavy, břicha, nevolnost, přírůstek hmotnosti, hyponatrémie a křeče!!! 

Koho odeslat k dětskému nefrologovi nebo dětskému urologovi: 

1. Dítě, u kterého režimová opatření a léčba desmopresinem nebo alarmem nevedou k úspěchu,
2. Dítě, kde se nejedná o prostou monosymptomatickou noční enurézu. 

Doporučením pro režimová opatření a terapii MNE se budeme podrobněji věnovat v lednovém vydání Newsletteru OSPDL ČLS JEP. 

MUDr. Pavla Hromádková
MUDr. Marie Kmoníčková



Dotazník symptomů pomočování

(upraveno podle Vande Walle et al., Practical consensus guidelines for the management of enuresis, Eur J Pediatr 2012 Jun; 171(6):971–983)