Podváha, negativní zážitky z dětství včetně zneužívání, vysoký výskyt spalniček, HIV, multirezistentních infekcí, nedostupnost léčby, antibiotická rezistence, nízká proočkovanost nebo psychické trauma z války. To jsou hlavní zjištění systematického přehledu zaměřeného na zdraví ukrajinských dětí publikovaného recentně v Acta Paediatrica.
Systematické vyhledávání literatury v databázích Medline, Embase a MedRxiv za období od 1. ledna 2010 do 31. března 2022 identifikovalo 1628 článků o zdraví ukrajinských dětí, přičemž 112 bylo pro danou studii relevantních. Hlavním cílem bylo identifikovat nemoci a poruchy, jejichž výskyt se může mezi Ukrajinou a jinými státy lišit, včetně těch, které se mohou objevit u dětských uprchlíků.
Autoři publikace uvádějí, že ukrajinský systém zdravotnictví nebyl dobrý už před ruskou invazí v roce 2022 a mnoho Ukrajinců si nemohlo kvůli vysokým nákladům některé typy léčby dovolit. Očekávaná délka života je na východní a jižní Ukrajině o 2 roky kratší než v západních částech země. U mladých dospělých jsou regionální rozdíly v očekávané délce života většinou způsobeny úrazy/nehodami, infekčními nemocemi a tuberkulózou.
Zhruba o polovinu dětí pečují na Ukrajině pediatři, o zbytek se starají rodinní lékaři. Přístup ke službám primární péče je omezený, zejména pro sociálně zranitelné skupiny a ve venkovských oblastech. Kojenecká úmrtnost a úmrtnost do 5 let se v roce 2019 pohybovaly na úrovni 7, resp. 8 na 1000 živě narozených dětí.
Dětský fond OSN (UNICEF) odhaduje, že jen v prvním měsíci války na Ukrajině byla více než polovina ze 7,5 milionu zdejších dětí vysídlena. Z toho 1,8 milionu přešlo do jiných států a 2,5 milionu uprchlo do jiných částí Ukrajiny.
Podváha a zneužívání
Publikovaná studie mj. odhalila problémy s podváhou a se zneužíváním dětí, které byly ve srovnání s jinými evropskými zeměmi běžnější. Dokládá to např. metaanalýza zahrnující data z 26 států (Garrido-Miguel et al., Eur J Nutr 2021), která prokázala, že Ukrajina měla nejvyšší procento dětí s podváhou ve věku 2–13 let a dospívajících ve věku 14–18 let. Naopak obezita a metabolický syndrom byly u ukrajinských dětí a adolescentů méně časté než v mnoha západních zemích.
Systematický přehled o negativních dětských zkušenostech z 28 evropských zemí podpořený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) zase poukázal na fakt, že pětina ukrajinských dětí zažila alespoň dvě nepříznivé zkušenosti z následujícího výčtu – zneužívání návykových látek v domácnosti, duševní onemocnění v domácnosti, odloučení nebo rozvod rodičů, fyzické nebo sexuální zneužívání, člen domácnosti uvězněný nebo podílející se na kriminalitě, domácí násilí, úmrtí rodičů, zásah do péče o dítě a vážné onemocnění či zranění (Hughes et al., Lancet Public Health 2021).
Očkování
Dalším významným problémem je nedůvěra ukrajinských rodičů v dětské vakcíny, což vede k nízké proočkovanosti. V roce 2016 dostalo pouze 19 % dětí třetí dávku vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli, 31 % druhou dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám a 56 % třetí doporučenou dávku perorální vakcíny proti obrně (Hadjipanayis et al., Vaccine 2020). Autoři uvádějí, že míra proočkovanosti na Ukrajině dramaticky vzrostla až v důsledku velké vlny spalniček, která měla za následek řadu úmrtí. Podle dat WHO totiž 60 % z 88 692 případů spalniček, které byly v roce 2018 hlášeny v Evropě, pocházelo právě z Ukrajiny.
Ukrajinský očkovací kalendář nezahrnuje vakcinaci proti rotavirům, přičemž tato infekce stojí za 40–50 % všech hospitalizací pro gastroenteritidu (Chernyshova et al., Vaccine 2018). Děti přijaté do ukrajinských nemocnic kvůli rotavirové infekci bývají starší, s mediánem věku 101 týdnů, ve srovnání s mezinárodními údaji (Hasso-Agopsowicz et al., Clin Infect Dis 2019).
Míra proočkovanosti proti covid-19 se také zdá být na Ukrajině poměrně nízká. Koncem února 2022 web Our World in Data uvedl, že pouze 36 % ukrajinské populace bylo kompletně očkováno.
HIV a tuberkulóza
Kromě výskytu spalniček se Ukrajina tradičně potýká s infekcí HIV. Podle údajů World Factbook, kterou spravuje americká CIA, se odhaduje, že v roce 2020 žilo s HIV asi 1 % dospělé ukrajinské populace, což odpovídá 260 000 jedinců, a v důsledku tohoto onemocnění zemřelo v témže roce 3100 dětí a dospělých. Většina nových případů HIV pochází z řad injekčních uživatelů drog.
Tuberkulóza je jedním z hlavních důvodů rozdílů v očekávané délce života pro všechny věkové kategorie mezi východem Ukrajiny a jižní a západní částí země. Jedna studie uvádí rezistenci vůči rifampicinu u 16,9 % nových případů tuberkulózy a 29,7 % u recidivujících případů. Tato studie také naznačila, že mnoho HIV pozitivních dospívajících, kteří měli tuberkulózu, nebylo na antiretrovirové léčbě (Chiang et al., ERJ Open Res 2020).
Další zdravotní aspekty
Na Ukrajině je taktéž evidována poměrně rozsáhlá antibiotická rezistence a výskyt multirezistentní kmenů bakterií, zejména produkujících širokospektré beta-laktamázy.
Očekává se rovněž, že mnoho dětí bude v důsledku válečného konfliktu trpět psychickými a fyzickými traumaty. Náklady na válku budou klást stále vyšší tlak na státní rozpočet včetně zdravotnictví a existuje riziko, že ukrajinské děti budou mít horší přístup k drahým lékům. Již dřívější výzkum mj. ukázal, že problematická je léčba somatotropinem u pacientů s deficitem růstového hormonu (Germanyuk et al., Asian J Pharm. 2017) a ovlivněna patrně bude i dostupnost dalších léků.
Autoři systematického přehledu také poukazují na fakt, že ukrajinští uprchlíci mohou mít nízkou důvěru ve služby primární péče v hostitelských zemích a že budou upřednostňovat péči sekundární nebo terciární.
Zdroj: Jonas F. Ludvigsson, Andrii Loboda: Systematic review of health and disease in Ukrainian children highlights poor child health and challenges for those treating refugees. Acta Paediatrica. 2022;00:1–13.