Evropská agentura pro životní prostředí (EAA) upozorňuje, že expozice znečištěnému ovzduší, hluku a chemickým látkám souvisí s vyšším rizikem deprese, úzkosti i dalších duševních obtíží. Přestože kauzalita zatím není ve všech případech jednoznačně prokázána, dostupné důkazy podporují potřebu snižovat expozici znečištění.
Zpráva EEA shrnuje rostoucí množství důkazů o vztahu mezi znečištěním životního prostředí a duševním zdravím. Dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší, zejména jemným pevným částicím (z anglického Particulate Matter), které mají aerodynamický průměr menší nebo rovný 2,5 mikrometru (PM2,5), a oxidu dusičitému (NO2), je spojována se zvýšeným výskytem deprese, zatímco krátkodobé expoziční špičky mohou zhoršovat symptomy schizofrenie.
Riziková se jeví také expozice v kritických fázích vývoje mozku, například před narozením a v dětství. Hluková zátěž z dopravy koreluje s mírným nárůstem rizika deprese a úzkosti; u železničního hluku byl popsán i vzestup sebevražednosti. Pozornost si zasluhuje rovněž chemická expozice, například olovu, pasivnímu kouření nebo bisfenolu A, která je spojována s depresí, schizofrenií a úzkostnými projevy.
EEA současně připomíná, že duševní poruchy mají multifaktoriální původ, a proto je znečištění třeba chápat jako jeden z přispívajících faktorů. Vedle snižování emisí a hluku může příznivě působit i lepší přístup k zeleným a modrým plochám a dalším řešením založeným na přírodě.
Zdroj: EEA briefing: Pollution and mental health: current scientific evidence