Pandemie COVID-19 je aktuálně v chronické fázi, ordinace jsou připraveny, děti, které byly izolované od školních kolektivů, jsou odpočaté a bez příznaků běžných infekčních onemocnění – ideální situace pro návrat k povinným i nepovinným očkováním. To je hlavní vzkaz široké veřejnosti z tiskové konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu konané 4. června s aktivní účastí naší odborné společnosti.
Proočkovanost v posledních letech postupně klesala v podstatě u všech povinných očkování, obdobný trend byl i u vakcín nepovinných. „Pandemie oddálila některá přeočkování jako např. proti klíšťové meningoencefalitidě,“ potvrzuje MUDr. Igor Karen, místopředseda pro profesní záležitosti SVL ČLS JEP.
„V případě, že nebudeme očkovat, sníží se kolektivní ochrana. Nemoci, proti kterým očkujeme, nevymizely, děti mohou onemocnět – především černým kašlem, závažnou hemofilovou či pneumokokovou infekcí, zkušenost máme již i s epidemií spalniček,“ zdůraznila MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP. Problémy mohou nyní nastat zejména v důsledku odkládání návštěv ordinací. Nebudou-li dodrženy intervaly očkování, jejich účinnost bude logicky klesat.
Kdo dřív přijde…, aneb ministerstvo by mělo jednat
Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel AIFP, zdůraznil, že vlivem koronavirové pandemie a jejího možného návratu na podzim letošního roku roste v zemích EU poptávka po očkovacích látkách, především proti onemocněním, jako jsou chřipka či pneumokoková onemocnění, jejichž souběh s COVID-19 by mohl znamenat závažnou komplikaci. „V mnoha případech výrobci zaznamenávají převis poptávky nad možnými výrobními kapacitami. Proto je nyní nezbytné, aby ministerstvo zdravotnictví a další úřady koordinovaly potřeby České republiky nejen s výrobci, ale také s dalšími evropskými státy, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství očkovacích látek pro ohrožené skupiny obyvatelstva,“ konstatoval Mgr. Dvořáček.
MUDr. Šebková zase zdůraznila potřebu dialogu, protože „… lékařům primární péče by se nemělo v době epidemie jen nařizovat, ale měli by mít poradní hlas. Pokud hovoříme o budoucnosti, bylo by určitě lepší být na možnou druhou vlnu pandemie alespoň trochu připraveni.“
Kdy bude vakcína proti COVID-19?
Velkým tématem je i vývoj nové vakcíny proti aktuálnímu typu koronaviru. Výzkum vakcín je dlouholetý, velmi komplikovaný proces, který často probíhá ve spolupráci s akademickými výzkumnými centry. „V případě, že výzkumníci pracují s již slibnými molekulami nebo vakcínami na obdobný typ onemocnění, jako v případě aktuálního typu koronaviru, lze délku tohoto procesu orientačně zkrátit na 12–18 měsíců. Primárním cílem je vždy vývoj nejen účinné, ale především bezpečné vakcíny,“ uvedl Mgr. Dvořáček.
Světová zdravotnická organizace k 30. květnu 2020 evidovala 10 potenciálních vakcín v klinickém hodnocení a 121 v preklinickém stadiu vývoje. Které se nyní jeví být jako nejslibnější?
Společnost Astra Zeneca oznámila spolupráci s University of Oxford na vývoji potenciálně úspěšné kandidátní rekombinantní adenovirové vakcíny zaměřené na prevenci infekce COVID-19. Vakcína je ze všech vyvíjených kandidátních vakcín nejdále, a to ve 2. až 3. fázi klinického hodnocení. Pokud bude akademický vývoj úspěšný, společnost Astra Zeneca bude zodpovědná za výrobu a celosvětovou distribuci nové vakcíny a je připravena vyrobit až miliardu očkovacích dávek v průběhu let 2020 až 2021.
Společnost Pfizer spolupracuje na vývoji vakcíny proti COVID-19 se společností BioNTech. Čtyři kandidátní vakcíny již vstoupily do fáze 1/2 klinického hodnocení, a to v EU i USA. Testované vakcíny jsou založeny na bázi mRNA (messenger ribonukleové kyseliny), přičemž každá z nichž je jinou kombinací mRNA a cílového „koronavirového“ antigenu. Vakcíny mRNA fungují na principu ovlivňování RNA tak, že buňky v těle začnou produkovat proteinové antigeny stimulující imunitní systém. Vyvolávají tak imunitní odpověď vůči vakcínovému antigenu. Pfizer je připraven do konce roku 2020 distribuovat milióny dávek vakcíny, pokud budou všechny testy úspěšné a proběhne zrychlená registrace.
Společnost Sanofi ve spolupráci s Úřadem pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA) využívá svou předchozí práci na vývoji vakcíny proti SARS, aby urychlila vývoj nové vakcíny proti COVID-19 s využitím své technologie rekombinantní DNA. Společnost také spolupracuje s firmou Translate Bio na vývoji nové mRNA vakcíny. Sanofi a GSK také podepsaly dohodu o záměru vyvinout adjuvovanou vakcínu proti COVID-19 s využitím inovativní technologie od obou společností: Sanofi přispěje svým S-proteinovým COVID-19 antigenem, který je založen na technologii rekombinantní DNA, a GSK svou osvědčenou pandemickou adjuvantní technologií.
Společnost GSK mimo jiné poskytne své adjuvantní technologie společnostem a institucím se slibnými kandidátními vakcínami proti COVID-19. Adjuvancia dokážou zvýšit imunitní reakci organismu a zároveň snižují množství vakcínového proteinu požadované na jednu očkovací dávku. To umožňuje vyrábět více dávek vakcíny a ochránit tak mnohem více lidí. Tento efekt byl potvrzen během poslední chřipkové epidemie a může sehrát důležitou roli také v době celosvětové koronavirové pandemie. Společnost se zavázala vyrobit do roku 2021 miliardu dávek své adjuvantní vakcíny.
Ve stadiu předklinického vývoje jsou například následující projekty:
Společnost Johnson & Johnson (JNJ) oznámila výběr hlavního kandidáta (a dvou záložních) na vakcínu proti COVID-19 z těch, na kterých pracovala od počátku roku 2020. Zároveň došlo k rozšíření spolupráce mezi společností Janssen, která je farmaceutickou divizí JNJ, a americkým Úřadem pro pokročilý biomedicinský výzkum a vývoj (BARDA). Společnost JNJ také upravila svoje výrobní kapacity tak, aby byla schopna později dodat více než miliardu dávek této vakcíny. Dalším krokem ve vývoji vakcíny bude zahájení klinických hodnocení, které se předpokládá nejpozději v září 2020. To by mohlo umožnit první dodávky vakcíny pro použití v emergentních případech na počátku roku 2021, což by znamenalo mnohem rychlejší uvedení na trh, než je pro vakcíny typické.
Společnosti MSD a IAVI spolupracují na vývoji kandidátní vakcíny, která bude využívat technologii rekombinantního viru vezikulární stomatitidy (rVSV), která je základem vakcíny proti viru Ebola Zaire. Klinické hodnocení potenciálně úspěšné vakcíny, navrhované a vyvíjené vědeckým týmem z IAVI, bude zahájeno v průběhu roku 2020. Obě organizace budou spolupracovat na vývoji vakcíny, jejím zpřístupnění a dostupnosti po celém světě, pokud bude schválena. Obdobně dochází také ke spolupráci mezi společnostmi MSD a Novartis s využitím zkušeností s genovou terapií.
„Již nyní některé národní státy Evropské unie vstupují do intenzivních jednání s výrobci potenciálně úspěšných vakcín proti COVID-19, aby byla zabezpečena jejich dostupnost a plynulá distribuce. Obdobná jednání probíhají také na úrovni EU. Domnívám se, že by Česká republika měla v rámci těchto jednání hrát velmi aktivní roli,“ dodal závěrem Mgr. Dvořáček.
Jan Kulhavý